Blížící se jev nazývaný super El Niňo pravděpodobně způsobí postiženým africkým zemím škody ve výši deset až 20 miliard dolarů [cca 212 až 423 mld. Kč]. A vyvolá masovou migraci z nejvíce zasažených oblastí.
Uvedl to přední klimatolog Africké rozvojové banky [AfDB] Anthony Nyong ve zprávě agentury Reuters. Potvrdil tak předchozí varování klimatologů před tím, že se letos klimatický jev El Niňo ukáže v silnější formě.
„Klimatický jev v Tichém oceánu El Niňo je zpět. Po japonské meteorologické agentuře jeho návrat oficiálně potvrdila i americká agentura NOAA. A meteorologové očekávají, že El Niňo na svět uhodí už letos na podzim a na přelomu roku,“ uvedl již v červnu na FinTag investiční analytik XTB Tomáš Vranka s odkazem na už letošní související růst cen vybraných potravinových komodit.
Cukr, káva, kakao: Silnější El Niño znovu šroubuje jejich ceny
El Niňo je globální klimatický jev, při kterém dochází k oteplení povrchových vod v centrálním a východním Tichém oceánu. Způsobuje rozsáhlé extrémy počasí po celém světě – od záplav a bouří až po katastrofální sucha a lesní požáry.
„Jen tato událost sníží hrubý domácí produkt silně zasažených zemí v průměru o jedno až dvě procenta. A to na celém africkém kontinentu představuje ztrátu asi deset až 20 miliard dolarů,“ uvedl Nyong.
Nejnovější prognózy Africké rozvojové banky z letošního května předpovídaly, že Afrika jako celek letos zaznamená hospodářský růst 4,2 procenta, v roce 2027 potom měl hrubý domácí produkt [HDP] růst o 4,4 procenta. Bylo to však podmíněné předpokladem, že se zmírní důsledky izraelsko-americké války proti Íránu. Zároveň to bylo předtím, než se začalo hovořit o super El Niňu.
Afričtí zemědělci ztrácejí již nyní
Nyongův odhad pravděpodobných ztrát ve výši deset až 20 miliard dolarů [cca 423 mld. kč] je první předpovědí, kterou v souvislosti se zesíleným jevem El Niňo poskytla nadnárodní rozvojová banka. Nejde sice o rozpis odhadu podle jednotlivých zemí, ale varování, že se pravděpodobně nebude jednat o ojedinělý jev.
AfDB odhaduje, že afričtí zemědělci už letos čelí ztrátě příjmů až 330 milionů dolarů [cca 7 mld. Kč]. Významně zasažené by mohlo být rybářství, to kvůli rostoucí teplotě moře a bouřím.
„Když k těmto šokům dojde, země se posunou o dva kroky zpět. My ale nechceme, aby naše země sklouzly do chudoby,“ doplnil Nyong.
Extrémní majetkové nerovnosti ohrožují demokracii nejen v Africe
Upřesnil, že očekává zdvojnásobení ceny kukuřice, ta je základní potravinou v mnoha postižených zemích. K problémům se podle něj přidají i tlaky na humanitární pomoc.
Nyongův odhad se odvolává na zjištění rozvojové banky, která identifikovala Súdán, Jižní Súdán, Demokratickou republiku Kongo, Somálsko, Mali, Burundi, a dokonce Nigérii jako země, které by mohly čelit zvlášť závažným dopadům.
„Až El Niňo přijde, dojde k masové migraci,“ upozornil na další důsledek přírodního jevu.
El Niňo si žádá peníze už teď
Sucho, jímž trpí velká část regionu Sahel [Senegal, Mauritánie, Mali, Burkina Faso, Niger, Čad, Súdán a Eritrea, pozn. red.], může přetrvávat. Zkušenosti Mozambiku po cyklonu Idai v roce 2019 ukazují, že zotavení z velkých bouří může trvat i roky.
Boj o ukrajinské zrno se přesunul do Afriky. A ta věří Putinovi
[Pozn. red.: Cyklón Idai byl jednou z nejničivějších tropických cyklon, jaké kdy byly zaznamenány na jižní polokouli. V březnu 2019 zasáhl jihovýchodní Afriku, kde způsobil katastrofální humanitární krizi v Mosambiku, Zimbabwe a Malawi.]
Nyong uvedl, že Afrika bude letos vzhledem k očekávané síle jevu El Niňo potřebovat až 100 miliard dolarů [2,1 bilionu Kč].
„Potřeba finančních prostředků na přizpůsobení se změně klimatu již činila přibližně 50 miliard dolarů,“ vyčíslil Nyong s odkazem na následujících 12 měsíců.
Meloniová: Řešením migrace z Afriky je i posílení tamější ekonomiky
K tomu se přidá podle jeho slov dalších 30 až 50 miliard dolarů [cca 634 mld. Kč až 1,05 bilionu Kč].
Zpráva OSN z loňského října odhaduje, že do roku 2035 budou rozvojové země celkově potřebovat přibližně 365 miliard dolarů [cca 8 bilionů Kč] ročně na boj proti změně klimatu. Mezinárodní veřejné financování těchto opatření v roce 2023 činilo 26 miliard dolarů [cca 550 mld. Kč], dodává OSN.
–ČTK/RED–
