Počet nově dokončených bytů v ČR loni meziročně klesl o 20,5 %. Loni se u nás dokončilo jen přes 30 tisíc nových bytů. Polovina byla v rodinných domech a více než třetina v domech bytových. Včera to uvedl Český statistický úřad [ČSÚ].
Co stojí za tímto hlubokým poklesem nově dokončených bytů, rozebírá ve své analýza pro FinTag hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek. Ten vývoj ve stavebnictví sleduje dlouhodobě. Více v jeho textu níže.
—
Počet dokončených bytů byl vloni nejnižší od roku 2017. Jedná se zejména o důsledek omezené výstavby z předchozích let.
Na tomto výsledku se negativně podepsalo několik faktorů. Primárně trh zchladily vyšší úrokové sazby, které samozřejmě vedly k nižší poptávce po rezidenčních nemovitostech. Vysokými sazbami reagovala centrální banka na výraznou inflační vlnu, které byla důsledkem poptávkových i nabídkových faktorů. Na straně poptávky to byla zejména v průběhu covidu uvolněná měnová a fiskální politika. U nabídkových faktorů roli sehrály nejprve přerušené výrobní řetězce, opět primárně v důsledku pandemie, ale následně i kvůli válce na Ukrajině. Ta také přinesla dramatické zvýšení cen energií.
Nemovitosti v Česku zdražily za posledních devět let o 124 procent
Inflační tlaky se ale samozřejmě projevily i ve stavebnictví. Stavby pro developery v předcházejících letech výrazně zdražil vysoký růst cen stavebních materiálů a prací. Oproti roku 2019 výstavba tříbytových a vícebytových budov zdražila o 35 procent. K tomu i započítejme vyšší náklady na financování kvůli již zmíněným vyšším úrokovým sazbám. Ty hrají v nemovitostním sektoru důležitou roli. Tento efekt se developeři snažili snižovat větším přesunem k eurovému financování. To je v tomto segmentu celkem běžné. Tady byly totiž úrokové sazby nižší.
Počet nových bytů neodpovídá síle poptávky na trhu
Vysoké úrokové sazby poptávku utlumily, ale pouze dočasně. Se snížením sazeb tady je poptávka zpět, jak dokumentuje vývoj na hypotéčním trhu. Poptávku podporuje i vysoká míra úspor. Vzhledem k v podstatě absenci kapitálového trhu a investičních příležitostí české domácnosti umisťují své prostředky právě do bytů a obecně nemovitostí.
Omezená výstavba tak prohloubila přetrvávající nesoulad mezi silnou domácí poptávkou po vlastním bydlení a nedostatečnou nabídkou na nemovitostním trhu. Ta nedokáže silnou poptávku dlouhodobě pokrývat. To je dáno také složitým stavebním řízením. Nabídka tak i vlivem toho nedokáže příliš pružně reagovat na domácí poptávku. To částečně dokresluje i současný vývoj nových zahájených bytů a stavebních povolení na bytovou výstavbu.
Digitalizace stavebního řízení stála 330 milionů. Do hry vstupuje NKÚ
Počet nových zahájených bytů v letošním roce v úhrnu k dubnu meziročně poklesl o 6,2 procenta ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Počet nových stavebních povolení byl letos s výjimkou ledna nejnižší od roku 2013 za daný měsíc.
Problém je v řízení státu. Tam je ten problém! Říká šéf NKÚ Kala
Výsledek strukturálního nesouladu se pak podepisuje na zrychlujícím růstu cen nemovitostí. Růst cen bytů podle nabídkových cen na začátku letošního roku již dosahoval téměř 16 procent meziročně.
Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky
