Anketa: Na Blízkém východě se útočí i na tankery. Ceny ropy rostou

Ropa se dnes [3.2.] v poledne obchoduje za více než 83 dolarů [cca 1 741 Kč]. Jaké jsou reakce ekonomů a investičních stratégů na válku v Íránu? FinTag přináší anketu k aktuálnímu dění na Blízkém východě.

Jan Palaščák, energetická Skupina Amper

Podle OPEC, jíž je Islámská republika Írán členem, těžila země v lednu tohoto roku 3,34 milionů barelů ropy denně. To jsou asi 4 procenta globální produkce. Jedná se především o středně těžkou až těžkou kyselou ropu, ale i kondenzát a ropné břidlice. Většinu tamější klasické ropy lze těžit poměrně snadno s výrobními náklady kolem 8,50 eur za barel. To je čtvrtina, respektive šestina nákladů na extrakci kanadského a amerického černého zlata s tím, že podobně levně jako v Íránu se ropa těží jen v Saúdské Arábii, Iráku, Kuvajtu a SAE.

Ze zhruba 2 milionů barelů denně, které Írán exportuje, směřuje 80 až 90 procent do čínských rafinérií. Jedná se však o vývoz v nejlepším případě pololegální. Děje se skrz íránskou stínovou flotilu čítající podle společnosti Windward přibližně 430 tankerů. Drtivá většina z nich se íránskou ropou plní v terminálu na ostrově Charg. Z něj byly o víkendu slyšet exploze. Míra poškození tamějších zařízení ale není známá a celková situace se vyvíjí velmi rychle. Každopádně si všimněme, že Íránci směřují svoji odvetu především na izraelská města a americká vojenská zařízení v Zálivu či také na Dubai a Dauhá.

Napadnout ropná pole nebo rafinérie v regionu si Teherán očividně netroufá. Tedy rozhodně nijak masivně. Zatím víme jen o požáru v rafinérii Ras Tanúra patřící Saudi Aramco. Vypukl po údajném dopadu dronu.

Islamic Republic of Iran Broadcasting mlčí. Ale vysílala Trumpa a Netanjahua

Připomeňme si, že plnohodnotný útok na saúdská ropná zařízení v Abkajku a Churajsu v září 2019 „oficiálně“ spáchali Hútiové. Toto krytí by ale v současné době Íránu již neprošlo. Země by proti sobě mohla poštvat celý Perský záliv. A ani její spojenec Peking by ajatolláhy nepochválil. Vždyť necelých 45 procent svojí spotřeby ropy Říše středu pokrývá surovinou vytěženou v Zálivu a na Dálný východ přepravenou přes Hormuzský průliv. Jeho uzavření je proto hlavním rizikem, které s sebou nese současná situace.

—

Tato tepna globální ekonomiky je přitom v nejužším bodě úzká jen něco přes 50 kilometrů. Její hloubka nepřesahuje 220 metrů. Námořní dopravu tak mohou snadno ohrozit jak miny, tak útoky malých plavidel či z vrtulníků. O dronech, střelách s plochou dráhou letu a raketách ani nemluvě.

Z pátku na sobotu proto opadl provoz v průlivu o 50-70 procent a v pondělí téměř ustal. Už také došlo k nejméně dvěma útokům na tankery. Alespoň jeden z nich provedla dronová loď, není však zcela jasné, kdo ji vyslal. Tankery tedy buď zůstávají v přístavech, nebo kotví u přístupů do průlivu. Tam se v pondělí ráno tísnilo nejméně 150 plavidel. Většina velkých rejdařství mezitím oznámila, že se jejich lodě této vodní cestě budou zcela vyhýbat.

Monica Defend, vedoucí Amundi Investment Institute

V návaznosti na vývoj situace v Íránu a na Blízkém východě vnímáme ropu jako hlavní kanál, skrze který se může konflikt přenést do světové ekonomiky a na finanční trhy. […]

• Dokud bude ropa z oblasti proudit dál, jedná se spíše o příklad zvýšené volatility než o systémovou ropnou krizi.

Aktuální situace však potvrzuje to, že geopolitika je nyní strukturálně zakotvena v investičním cyklu. V krátkodobém horizontu to přispívá k inflačnímu riziku, síle dolaru a rozptýlení tříd aktiv.

