Ombudsman Fialka chce vést diskuzi o slevových akcích řetězců

159
retezcu
Vrchní ředitel Sekce potravinářství ministerstva zemědělství a od letošního února i potravinový ombudsman Jindřich Fialka přednáší na akci, kterou zhruba před dvěma roky pořádal Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, o alternativních potravinách jako příležitosti pro výrobce i obchod. / Foto: Redakce FinTag

Koncem února ministr zemědělství Martin Šebestyán [za SPD] představil Jindřicha Fialku jako nově zřízeného potravinového ombudsmana. Ten má mimo jiné hlídat cenovou politiku potravinových řetězců. 

Jindřich Fialka zároveň působí jako vrchní ředitel Sekce potravinářství Ministerstva zemědělství ČR [MZe ČR]. Tento týden [14.4.] na jednání meziresortní pracovní skupiny při MZe ČR za účelem zvýšení transparentnosti potravinového řetězce v Česku oznámil, co jako potravinový ombudsman dosud zjistil.

„Přijímáme konkrétní podněty od občanů, struktura je aktuálně 53 procent k cenotvorbě, 23 procent k označování potravin, tedy etiketám, 12 procent ke kvalitě a bezpečnosti potravin a 12 procent jsou ostatní podněty. Občanům vadí zejména chaos ve slevových akcích, neví, co je reálná a de facto spravedlivá cena potravin,“ popsal reakce veřejnosti.

V uplynulých dnech se provedly na MZe ČR také dílčí analýzy opatření jednotlivých členských států EU k regulaci cen potravin.

„A na základě podnětů občanů a dosud proběhlých konzultací se zdá, že bude potřeba s příslušnými resorty vést diskusi ohledně slevových akcí a uplatňovaní podnákupních cen,“ doplnil Fialka.

Šuntflace je horší než smrskflace. Řeč je o cenách a kvalitě potravin

Podnákupní cena řetězce – prodej pod nákupní cenu – je obchodní praktika, při které obchodní řetězec prodává zboží konečnému spotřebiteli za nižší cenu. Za cenu nižší než za jakou zboží od dodavatele či výrobce nakoupil.

Jak to chodí v praxi

Avšak nejenom podnákupní ceny jsou problémem českých maloobchodních řetězců. Významnou pozici řetězců pro FinTag před nedávnem potvrdila spolumajitelka jedné z českých firem, která na trh dodává rostlinné oleje.

„To máte tak, buď jim ten olej dáte za cenu, kterou vám nadiktují, nebo vám ten olej prostě do nabídky nedají. A když vám ho do nabídky nakonec i dají za cenu, kterou chcete, dají na něj takovou marži, že olej je natolik drahý, že ho nikdo nekoupí. Lidé si koupí jejich vlastní, podstatně levnější olej,“ popsala praxi.

Bez řetězce si neškrtnete, tvrdí zemědělci i potravináři

„Není nic výjimečného, když vám i nabídnou, abyste jim dali svůj olej za co nejlevnější cenu. To proto, aby ho zabalili do svého takzvaně chytrého/levného balení. Pokud se vám to nelíbí, nakoupí olej od globálních dodavatelů, a tam už si cenově vůbec neškrtnete. To, že není tak kvalitní, už nikoho nezajímá,“ upřesnila dále.

„Na žádný způsob tedy nemáte šanci pracovat s cenou, pokud chcete svůj olej řetězci skutečně prodat,“ dodala.

Přesto, jak řekla, byl pro její firmu obrovský posun, když se se svým produktem do řetězců dostala. I tak její firma dál buduje vlastní prodejní místa a olej nabízí i na internetu.

Agrární komora ukazuje na německé řetězce

K tématu vysokých cen potravin, které navíc v čase významně kolísají, se kontinuálně ozývá Agrární komora ČR [AK ČR]. Její zástupci dlouhodobě upozorňují na to, že na domácím trhu s potravinami mají dominantní postavení dvě německé skupiny.

  • Schwarz Group: Lidl a Kaufland
  • REWE Group: Penny a Billa

Oba řetězce ovládají velkou část zdejšího maloobchodního trhu s potravinami. Jednička a dvojka tuzemského maloobchodu jsou Lidl a Kaufland. Následují obchodní řetězce Penny, Billa a s tím dalších sedm řetězců podle nich ovládají 75 procent českého trhu.  

Slovenská vláda jde ostře proti maloobchodním řetězcům

„Velké zahraniční obchodní řetězce si proto mohou diktovat podmínky a určovat, co se bude na domácím trhu prodávat, a co ne,“ tvrdí zástupci AK ČR s tím, že řetězce v Česku ročně dosahují tržeb nad sto miliard korun.

Co bude dál dělat ombudsman Fialka

Potravinový ombudsman Fialka ale nemluvil jen o cenách potravin. Rovněž uvedl, že všichni aktéři na trhu vnímají pozitivně záměr MZe ČR dosáhnout vyšší míry přidané hodnoty u zpracování potravin. Za důležité považuje posílení potravinářských kapacit v Česku. A to jak s ohledem na zvýšení konkurenceschopné lokální nabídky, tak na nestabilní nákladové položky. Z nich vypíchl zejména náklady na logistiku.

Ne ombudsman, ale i jiné obchody a nižší DPH zlevní potraviny

Skupina projednala i otázku Sdílení dat, která má státní správa k dispozici. Jednala i o posílení kompetencí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže [ÚOHS].

Komentář: Hip, Hip, Hurá. Česko má novou hospodářskou strategii

Pracovní skupinu tvoří kromě zástupců MZe ČR i zástupci obchodní inspekce, statistického úřadu, Generálního finančního ředitelství, ministerstev zdravotnictví, financí, průmyslu a obchodu. Patří do ní dále zástupci Státního zemědělského intervenčního fondu, zemědělské a potravinářské inspekce, ÚOHS, Ústavu zemědělské ekonomiky a informací a Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

Do tří týdnů mají podle Fialky resorty předložit návrhy řešení k probraným tématům. Další jednání skupiny se uskuteční 1. června 2026.

–RED–

1 komentář

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here