Podle předběžných údajů skončila v listopadu bilance zahraničního obchodu Česka se zbožím v běžných cenách přebytkem 16,2 miliardy korun. To je meziročně o pět miliard méně. Pokles přebytku způsobil vývoz aut a elektrických zařízení.
Dnes [6.1.] o tom informuje Český statistický úřad [ČSÚ]. Bilance zahraničního obchodu, saldo, je rozdíl mezi českým vývozem a dovozem.
„Dnes zveřejněné výsledky zahraničního obchodu za listopad ukazují, že se českému exportu v posledních měsících příliš nedaří. Další pokles exportu je odrazem slabé zahraniční poptávky v zemích EU, které jsou našimi hlavními obchodními partnery. Vidět je to aktuálně především na vývozu našeho hlavního obchodního artiklu, a sice automobilů,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Přebytek obchodu s motorovými vozidly v listopadu poklesl o 6,2 miliardy korun. A propadl i vývoz ostatních dopravních prostředků, to o 2,2 miliardy korun. Kladné saldo obchodu s elektrickými zařízením se snížilo o 3,9 miliardy korun.
HDP roste. Spotřeba domácností po šesti letech překonala rok 2019
Naopak příznivý vliv na celkové saldo měl hlavně obchod s chemickými látkami a přípravky, kde se snížil schodek o 2,4 miliardy korun. Přebytek obchodu s kovodělnými výrobky se zvýšil o 1,5 miliardy korun a deficit obchodu s ropou a zemním plynem se zmenšil o 1,4 miliardy korun.
Kam vyvážíme a odkud dovážíme
Přebytek bilance zahraničního obchodu se státy Evropské unie se v listopadu meziročně snížil o 5,9 miliardy korun. Naopak deficit obchodu se státy mimo Evropskou unii se zmenšil o dvě miliardy korun.
„Stále platí, že ČR posiluje svoji dovozní závislost na Číně. Deficit obchodu s touto zemí za prvních jedenáct měsíců narostl na 473 miliardy korun,“ říká Dufek.
Inflace v Číně v listopadu zrychlila na 0,7 %. To je dobrá zpráva
Podle něj to ale není s ohledem na dlouhodobé trendy nic překvapivého. Čína má v rukou konkurenční výhody téměř ve všech směrech. Od rychloobrátkového zboží až po hlavní komponenty naplňující evropský Green Deal.
„S ohledem na čínskou vývozní expanzi v zemích EU lze očekávat, že naše závislost v tomto směru dál poroste,“ říká Dufek.
Vysvětluje i slabší listopadový dovoz do ČR. Prvním důvodem je podle něj fakt, že když méně vyvážíme, tak i méně potřebujeme dovozu. Tím druhým je pak pokračující útlum investic ve firmách, protože právě třeba strojní investice pocházejí z velké části z dovozu.
„A tím třetím je fakt, že růst české poptávky není nijak dramatický. Covidové úspory se rozhodně neroztáčí ve spotřebě, dokonce domácnosti stále šetří mnohem více než před pandemií,“ dodává Dufek.
Celkový vývoz a dovoz za listopad 2025
Meziročně klesl v listopadu vývoz o 4,6 procenta na 403,1 miliardy korun. Dovoz se snížil o 3,6 procenta na 386,9 miliardy korun.
„Meziroční pokles hodnoty vývozu i dovozu u většiny komoditních skupin pokračoval i v listopadu. Na straně vývozu to bylo nejvíce u motorových vozidel o 4,8 miliardy korun a u elektrických zařízení o 4,4 miliardy korun. Dovoz se snížil především u kovodělných výrobků o 3,7 miliardy korun a u chemických látek a přípravků o 3,1 miliardy korun,“ říká Miluše Kavěnová, ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ.
Přece tu není jen autoprůmysl, říká zástupce inovativních pharma firem
Zároveň upozornila, že listopad 2025 měl o dva pracovní dny méně než listopad 2024. Také ale dodala, že meziměsíčně po sezónním očištění se zvýšil český vývoz o 1,8 procenta a dovoz o pět procent.
V lednu až listopadu 2025 dosáhl přebytek obchodní bilance 207,7 miliardy korun. To představovalo zmíněný meziroční pokles o pět miliard korun. Od začátku roku rostl vývoz o 2,3 procenta a dovoz o 2,5 procenta.
