Vláda Andreje Babiše [ANO] letos rozšíří systém kompenzací části nepřímých nákladů spojenými s emisemi o další průmyslové podniky. V televizi Nova to o víkendu uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček [ANO].
Systém by se měl podle něj rozšířit na firmy z celkem 36 průmyslových odvětví, nyní je v něm 14 odvětví. Do seznamu přibydou například výroba skleněných vláken a technického skla, specifické textilní produkce, další odvětví v chemickém nebo kovárenském průmyslu a jiné. Mírně by se měla zvýšit i samotná podpora pro firmy.
„Musíme pomoct energeticky náročným firmám, abychom je tady udrželi,“ řekl Havlíček.
Důvod je, aby producenti zvládli konkurenceschopnost a nepřeváděli výrobu do zahraničí. Obdobně minulý pátek hovořil při představování nové vládní hospodářské koncepce premiér Andrej Babiš [ANO].
„Jde o přežití evropského průmyslu. A to není pouze o tom, že tady budeme mít jenom zbrojaře a všechno ostatní zkolabuje… Chemický a další průmysly jdou dolů…,“ řekl.
Petr Dufek: Bude úleva, pokud stát na sebe vezme poplatky za OZE
„A všichni říkají, že jednotný trh, o tom se mluví v EU, ale všichni ví, že to není pravda, že je to jenom problém,“ dodal premiér Babiš s odkazem na rozdílnou národní podporu nejen průmyslu v zemích EU.
Ministr Havlíček v televizi Nova v této souvislosti následně upozornil na plán německé vlády, která také ulevuje svým podnikům finanční podporou od drahých energií. Tu označil za „šílenou“ ve smyslu objemu peněz, které do ní půjdou. A i daleko více plošnou, než s jakou pracuje česká vláda.
O systému kompenzací pro firmy
Kompenzace nepřímých nákladů se vyplácely v Česku poprvé v roce 2021. Stát na nich firmám dosud vyplatil miliardy korun. Systém se týká těch společností, u nichž je značné riziko vysoké produkce uhlíku. Což se následně výrazně promítne do jejich nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny.
ETS2 nezdraží jen benzin, naftu a vytápění. Zdraží úplně všechno
Dále hrozí ve vybraných odvětvích výroby, že pokud náklady na elektřinu průmyslovým subjektům neúměrně vzrostou vlivem rostoucí ceny emisních povolenek, jejich majitelé ukončí produkci na území EU a přesunou ji jinam, například do Číny. Což podle Havlíčka značí problém pro evropský průmysl. A v důsledku to globální emise skleníkových plynů nejenže nesnižuje, ale naopak zvyšuje. Podle něj jde de facto o vyvážení znečištění mimo EU do zemí, kde na problém takřka vůbec neberou ohled.
Emisní povolenky nutí české firmy zdražovat i omezovat investice
Havlíček v pořadu dále upozornil, že plánované rozšíření systému je součástí schválené hospodářské strategie, kterou vláda minulý pátek představila veřejnosti. Zaměřuje se v ní na energetiku, vzdělávání, výzkum a inovace, výstavbu a bydlení nebo dopravu. Podle dokumentu chce vláda hospodářský růst postavit na privátním sektoru, přičemž strategie by k tomu měla připravit vhodné podmínky.
Co říká opozice a podnikatelské svazy
Bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček [STAN] v televizi Nova uvedl, že vládní hospodářská strategie v mnohém navazuje na jeho práci. Na druhou stranu podle něj strategie ale nejde dohromady s návrhem státního rozpočtu. Zmínil snížení výdajů na vědu a výzkum, na bezpečnost či nedostatečný objem peněz na bydlení. Upozornil dále na to, že Česko má problém s drahou elektřinou, ale například ceny plynu, a zejména pohonných hmot má nejlevnější v EU.
Komentář: Hip, Hip, Hurá. Česko má novou hospodářskou strategii
Nejistotu spatřuje i v jejím naplňování, finančním krytí a chybějícím posouzení ekonomických dopadů. Podle průmyslových svazů jde vládní hospodářská strategie správným směrem. O jejím úspěchu podle firem ale rozhodne až praxe. Na druhé straně zástupci podnikatelského sektoru již nyní oceňují rozhodnutí vlády převést část regulované složky ceny elektřiny na státní rozpočet. To vláda udělala v případě firem, ale i českých domácností od ledna 2026. Tímto krokem ceny elektřiny klesly firmám a domácnostem o deset až 30 procent podle typu odběru elektřiny.
–ČTK/DNA–
