Za celý loňský rok si připsala česká ekonomika 2,6 procenta. Její výkon byl o 5,2 procenta vyšší než v předcovidovém roce 2019. Hlavní podíl na úspěchu má sílící spotřeba domácností, která ale teprve loni vůbec poprvé překonala rok 2019.
Naproti tomu vládní spotřeba financovaná na dluh byla už o 15 procent vyšší než v roce 2019. I to vyplývá z aktuálních dat Českého statistického úřadu [ČSÚ] o vývoji hrubého domácího produktu [HDP] za 4. čtvrtletí 2025 a celý loňský rok.
Podle zpřesněného odhadu ČSÚ vzrostl český hrubý domácí produkt ve 4. čtvrtletí 2025 mezičtvrtletně o 0,6 procenta [původně 0,5 %] a meziročně o 2,6 procenta [dříve 2,4 %]. HDP za celý rok 2025 pak vzrostl o 2,6 procenta.
„Na straně poptávky byly ve 4. čtvrtletí hlavními faktory mezičtvrtletního růstu HDP vyšší výdaje na konečnou spotřebu a tvorba hrubého fixního kapitálu. Pozitivní příspěvek měla také zahraniční poptávka,“ okomentoval data Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
- Výdaje na konečnou spotřebu domácností mezičtvrtletně vzrostly o 1,3 procenta. Meziročně vzrostly o 3,2 procenta. Zvýšily se především nákupy předmětů krátkodobé spotřeby a služeb.
Inflace v lednu činila 1,6 procenta. Zdražily potraviny, zlevnily energie
- Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí vzrostly mezičtvrtletně o 1,0 procenta a meziročně o 2,5 procenta.
- Tvorba hrubého fixního kapitálu vzrostla mezičtvrtletně o 1,7 procenta, meziročně o 5,3 procenta. Meziročně rostly hlavně investice do obydlí a ostatních budov a staveb.
Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo 133,9 miliardy korun. Bylo tak o 9,5 miliardy korun vyšší než ve stejném období předchozího roku. Vývoz mezičtvrtletně reálně vzrostl o 0,8 procenta a meziročně o 5,1 procenta. Dovoz vzrostl mezičtvrtletně o 0,6 procenta a meziročně o 5,3 procenta.
Česká ekonomika: Hodnocení analytiků
„Výsledky české ekonomiky jsou lepší, než naznačoval předběžný odhad, nejenom v závěru loňského roku, ale i v celoročním vyjádření. Českou ekonomiku i na konci loňského roku poháněla domácí poptávka, zatímco vliv té zahraniční byl výrazně nižší,“ uvádí k novým datům hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Spotřeba domácností, která za celý rok vzrostla o tři procenta, zůstává i podle něj hlavním motorem poptávky. Loni ve čtvrtém čtvrtletí už jí ale zdatně sekundovaly investice. Byly to především investice do budov a staveb. Pozitivní vývoj vykázaly i strojní a ICT investice.
„Co je trochu nepřehledné, je fakt, že v rámci těchto investic se započítávají i investice do obrany. Takže v tomto případě už nelze přesně říct, zda více investují firmy, nebo jen aktivněji nakupuje armáda,“ upřesňuje Dufek.
Pozitivní zprávou podle něj je, že na růstu ekonomiky v závěru roku se podílela všechna odvětví. Prim hrál obchod, včetně dopravy a HORECA, následovalo IT a stavebnictví. V černých číslech skončil i zpracovatelský průmysl.
Anketa: Na Blízkém východě se útočí i na tankery. Ceny ropy rostou
Závěrem Petr Dufek upozorňuje na aktuální nebezpečí: „Novým rizikem se stala vojenská akce v Perském zálivu, která aktuálně výrazně zdražila základní suroviny – ropu, a zejména pak zemní plyn. V případě jejího prodlužování by dopad skrze dražší energie byl na výkon českého hospodářství negativní.“
Investice vládních institucí a státní dluh
Hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil považuje zpřesněná data o vývoji české ekonomiky v závěru loňského roku za pozitivní.
„Potěšila pochopitelně revize původního odhadu, ale optimisticky vypadá i detailní struktura růstu,“ říká.
Na prvním místě jmenuje spotřebu domácností, která teprve loni překonala dosavadní rekord z předpandemického posledního čtvrtletí roku 2019. Češi si tak po dlouhé době mohou podle Hradila říct, že si dopřávají nejvíce zboží a služeb v historii země.
Pozitivně hodnotí český export i „sympatický mezičtvrtletní růst hrubého fixního kapitálu“. Také ale upozorňuje na vysoký podíl investic vládního sektoru.
Státní dluh: Loni jsme zaplatili jen na úrocích přes 98 miliard korun
„V souhrnu si česká ekonomika solidně vyšlápla i do roku letošního. Zde očekáváme, že bude pokračovat silný růst spotřeby domácností… A stále navíc žije naděje na oživení v Německu. V základním scénáři nyní počítáme s růstem HDP v roce 2026 o 2,6 procenta. Ale vidíme i prostor pro příjemné překvapení směrem nahoru,“ uzavírá Hradil.
–RED–
Naděje na růst německé ekonomiky ? Naděje umírá poslední. Že by při deindustrializaci a rušení firem tolik táhla zbrojní blbonadvýroba ? Merz jedná s Čínou proč ? Cla, čínské investice. Neviditelná ruka trhu.
Své znalosti jsem si musel doplnit… HORECA ? HORECA je ekonomický pojem, který označuje segment hotelnictví a různých druhů gastronomických provozů (restaurace, kavárny, bary, pivnice, kluby, catering atd.). Zkratka byla vytvořena ze slov HOtel/REstaurace/Kavárna (CAfé) či HOtel/REstaurace/CAtering. Německý pracovní trh se stále nevyhrabává z krize, a to i přes očekávané oživení na jaře. Počet nezaměstnaných v únoru 2026 klesl jen o 15 000 na 3,07 milionu, což znamená, že míra nezaměstnanosti zůstala na vysokých 6,5 %. To je nejhorší únorová hodnota za posledních dvanáct let. Píše o tom německý deník Bild.
Sezónní oživení, které obvykle přináší nové pracovní příležitosti, letos nepřišlo, což může mít dalekosáhlé důsledky nejen pro německou ekonomiku, ale i pro Českou republiku, závislou na německém trhu.
Německo je pro Českou republiku klíčovým obchodním partnerem, a proto jakékoliv zpomalení na německém trhu práce se může přímo odrazit na české ekonomice. Je třeba přidat na orientaci i na jiné země. Mercosur zasadí i nám silný úder. V Česku vzrostla nezaměstnanost na 5,1 %, což je nejvyšší hodnota za poslední roky. Počet nezaměstnaných dosáhl 378 547 osob, což znamená nárůst o více než 58 tisíc oproti loňsku. Tento vývoj ukazuje na zpomalení trhu práce i v České republice. Pokud se německý trh práce nezotaví a stagnace bude pokračovat, může to vést k nižší poptávce po českých výrobcích a službách, zejména v segmenech závislých na německém trhu a v regionech závislých na německém trhu. Rychle přibývá lidí dlouhodobě nezaměstnaných a asi 30 % Čechů je na hranici chudoby.