Víc toho už čeští zbrojaři vyvézt nedokážou

Vývoz vojenského materiálu z Česka by mohl letos podle prezidenta a výkonného ředitele Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiřího Hynka dosáhnout 100 miliard korun. Dál už podle něj tuzemští zbrojaři ale nemají, kam moc růst.

Hynek to uvedl na odborné konferenci na téma Očekávaný vývoj leteckého a obranného průmyslu v ČR a ve světě. Ta se konala v Brně.

Loni se zvýšil vývoz vojenského materiálu z Česka meziročně o 86 procent a dosáhl asi 91 miliard korun.

„Je velký optimismus, export stále roste, ale je nutné si uvědomit, že zhruba 70 až 75 procent z toho přímo nebo nepřímo končí na Ukrajině. Jde především o velkorážovou dělostřeleckou munici. A já jsem přesvědčen, že v této oblasti už kapacity příliš neporostou. Nicméně může docházet k exportu nových sofistikovaných systémů,“ uvedl Hynek.

Italové odstavili kamiony se zbraněmi do Izraele. Údajně českými

Podle jeho slov hranici 100 miliard korun letos zbrojaři překonají, ale dál už částka zřejmě neporoste.

„Ohledně dělostřelecké munice, ty kapacity razantním způsobem růst nemohou, chybí zdroje z chemického průmyslu. Je tu ale prostor, aby export rostl v jiných oborech,“ uvedl.

Rozhodně tak nečeká, že vývoz vojenského materiálu znovu dosáhne meziročního zvýšení o více než 80 procent.

„To nebude možné. A pokud by se tak stalo, bude to jen přeprodej něčeho, co se vyrobí jinde než u nás,“ vysvětlil Hynek.

Zvýšit daně je nejlepší způsob, jak financovat vyšší výdaje na obranu

Z pohledu domácího zbrojního průmyslu ale nejde jenom o export. Významným kupcem je i česká armáda v čele s českým ministerstvem obrany. Například jednu z posledních zakázek, dokonce v tomto měsíci, oznámila česká zbrojovka, Colt CZ.  S ministerstvem obrany uzavřela novou rámcovou smlouvu na dodávky ručních palných zbraní a příslušenství v maximální hodnotě 4,26 miliardy korun bez daně z přidané hodnoty [DPH].

Teď je nejbohatší v Česku zbrojař

To, že se českým zbrojařům daří, dokládá nedávný výsledek žebříčku o nejbohatších lidech v Česku časopisu Euro. Nejbohatším Čechem se stal vůbec poprvé majitel zbrojařské skupiny, a to CSG Michal Strnad s majetkem 330 miliard korun. Z čela žebříčku tak sesadil loňského vítěze Daniela Křetínského, jehož majetek časopis odhadl na 280 miliard korun. Strnad překonal i dědičku finanční skupiny PPF Renátu Kellnerovou s rodinou. U nich se odhaduje majetek na 315 miliard korun.

Žebříček nejbohatších Čechů a Slováků 2025

* Údaj nelze srovnat, protože loni byl spolumajitelem PPF i Petr Kellner mladší, jehož podíl letos odkoupila Renáta Kellnerová s dcerami. / [Zdroj: Euro]

Hodnota Strnadova majetku podle Eura stoupla jen za poslední rok o čtvrt bilionu korun. Za skokana roku mezi českými miliardáři Strnada označil letos v květnu také časopis Forbes. A v jeho žebříčku obsadil čtvrté místo.

Zbrojaři využili válku na Ukrajině. Ta je nastartovala

Byla to válka na Ukrajině, která akcelerovala český zbrojní průmysl. Ekonomové České spořitelny [ČS] Radek Novák a Tomáš Kozelský ve své analýze hovoří o skokovém růstu po ruské invazi na Ukrajinu. V Česku působí asi dvě stovky zbrojních firem. Ty zaměstnávají přes dvacet tisíc lidí.

Víc peněz do obrany? Potíž je v českém rozpočtu, armádě i EU

„U mnoha z nich je armádní a vojenská produkce hlavním výrobním zaměřením, u některých z nich tvoří pouze doplňkovou činnost. V mnoha případech se jedná o sofistikovanou a specializovanou výrobu či služby se zaměřením na vývoz. Ovšem v souladu s přísnou národní i mezinárodní regulací,“ konstatují analytici.

Upozorňují, že válka na Ukrajině vyprázdnila sklady armád Severoatlantické aliance. A potrvá roky, než se zase zaplní na předválečnou úroveň. Výrobní firmy tak mají naplněné kapacity na roky dopředu a řeší, jak výrobu dál navýšit. Většina členů NATO se zavázala ke zvýšení svých rozpočtů na obranu. To platí i pro Českou republiku.

Kontrola efektivity výdajů na obranu bere dech svou komplexností

Nárůsty vývozů českých takzvaně obranných firem i tak zarážejí. Ještě v v roce 2021 exportovaly své výrobky na základě udělených vývozních licencí [1 248 licencí] do 101 zemí světa. Hodnota celkového vývozu dosáhla 15,2 miliardy korun. O necelých pět později je to už sto miliard korun. Odečteme-li kumulovanou inflaci v řádu nižších desítek procent, pak se i tak jedná o obrovský skok.

–ČTK/RED–