„Žít do 150 let je reálné,“ říká Lyu Čching-chua, šéf čínské společnosti Lonvi Biosciences, jež vyvinula lék proti stárnutí s výtažkem z hroznových jader. „Za pár let to bude realita. A za deset let už nikdo nebude mít rakovinou,“ dodává.
Zároveň nevěří, že by moderní medicína porazila smrt. Reaguje tak na ty, kteří naději vidí v transplantaci orgánů. Přesto má za to, že výzkum ohledně dlouhého života postupuje rychleji, než si myslíme. V článku In China the Dream of Outranning Time to píše deník The New York Times [NYT].
Výzkum elixíru života v Číně trvá už více než dvě tisíciletí. Začalo to prvním císařem Čchin Š´Chuangem, který si objednal zázračný nápoj. Pro případ, že by nezabral, nařídil vytvoření tisíců terakotových vojáků, aby ho chránili v hrobě. Císař zemřel ve 49 letech na otravu rtutí, která byla součástí tohoto elixíru života.
Dnes Čína ve snaze dohonit a předhonit západní vědu, umělou inteligenci a další vyspělé technologie, udělala z průmyslu dlouhověkosti národní prioritu a miliardami financuje výzkum a jeho komerční využití.
„Zdokonalili se velmi rychle. Před několika lety tam nebylo nic a Západ vedl o několik koňských délek,“ říká Vadim Gladyšev, profesor z Harvard Medical School.
Gladyšev pracuje ve stejném oboru. Úspěšně provedl experimenty, které prodloužily život starým myším tak, že je propojil na oběhový systém mladých myší.
Průměrné dožití v Číně je 75 let, ale usilují o 150 let
Průměrné očekávané dožití v Číně loni dosáhlo 75 let a je o pět let vyšší než globální průměr, uvedl list The People´s Daily. Podle listu, který mnozí vnímají jako hlásnou troubu čínské komunistické strany, je to díky stále se zlepšující zdravotnické péči a životnímu stylu. Ale ani tím „světlé zítřky“ v Číně nekončí. Tamější vůdce Si, kterému je 72 let, se nechal slyšet, že cílem je dosažení věku dožití 150 let. K tomu je čeká ale ještě dlouhá cesta. Zvlášť když třeba průměrný věk dožití v Japonsku činí 85 let.
Proč se Singapurci dožívají vysokého věku ve zdraví? Dbají na pravidla
Na rozpory s oficiální politikou a realitou poukazují i oponenti čínského režimu v zahraničí. Ti upozornili na video z roku 2019, které propaguje elitní vojenskou nemocnici, která pečuje o staré čínské straníky.
„Průměrný věk dožití čínských aparátčíků je mnohem vyšší než vůdců ve vyspělých zemích,“ praví se ve videu s tím, že desítky let nemocnice udržovala při životě Mao Ce- Tunga, který zemřel v 82 letech i Teng Siao-pchinga, kterému bylo 92 let, když v roce 1997 zemřel.
Nakonec video cenzoři ale stáhli s tím, že nemocnice pracuje na „981 Leader´s Health Project,“ který má prodloužit zasloužilým straníkům život do 150 let.
Business s recepty na dlouhověkost
Podle NYT čínské nadšení z prodlužování života souvisí s rychlým ekonomickým růstem, který milionům lidí přináší čas a peníze, a tak nemusejí mít obavy z budoucnosti. Jedna z čínských společností, která se veze na této vlně, je i Time Pie. Ta propaguje potravinové doplňky a nyní organizuje vědecké konference a vydává časopis Aging Slow, Living Well [Stárnout pomalu a žít dobře, pozn. red.].
„V Číně nikdo předtím o dlouhověkosti nemluvil, jenom američtí boháči. Nyní to zajímá všechny a mají na to peníze,“ říká Kan jü, zakladatel firmy Time Pie.
Stoupající zájem se projevil na nedávné mezinárodní konferenci organizované společností Time Pie v Šanghaji, kde čínští a zahraniční vědci představili výsledky svého výzkumu. Ale i obchodníci propagující anti-aging krémy a elixíry, kustovnici čínskou goji [rostlina vyskytující se v Asii, pozn. red.], kryogenní a hyperbarické komory a další zařízení, která mají zpomalit stárnutí.
Na konferenci se představila i šanghajská společnost Rlab. I ta propaguje technologie, které mají zabránit stárnutí. Návštěvníky zvala do kóje, která připomíná telefonní budku. Jde o kryogenní komoru, kde teplota klesne na minus 93 stupňů Celsia. Součástí konference byl program zdravotnické společnosti SuperiorMed. Ta provozuje to, co označuje za největší světovou kliniku proti stárnutí v čínském městě Čchen-ku. Podle ní jde o hotový „ostrov nesmrtelnosti“.
Lék na dlouhověkost je dobrý marketingový tah
Konference se účastnili i seriózní vědci jako například harvardský profesor Gladyšev a Steve Horvath. Anebo německo-americký badatel v oblasti stárnutí, který je legendou, když vyvinul první „aging clock,“ měřič stárnutí biomarkerů. Podle něj vědu o dlouhověkosti nyní ovládají „zavádějící informace“ a touha po snadných výdělcích. Přesto se situace podle jeho názoru lepší, to i v Číně.
„Nikdo seriózní už na kongresech o nesmrtelnosti nemluví. Je to totiž absurdní,“ řekl a dodal, že myšlenka na nesmrtelnost přesto dobře funguje jako marketinkový nástroj.
A tak třeba singapurský investiční Immortal Dragons [Nesmrtelní draci, pozn. red.] vydělal jmění, když investorům prodal myšlenku založenou na procesu kryogenního uchovávání mladistvého věku nebo 3D tisku lidských orgánů.
Analýza: Jsou to politici, kteří táhnou Evropu do bezvýznamnosti
A je tu i v úvodu zmíněný start-up ze Šen-cenu. Ten v roce 2022 otevřel laboratoř na lék dlouhověkosti. Stalo se tak poté, kdy vědci v Šanghaji zjistili, že přírodní směs objevená v některých hroznových semínkách [látka procyanidin C1 nebo PCC1, pozn. red.] prodlužuje myším život selektivním hubením stárnoucích buněk a ochraňuje zdravé buňky.
Čína a její firmy stahují americký technologický náskok v AI
Výsledky byly publikované v periodiku Nature Metabolism v roce 2021 a vzbudily velkou pozornost. Navazující studie, včetně jedné japonské, původní informace potvrdily. Byť se již i objevily informace o tom, že dané studie obsahují „chybná data.“
„Navíc to, co funguje u myší, často u lidí selže,“ říká David Barzilai, americký lékař a zakladatel Barzilai Longevity Consulting.
Typickým příkladem je podle něj rapamycin. Výtažek, který měl „podstatně“ prodlužovat život myším a jiným zvířatům, ale má „nejistý“ účinek na zdravé dospělé lidi.
Přesto podle něj Čína bere dlouhověkost stále více vážněji. A to jak na institucionální, tak politické úrovni.
Michal Achremenko
