Rumunsko se vrátí na průmyslovou mapu Evropy, zejména ve zbrojním průmyslu. Pro bruselský list Politico to uvedl rumunský ministr obrany Liviu-Ionut Mosteanu v článku Romania wants a piece of Europe´s defense pie.
I Rumunsko chce profitovat z evropských zbrojních zakázek. Jejich očekávaný masivní nárůst by přinesl zemi výstavbu nových továren a více pracovních příležitostí.
„Když vydáváme peníze našich daňových poplatníků na obranu, měli by vědět, že část z nich se vrací domů, třeba ve formě nových továren. Nejde jen o to, abychom nakupovali rakety v zahraničí,“ vysvětlil rumunský ministr v centrále NATO.
„Chceme mít část této výroby doma. Chceme být součástí výrobního řetězce,“ uvedl rumunský ministr obrany a dodal: „Každá země chce svůj větší díl, ale zatím se na tom podílí jen menšina zemí.“
Italové odstavili kamiony se zbraněmi do Izraele. Údajně českými
Rumunská vláda je velkým zákazníkem zbrojních firem, zvláště amerických, izraelských a jihokorejských. Nedávno koupila americké Patrioty, stíhačky F-35 a houfnice K9 od jihokorejského výrobce Hanwha Aerospace. Ten dokonce uvedl, že uvažuje o Rumunsku jako své výrobní základně pro Evropu, Střední východ a Afriku. Počátkem letoška Bukurešť a německá firma Rheinmetall podepsaly smlouvu na výstavbu továrny na střelný prach. Ta se zaplatí částečně z unijních peněz v rámci Act in Support of Ammunition.
„Rumunsko je jednou z nejprůmyslovějších zemí Evropy, má zbrojařským firmám co nabídnout,“ uvedl dále rumunský ministr obrany.
Rusko ztrácí ve vývozu zbraní. Dominují USA, ale úspěšná je i Francie
Je tu ale i problém. Nejvíce zbrojní produkce se soustředí v zemích západní Evropy, ve Francii, Německu, Itálii a Švédsku. Tam mají nejlepší zbrojní průmysl. Bývalé země východního bloku, jako Rumunsko, už mají menší zbrojní společnosti bez technologického know-how, aby vyráběly zbraně. A jsou tak závislé na dodávkách ze zahraničí.
Válka na Ukrajině jako spouštěč
Invaze Ruska na Ukrajinu otevřela peněžní kohoutky v Evropě s cílem posílit obranu. Země NATO se zavázaly k zvýšení výdajů na obranu do roku 2035 ze dvou procent hrubého domácího produktu [HDP] na pět procent HDP. Podle Evropské komise bude dosažení tohoto nového cíle každoročně vyžadovat dodatečných 288 miliard eur [cca 7 bilionů Kč].
Polsko kupuje zbraně tam, kde se mu to vyplatí. Tedy i v Koreji
Rumunsko letos vydá na obranu 2,3 procenta HDP a plánuje tuto částku zvýšit do roku 2030 na 3,5 procenta. Jedním z hlavních cílů je podle ministra modernizace armády, která má desítky let zastaralé zbraně, zejména sovětského původu.
Což platí pro zemi, která má společnou hranici s Ukrajinou, Moldavskem a Černým mořem a zeměmi EU. Také jsou v ní dislokovány armády zemí NATO vedené Francií a nechybějí tam ani američtí vojáci. Což v nedávném podcastu FinTag potvrdil Tomáš Chadzivasilis, český manažer skupiny Partners, která v Rumunsku podniká.
„Třeba u města Konstance, na pobřeží Černého moře, je velká americká základna, základna NATO, a teď tam vzniká vůbec největší základna NATO. A pro Rumunsko to značí velké investice, masivní investice,“ uvedl.
Tomáš Chadzivasilis: Rumuni jsou prozápadní. Z podpory Ukrajiny profitují
„Teď se tam nově z tohoto důvodu postavilo zhruba 600 kilometrů nových dálnic z Bukurešti na Ukrajinu během dvou let. A aby ta logistika fungovala na vojenskou základnu, tak se kolem Bukurešti postavil během pěti, šesti let zbrusu nový obchvat. A to tam jeden obchvat je. Ten Rumuni ale staví už 40 let a stále ho nemají,“ řekl dále v podcastu FinTag.
Peníze pro Rumunsko
Podle něj je Rumunsko, které zostřeně vnímá sousední válku na Ukrajině, uvnitř společnosti hodně prozápadní. I když je tam pravicová, nebo levicová vláda, tak Rumuni zůstávají, a jsou hodně prozápadní, řekl Chadzivasilis. To si podle listu Politico uvědomuje i Evropská komise.
Bukurešť tak má být navíc druhým největším příjemcem z balíku 150 miliard eur [cca 3,65 bilionu Kč] z unijních fondů v rámci programu Security Action for Europe [SAFE]. Ten cílí na podporu obranného průmyslu v EU.
Předběžné rozdělení prostředků z fondu EU v programu SAFE na členský stát
[Zdroj: EK]
Rumunsko navíc požaduje na obranu nízkoúročený úvěr od Evropské investiční banky ve výši 16,7 miliardy eur [cca 406 mld. Kč].
„Za dvě třetiny této částky nakoupíme zbraně a zbývající třetina půjde do investic na infrastrukturu,“ uvedl Mostenau s tím, že ze zbytku úvěru by financovala Bukurešť vojenskou pomoc Ukrajině a Moldavsku.
Jedním z příkladů, kde by země využila tyto peníze pro domácí průmysl, je aktuální tendr v hodnotě 6,5 miliardy eur [158 mld. Kč] na více než 200 tanků za podmínky, že jejich finální kompletace proběhne v Rumunsku.
Rumunsko: Jsme blízko konfliktu a průmysl máme
„Pro budoucí léta je velmi důležité, abychom jednali o tom, kam peníze poplynou, aby se výdaje rozprostřely stejnoměrně po celé Evropě,“ uvedl dále rumunský ministr s odvoláním na země, které jsou daleko od válečného konfliktu jako například Portugalsko.
„Jednáme s výrobci,“ řekl a dodal, že pokud evropští výrobci nebudou akceptovat požadavek na výrobu v Rumunsku, Bukurešť sama do obranného průmyslu zainvestuje.
„Pokud se některé programy v rámci SAFE neuskuteční, budeme je financovat ze státního rozpočtu. […] Disponujeme obranným průmyslem. Není sice tak vyspělý, ale je připravený na startu,“ řekl odhodlaně Mosteanu.
Další silnou stránkou Rumunska je podle něj automobilový průmysl, který by mohl výrobcům zbraní také pomoci. Unijní zbrojovky se s automobilkami spojují a využívají jejich zkušenosti s hromadnou výrobou.
USAID se angažovala i v Rumunsku, kde soud anuloval výsledky voleb
„Máme v Rumunsku silný automobilový průmysl a ten se může přeorientovat na zbrojní výrobu,“ řekl s tím, že vybavení, montážní linky, dodavatelské řetězce i odborníci jsou připraveni.
Rumunsko tak čeká jen na stříhání červené pásky. Mění legislativu, aby urychlilo investice do obranného průmyslu. A o své nové roli jedná v Bruselu.
Michal Achremenko
