Index nákupních manažerů [PMI] v českém zpracovatelském průmyslu v říjnu propadl na 47,2 bodu ze zářijových 49,2 bodu. Pokles PMI trvá čtvrtý měsíc za sebou, v říjnu bylo tempo propadu nejvyšší od letošního ledna.
Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem sektoru. Nad hodnotou 50 bodů byl index v červnu, kdy šlo o první růstový měsíc od května 2022. Uvedla to společnost S&P Global Market Intelligence, která vytváří PMI.
„Říjnový výsledek indexu nákupních manažerů ukázal, že se situace v tuzemském průmyslu nejenže nezlepšuje, ale ve skutečnosti dál zhoršuje. Potvrzuje se opět, že letní optimismus firem nestál na zakázkách, ale jen na víře ve zlepšení. Není to pozitivní začátek posledního čtvrtletí letoška,“ okomentoval aktuální data hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Aktuální pokles výroby i zakázek podle něj nelze hodnotit jinak než negativně. Upozorňuje, že stále platí, že chybí hlavně zahraniční poptávka, na které je tuzemský průmysl závislý.
Reakce koruny na dnes zveřejněný PMI v ČR
[Zdroj: xStation 5]
„Jde nejen o cyklický problém v důsledku pokračujícího útlumu německého hospodářství, ale také o strukturální problém. Nekonkurenční ceny energií, bující byrokracie a všemožná regulace spolu s přetlakem asijského importu činí život průmyslových firem čím dál těžším,“ doplňuje Dufek.
Podle něj se firmy snaží dál optimalizovat náklady a některé se snaží podbízet cenami. To podle něj zatím ale moc nefunguje. Mnoha firmám nezbývá než dál propouštět.
„Růst české ekonomiky, který dosud příjemně překvapoval, se odvíjí primárně od služeb a letos i stavebnictví. Bez průmyslu, který je největším tuzemským odvětvím, si však dlouhodobou prosperitu ČR lze představit jen těžko,“ říká Dufek s upozorněním, že stejný problém jako v Česku řeší průmyslové firmy i v Itálii a ve Francii.
Co říká S&P Global Market Intelligence
Vedoucí ekonomka S&P Global Market Intelligence Sian Jonesová uvedla, že k rychlejšímu útlumu PMI na začátku čtvrtého čtvrtletí vedly ostřejší poklesy výroby, nových zakázek, zaměstnanosti a zásob nákupů.
„Poptávka byla slabá mezi domácími i zahraničními zákazníky a obchodní důvěra klesla na zatím nejnižší úroveň v roce 2025,“ zdůraznila a dodala: „Poslední čtvrtletí začalo pro české výrobce nejistě. Sektor dál tížila slabá poptávka ze zahraničí a firmám se nedařilo nastartovat nový obchod.“
Nezaměstnanost v září stoupla. A do konce roku asi ještě poroste
Růst cen ve zpracovatelském průmyslu byl podle ní nejslabší od února 2024. Zdražování brzdily nižší ceny ropných produktů a slabší poptávka po vstupech. Nápor na marže tak sice povolil, ale firmy stále pociťují nutnost snižovat ceny kvůli slabé poptávce.
„V souvislosti s chabým odbytem navíc klesla důvěra ve výhled na příští rok a vedla k prudší redukci zaměstnanosti,“ doplnila Jonesová.
Průmysl i bilance v srpnu ukázaly na další ochlazení ekonomiky
Pokles cen průmyslových výrobců v Česku byl pátý v řadě a drží se na víceméně stejné úrovni od července. Snížené zakázky a snahy omezit výdaje vedly v říjnu české výrobce k dalšímu propouštění, uvedla Jonesová.
„Redukce zaměstnanosti byla silná, nejrychlejší za sedm měsíců,“ dodala s tím, že tuzemské firmy ale nadále zůstávají pozitivní. I když se obávají toho, jak dlouho potrvá současné ochlazení poptávky.
Koruna proti euru krátce oslabila
„Průmyslový PMI přinesl studenou sprchu,“ říká hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil s tím, že aktuální hodnota 47,2 bodu citelně zaostala za očekáváním trhu 49,5 bodu.
Podle jeho slov jsou aktuální data v příkrém rozporu s dalšími informacemi, které z tuzemského průmyslového sektoru v poslední době přicházely.
„Podobné protichůdné signály tyto ´měkké´ indikátory typicky vykazují v momentech, kdy se obrací trend, což jejich spolehlivost snižuje,“ říká a dodává, že kurz české koruny na nepříznivá data reagoval mírným oslabením vůči euru.
Český HDP překvapil solidním výkonem. Proč? To se zatím neví
Nadále ale zůstává optimistou. Říjnový výsledek indexu nákupních manažerů podle něj nelze zcela ignorovat, ale na druhou stranu by z něj nedělal velké závěry.
„Podle nás v nejbližší době vykáže korekci směrem nahoru a celý průmyslový sektor čeká sice opatrné, ale přece jen oživení, které se plně projeví v první polovině 2026,“ řekl.
Pozitivní impulzy hledá i Petr Dufek. Ten ale zůstává ve výhledech obezřetný: „V Německu je vidět drobné zlepšení zakázek, které ovšem nelze zatím přeceňovat. Zvlášť, když exportní aktivita tamních firem klesá pod tlakem amerických cel a čínské expanze, a tamní firmy jsou ve svých výhledech čím dál víc skeptické.“
—
Výrobní PMI pro ČR zpracovává společnost S&P Global na základě odpovědí od panelu nákupních manažerů ze zhruba 300 výrobních firem. Panel je rozvrstven podle sektoru a počtu zaměstnanců podle příspěvku českému hrubému domácímu produktu.
–DNA–
