Americká popová star Meghan Trainorová zveřejnila fotografii s novorozenou dcerou, Mikey Moon, stále ještě pokrytou poporodní tekutinou. Dojem ovšem kazí to, že popová hvězda dceru neporodila. Využila náhradní mateřství.
Trainorová naopak potvrdila, že jí dceru odnosila podle smlouvy o náhradním mateřství jiná žena, takzvaná náhradní matka. A reakce byly velmi kritické. V komentáři Surrogacy isn´t something to celebrate magazínu The Spectator to uvádí Lois McLatchie Millerová. Její text pro FinTag přeložil Michal Achremenko.
—
Před nějakou dobou by to bylo nepředstavitelné. Náhradní mateřství bylo obdivováno jako něco okouzlujícího, progresivního, či dokonce krásného. Časopisy zveřejňovaly rozzářené celebrity chovající děti, které jim odnosily jiné ženy. Šlo o poutavou story: Věda plus peníze rovná se zázrak. Vítězem byly obě strany. Poslední roky se přístup veřejnosti ale mění.
Některé z komentářů na zprávu o Trainorové, která už má dvě vlastní děti, byly velmi osobní. Užívá si tuto situaci, aby se mohla na svém chystaném turné chlubit štíhlým pasem, kterého dosáhla pomocí nových léků? Ptali se někteří.
[Pozn. red.: Trainorová prorazila mimo jiné i hitem All About That Bass, kterým se v Česku pod názvem „Mám boky jako skříň“ proslavila Ewa Farna.]
Mnohým dalším ale působilo problémy něco podstatně závažnějšího. Bylo to stále rostoucí přesvědčení, že náhradní mateřství není žádnou procházkou růžovou zahradou, jak se nám podává. Naopak jde o tvrdý obchod, který spočívá v tom, že dítě oddělíme od jeho matky, kterou nepoznalo a nejspíš ani nikdy nepozná.
To, co dospělí nazývají zázrakem, je pro dítě ztráta. Psychologové varují, že brzké přerušení kontaktu s matkou dítěti působí dlouhodobé poškození. Sem patří posttraumatický stres, nepohodu, úzkost, následek z přerušení vztahu, opoždění vývoje a třeba i poruchu chování v pozdějším věku.
Zkrátka: Nedovolujeme, aby se koťata a štěňata odebírala matce dříve než přinejmenším po osmi týdnech od porodu. A podobnost s novorozenci lidského rodu je nasnadě.
Adopce a náhradní mateřství není to samé
Zastánci náhradního mateřství ho srovnávají s adopcí. Ale v případě adopce se postupuje velmi opatrně a tak, aby dítě trpělo co nejméně. Zájmy dítěte se v tomto případě kladou na první místo. Obchod s náhradním mateřstvím, na straně druhé, vědomě zraňuje dítě, které pak „jde“ k těm, kteří mu jeho trauma způsobili. A to proto, aby si splnili přání mít své geneticky příbuzné dítě. A tak zatímco adopce léčí rány, náhradní mateřství je působí.
Analýza: Péče o duševní zdraví dětí je v rozvalu. Zaplatíme za to i s úroky
Není smyslem udělat z náhradních rodičů mezinárodní psance. Neplodnost je těžký úděl. Existuje mnoho bezdětných manželství, z nichž vyšli vynikající rodiče. Na touze zplodit potomky rovněž není nic špatného. Ale první povinností rodičovství je obětovat se pro dobro dítěte. Nikoli uspokojování svých snů a přání.
A co náhradní matky? Některé z nich argumentují, že náhradní mateřství „umožňuje“ ženě vydělat si peníze svými vlastními reprodukčními orgány. Obchodní smlouva o náhradním mateřství tento argument ale staví i do významně jiného světla. A to tím, že podněcuje ženy z chudých zemí, aby prodávaly svá těla za účelem splnění přání movitějších lidí. Což se děje vždy, pokud se náhradním rodičům kvůli vysoké ceně nepodaří získat náhradní matku v domovské či jiné bohaté zemi.
Porovnejme, kolik celebrit můžeme vidět ve frontě nabízejících se náhradních matek a kolik z nich otevírá peněženku, aby získaly dítě?
Jak je to u nás
Ve Velké Británii je náhradní mateřství povoleno jen jako altruistický akt [obdobně je to v Česku, pozn. red.]. To znamená, že náhradní matka neobdrží vyšší částku, než jsou výdaje související s těhotenstvím. Maximální částka ale stanovena není. Podle toho, co je známo, může obvykle činit až 60 000 liber [cca 1,68 mil. Kč].
Nicméně počet nul na šeku nic nemění na morální přiměřenosti. Nenarozené dítě rozeznává hlas své matky, tep jejího srdce, její vůni. Matka je ta, která ho vezme do náruče hned po narození. Dítě neví nic o sociální politice nebo reprodukčních technologiích. Chce být jen s matkou, kterou zná a ke které cítí silné pouto. Toto pouto není pouze symbolické, je biologické. Ať už je „altruistické“ nebo „komerční“ náhradní mateřství, tak smlouva o reprodukci tuto vazbu narušuje.
Celá léta přežívá náhradní mateřství snad jen ze sentimentality a obdivu k celebritám. Ale sentiment neobstojí před podrobným zkoumáním. Čím více lidí pochopí, co náhradní mateřství skutečně znamená, tím těžší ho bude oslavovat. A názory se mění. Od požadavku Spojených národů zakázat ho přes evropské země, které požadují také jeho zákaz, to až po běžné lidi vyjadřující se na sítích. A je to dobře. Protože se nedá popírat, že náhradní mateřství prospívá „celebritám“, ale už vůbec ne jejich dětem.
Lois McLatchie Miller, The Spectator