Elektřina zlevní od ledna všem. I těm se zafixovanými smlouvami
„I když poslední dva měsíce nebyly nijak exportně oslnivé, přebytek českého zahraničního obchodu zůstává vysoký a přiblížil se 210 mld. korun. Nápomocné mu v tomto směru byly především automobily, u kterých se podařilo dosáhnout za prvních jedenáct měsíců přebytku jako za celý rok 2024,“ vysvětluje Dufek.
Hospodaření vládních institucí ve 3. čtvrtletí 2025
ČSÚ přidal ještě jednu statistiku. Nominální dluh vládních institucí v loňském třetím čtvrtletí meziročně stoupl o 174,8 miliardy korun na 3 623,9 miliardy korun. Celková míra zadlužení sektoru vládních institucí tak dosáhla 43,1 procenta HDP. Což představuje meziroční pokles ze 43,4 procenta. K poklesu zadlužení přispěl podle statistiků zejména růst hrubého domácího produktu [HDP].
Dluh sektoru vládních institucí / 3. čtvrtletí 2025
[Zdroj: ČSÚ]
Celkové příjmy sektoru vládních institucí stouply meziročně o 7,2 procenta a dosáhly 39,8 procenta HDP. Na meziročním růstu příjmů se podílely zejména přijaté sociální příspěvky a přijaté daně z příjmů. Celkové výdaje vládních institucí meziročně vzrostly o 6,2 procenta a dosáhly 41 procent HDP.
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí skončilo ve třetím čtvrtletí roku 2025 v deficitu odpovídajícímu úrovni 1,2 procenta HDP.
Meziroční relativní změna zadlužení
[Zdroj: ČSÚ]
„Hospodaření sektoru vládních institucí ve třetím čtvrtletí roku 2025 skončilo v deficitu ve výši 25,4 miliardy korun,“ uvedla Helena Houžvičková, ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ.
Tento výsledek v meziročním srovnání značí zlepšení o 6,2 miliardy korun. Dále platí, že ústřední vládní instituce hospodařily se schodkem 20,8 miliardy korun. Ten se meziročně zlepšil o 5,2 miliardy korun. Hospodaření místních vládních institucí skončilo v deficitu ve výši 5,6 miliardy korun. To v meziročním srovnání znamená zhoršení o 1,1 miliardy korun. Hospodaření fondů sociálního zabezpečení a zdravotních pojišťoven skončilo v přebytku ve výši jedné miliardy korun.
–DNA–
Až se jako mezinárodní platidlo prosadí juan, místo dluhového dolaru (dolarová krize je nevyhnutelná) vroste cena půjček, cena dovozů, cena obsluh státních dluhů a celkově naroste drahota. To se týká i Spojených států. Čína vyváží hodně do Německa, odkud bereme čínské zboží i my. Západ i náš ekonom Babiš, to zatím neřeší, ale škaredě na to doplatí. Je třeba, aby si svět dělal zásoby juanu. Čína ví dobře, jak se ve světě velmocensky prosadit. Dodávkami zboží, investicemi a bude si nechat platit jen juanem. Bilaterální smlouvy či výměnný obchod to nezachrání.
Podľa indexu obchodnej aktivity HCOB, ktorý zostavuje spoločnosť „S&P Global“, produkcia vo výrobnom sektore eurozóny prudko klesá a nové objednávky klesajú najrýchlejším tempom za posledný rok.
Odborníci odhadujú, že nemecká ekonomika čelí „najprudšiemu zhoršeniu“ ekonomických podmienok od februára 2024.
„Klesajúci trend dopytu odráža celkovú ekonomickú dynamiku v EÚ. Vidíme veľmi znepokojujúce signály a je nepravdepodobné, že sa situácia v blízkej budúcnosti zlepší,“ komentoval situáciu Dr. Cyrus de la Rubia, hlavný ekonóm „Hamburg Commercial Bank“.
Za najzreteľnejšie signály recesie označil „významný pokles objednávok a pokračujúce znižovanie zásob, ako aj prepúšťanie vo veľkých spoločnostiach v snahe minimalizovať náklady“. Podľa neho európske spoločnosti nie sú schopné alebo ochotné zvýšiť produkciu v budúcom roku, čo demonštruje opatrný prístup, ktorý je pre ekonomiku škodlivý.