Spojené státy vstoupily do ozbrojeného konfliktu mezi Izraelem a Íránem. V noci na dnešek zasáhly íránské jaderné provozy Fordo, Natanz a Isfahán. USA se tak přímo zapojily do izraelských úderů s cílem zničit íránský jaderný program.
Teherán už v uplynulých dnech pohrozil odvetou. Prostřednictvím ministra zahraničí Abbáse Arakčího uvedl, že si vyhrazuje všechny možnosti obrany vlastní suverenity a zájmů na základě Charty OSN. Vojenští experti se shodují, že Írán nemá sílu vojensky vzdorovat alianci Izraele a USA. Už před útokem USA kontroloval Izrael íránský vzdušný prostor.
Analýza: Írán je finální izraelský cíl. Tamější režim hraje o přežití
A jsou tu i dopady do vývoje cen komodit, zejména ceny ropy a potažmo i ceny plynu. Za uplynulé dva týdny cena ropy Brent poskočila o šestnáct procent.
„V nadcházejícím týdnu lze očekávat, že se ropa Brent bude obchodovat v pásmu od 80 do 90 dolarů za barel. V případě razantnější odpovědi Teheránu na nynější americké údery lze předpokládat, že se barel ropy Brent může vydat až ke stodolarové cenovce,“ uvádí hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Írán je třetím největším producentem ropy v rámci OPEC. Trh se obává zablokování Hormuzského průlivu. Přes něj proudí 30 procent světové ropy, až 21 milionů barelů denně.
„Na trhu s ropou vidíme výraznou býčí trajektorii. Podporuje ji hladký průběh klouzavých průměrů. Jednoznačně směřují vzhůru a drží cenu v silném trendu. Momentálně trh nevykazuje známky oslabení trendu,“ uvedl už v pátek pro FinTag analytik XTB Jiří Tyleček.
Pokud by Írán přistoupil k blokování Hormuzského průlivu, mohla by podle americké banky Goldman Sachs už velice brzy cena Brentu překročit hranici 90 USD. Podle Deutsche Bank se mohou ceny ropy dostat nad 120 USD. A podle BNP Paribas až na 140 dolarů za barel. To značí spojenou globální recesi a inflační šok.
Izrael vs. Írán: Ceny ropy solidně rostou
Ropa Brent se v pátek obchodovala na hladině 77 amerických dolarů za barel, americká WTI o zhruba dva dolary méně. Avšak minulý týden dosáhla cena ropy Brent svého pětiměsíčního maxima, když se po izraelském útoku na Írán dostala na 78,50 dolaru. A teď ještě vzroste. Vojenská eskalace na Blízkém východě se přímo promítá i do cen pohonných hmot [PHM] v Česku. Ty s mírnými výkyvy klesaly od letošního ledna, ale už v minulém týdnu začaly opět růst. Včera zdražily enormně.
„Pohonné hmoty v Česku včera vykázaly nejvýraznější jednodenní zdražení od začátku srpna 2023. Benzín včera během jediného dne zdražil o 27 haléřů na litr, na 34,31 Kč/l, nafta pak dokonce o 28 haléřů na litr, na 32,79 Kč/l. Tak výrazně pohonné hmoty během jediného dne nezdražily za poslední takřka dva roky,“ říká Kovanda a odvolává se na data společnosti CCS, která ceny PHM pravidelně a dlouhodobě sleduje.
Vývoj ceny ropy v posledních dnech
[Zdroj: xStation 5]
Tehdejší výrazné zdražení ze začátku srpna 2023 podle něj souviselo se zvýšením spotřební daně z nafty, respektive s jejím navrácením na původní úroveň k 1. srpnu 2023. Podle Kovandy pohonné hmoty v Česku po aktuálním útoku na Írán ještě zdraží.
„Řidiči by měli rychle tankovat plnou,“ říká s tím, že dneska lze očekávat podobně výrazné, ne-li ještě vydatnější zdražení, než jaké bylo to včerejší. Další zásadní růst cen pak přijde v nadcházejícím týdnu.
Stejně to vidí analytik XTB Jiří Tyleček: „Řidičům doporučuji natankovat plnou nádrž co nejdříve. I když existuje šance na uklidnění situace, tak dostat se zpět k současným cenám je v brzké době nereálné.“
Zapojení USA do konfliktu: Zdraží i zemní plyn v EU
Podle Kovandy ale nejde jen o benzín a naftu. Tvrdí, že lze očekávat, že po růstu cen ropy začne jako energetická surovina zdražovat i zemní plyn v Evropské unii. To podle něj lze očekávat již zítra, kdy dojde na vzestup referenční burzovní ceny zemního plynu v EU. Už jen proto, že podstatná část kontraktů na něj je v Evropě vázána právě na cenu ropy.
Na druhé straně historické statistiky konfliktů na Blízkém východě ukazují, že ropná volatilita bývá zpravidla krátkodobá. Geopolitická rizika obvykle slábnou do měsíce, výjimečně do šesti měsíců. Od roku 1948 vzrostla cena ropy po podobných událostech v průměru o 17 procent během 2,4 měsíce.
„Výjimky ale existují. Jako například válka v Perském zálivu v roce 1990 způsobila výraznější a trvalejší výpadky. Klíčové proto bude, zda aktuální konflikt naruší fyzickou ropnou infrastrukturu nebo exportní toky,“ říká pro FinTag investiční analytik a spolupracovník redakce Petr Novotný.
Co se týče cen pohonných hmot, konflikt už se znatelně projevuje. Velkoobchodně prodávaná paliva na komoditní burze v Rotterdamu, jež je určující pro ceny pohonných hmot v ČR, zdražují ještě výrazněji než ropa. Například velkoobchodně prodávaná nafta za uplynulé dva týdny zdražila o zhruba 25 procent. Ve čtvrtek uzavřela na nejvyšší ceně za poslední více než rok.