Navzdory válce v Íránu dolar dál zůstává bezpečným přístavem

Asie a importéři ropy z rozvíjejících se trhů z hlediska aktuálních dopadů války v regionu čelí přísnějším finančním podmínkám a slábnoucí vnější bilanci. Evropa je čím dál citlivější na vývoj cen plynu kvůli nižším zásobám. Spojené státy zůstávají relativně izolované a těží ze svého statusu vývozce energie a toků do bezpečných aktiv.

Martin Gürtler, analytik Komerční banky

Dění na finančních trzích poznamenává pokračující ozbrojený konflikt na Blízkém východě. […] Cena ropy výrazně vzrostla až k hranici 80 USD/barel. Nyní je tak o zhruba třetinu vyšší než na začátku roku. To se pohybovala poblíž 60 USD/barel. K tomuto zdražování přispívá skutečnost, že provoz v Hormuzském průlivu, jež je dopravní tepnou pro převoz ropy po moři, se zastavil v důsledku konfliktu.

Čeká svět ropný šok? To se dozvíme už zítra! Riziko je inflace

Spolu s ropou zdražuje i zemní plyn. Jeho spotová cena se vyšplhala k 45 EUR/MWh. Ještě na přelomu roku se nacházela pod 30 EUR/MWh. Vliv na to má přerušení produkce zkapalněného plynu [LNG] v Kataru.

Výrazně vyšší ceny energií přispěly k nárůstu obavy ze zvýšení inflace a investoři ve výsledku redukovali sázky na snižování úrokových sazeb centrálních bank. Nárůst globální nejistoty a s tím spojené rizikové averze na trzích vedly k výprodeji rizikovějších aktiv, jako jsou akcie či instrumenty rozvíjejících se trhů. Dluhopisové výnosy naopak vesměs rostly a dařilo se americkému dolaru, který vůči euru dnes zpevnil o zhruba procento.

Lukáš Raška, analytik Portu

Víkendový rozsáhlý vojenský úder Spojených států a Izraele na Írán znamená zásadní geopolitickou eskalaci. Investoři přešli do režimu „risk-off“, odklonili se od rizikových aktiv.

První a nejcitlivější reakcí byla ropa. Její ceny vyskočily o více než osm procent. Trh započítal riziko narušení dodávek z Perského zálivu. Klíčovým bodem je Hormuzský průliv, kudy proudí zhruba třetina světové námořní přepravy ropy. Jakékoli omezení provozu by znamenalo globální šok na straně nabídky. Proti prudkému růstu ceny ropy by mohlo působit případné zvýšení produkce kartelu OPEC, který už signalizoval ochotu reagovat.

Rychle reagovala i cena zlata. Ta vzrostla o jednotky procent. Investoři tradičně využívají drahé kovy jako bezpečný přístav v době geopolitické nejistoty. Tento pohyb potvrzuje klasický vzorec. Kapitál odtéká z volatilních aktiv do těch, která lépe drží hodnotu v nestabilním prostředí.

Mít tak cihličku nebo i víc cihliček. Zlato, jak na to?

Nejvíce rostou energetické společnosti. Ty profitují z vyšších cen ropy. A profituje i obranný průmysl, jenž těží z očekávaného růstu vojenských výdajů. Naopak největší ztráty zaznamenaly aerolinky, cestovní ruch a obecně firmy citlivé na cenu paliv a mobilitu. Konflikt narušil letecké trasy na Blízkém východě a zvýšil provozní náklady dopravců.

Reagovaly i kryptoměny. Ty se v krizích stále chovají podobně jako riziková aktiva, a tak krátkodobě spíše klesají spolu s akciemi. Kryptoměny za sebou ale mají sérii propadů už od začátku roku, proto jejich další prudké oslabování neočekávám.

Na závěr dodám, že i když nynější reakce trhů působí dramaticky, historie ukazuje, že podobné geopolitické šoky mívají na finanční trhy často dočasný dopad. To hlavně tehdy, pokud se nerozšíří konflikt do širšího regionu nebo nedojde k dlouhodobému přerušení dodávek ropy.

–RED–