Předsedou nové akciové společnosti Akademie věd ČR [AV ČR] bude Martin Smekal. Ten nyní vede Centrum transferu AV ČR. Cílem nově vzniklé akciovky je získat více peněz od soukromého sektoru na přenášení poznatků vědců do praxe.
A to od energetiky, biotechnologií, medicíny až po digitální technologie. Podle zástupců AV ČR nová akciová společnost nastaví i transparentní postupy pro zakládání technologických firem. Stanoví jasná pravidla pro vstup externího kapitálu do vědeckých projektů a jejich komercializaci.
„Naším cílem je vytvořit podmínky, aby z českých laboratoří mohly vyrůstat technologické firmy schopné obstát v globální konkurenci, které mají na to vyrůst v tzv. jednorožce, světové hráče,“ vysvětlil důvody založení nové akciové společnosti Smekal.
Prvními akcionáři společnosti jsou:
- Středisko společných činností AV ČR / Sedm vědeckých pracovišť AV ČR:
- Ústav chemických procesů,
- Ústav přístrojové techniky,
- Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského,
- Ústav fyziky plazmatu,
- Ústav geoniky,
- Ústav molekulární genetiky,
- Hydrologický ústav.
Počítá se s tím, že do struktury vstoupí i další Ústavy. Zásadním přínosem nové společnosti je podle předsedy AV ČR Radomíra Pánka snazší přístup k soukromým zdrojům skrze nově vyvinuté technologie a jiné výstupy vědy. Jinak ústavy spadající pod AV ČR získávají „jen“ prostředky na svou činnost ze státního rozpočtu a částečně z prodeje licencí.
Lze měřit komerční úspěch tuzemské vědy?
Podle posledních aktuálních dat Českého statistického úřadu [ČSÚ] v roce 2024 podali tuzemští přihlašovatelé, to znamená subjekty s českým vlastníkem, k patentové ochraně 461 vynálezů nebo nových technických řešení. A ve stejném roce jim bylo uděleno 379 patentů. V obou případech došlo k meziročnímu poklesu.
Podle ČSÚ se patentová aktivita tuzemských subjektů, měřena počtem podaných přihlášek k Úřadu průmyslového vlastnictví [ÚPV ČR], od roku 2013 snižuje každoročně.
„V roce 2024 fyzické osoby, firmy, vysoké školy a další subjekty z Česka podaly k patentovému úřadu celkem 461 svých vynálezů oproti rekordním 983 v roce 2013. Tento propad je patrný především u vysokých škol. A to z 279 v roce 2013 na 60 v roce 2024,“ uvedl Karel Eliáš z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Znalostní ekonomika v Česku je vtip. Ukazuje to trend u patentů
Podle statistiků bylo v roce 2024 českým i zahraničním subjektům uděleno či validováno ÚPV ČR pro území naší republiky 5 692 patentů. Podíl českých a zahraničních přihlašovatelů vychází následovně:
- Zahraniční přihlašovatelé: 93 % z celkového počtu patentů.
- České subjekty: 7 % z celkového počtu patentů.
A dále: V roce 2024 bylo v Česku celkem 172 subjektů, které poskytovaly licenci na některou z ochran průmyslového vlastnictví, to znamená na patent, užitný vzor či průmyslový vzor. Počet licencí platných na výše uvedené typy ochran v roce 2024 byl 916.
V případě ústavů AV ČR to konkrétně znamená, že i prodaly licence ve fyzikálních, technických, biomedicínských a chemických oborech. Přičemž jen v roce 2024 všichni poskytovatelé licencí v Česku [nejen Ústavy] na poplatcích vyinkasovali více než 4,7 miliardy korun.
Jak funguje věda z pohledu byznysu
Někdy se s nadsázkou říká, že v případě tuzemských vědců veškerá touha po „financování“ jejich projektů začíná a končí konstatováním, hlavně, aby bylo i příští rok „na kafe“. Otázka ní, zda to stále platí. Podle zástupců AV ČR vzniklo v posledních letech při ústavech Akademie asi deset spin-offů a dvanáct start-upů. A další se prý připravují.
Pěkným příkladem je v tomto ohledu Ústav organické chemie a biochemie AV ČR [ÚOCHB]. Ten má dlouhé roky miliardy korun z licenčních poplatků za světově úspěšné patenty profesora Antonína Holého. Na Praze 6 tento Ústav dlouhodobě vede mezi rezidenty žebříček největších plátců daně z příjmů.
Při tomto Ústavu dlouhodobě působí společnost i&i Prague. A ta už několik let skrze fondy kvalifikovaných investorů, kam patří i Evropský investiční fond, financuje biotechnologické projekty a projekty obecně ve zdravotnictví. Průměrné roční zhodnocení fondu je 20 až 30 procent. Investice směřují hlavně do vývoje léčiv.
Klinické studie jsou byznys i pokrok. Česko i EU ale ztrácí pozici
Hlavní riziko spočívá v tom, že vývoj léčiv, na který se zejména soustředí, je dlouhý, náročný, drahý a poměrně riskantní proces. Od začátků, kdy se látka začne testovat na zvířatech až po uvedení na trh, je pravděpodobnost úspěchu zhruba 10%. Náklady ale jsou vždy poměrně velké u všech projektů.
„Investuje do transferu technologií s velkým zaměřením na zdravotnictví. Vyhledává unikátní technologie, které pochází z české i zahraniční vědy. Vždy se snažíme zachytit něco nového, co je unikátní, něco, co by mohlo přinést velký benefit pacientům a také našim investorům,“ shrnul filozofii Fondu jeho ředitel Jaromír Zahrádka v podcastu FinTag.
Fondy i&i Prague expandují do Polska. Zaměřují se na biomedicínu
Fond i&i Bio vznikl ve spolupráci s Evropským investičním fondem při ÚOCHB, ale spolu s dalšími soukromými investory do něj vstoupila i dceřiná společnost Univerzity Karlovy Charles University Innovation Prague. Nyní spravuje investice v řádu jednotek miliard korun. Investicemi fond podpořil několik desítek projektů českých i zahraničních vědců.
–DNA–
