Rada guvernérů americké centrální banky [FED] včera [29.7.] ponechala úrokové sazby v USA beze změny. Ty se tak i nadále nacházejí v pásmu 3,5 až 3,75 procenta. Finanční trhy nepředpokládaly, že FED zvedne úroky.
Rozhodnutí o ponechání sazeb na stávající úrovni ale nebylo jednomyslné. Pro jejich zvýšení hlasovali tři členové Rady z dvanácti. Pro zvýšení hlasovali Lorien Logan, Beth M. Hammack a člen Rady Neel Tushar Kashkari. Ti chtěli zvednout sazby o 0,25 bazického bodu.
Na následné tiskové konferenci šéf FEDu Kevin Warsh zprvu vystupoval proti inflaci. Také se ale vyhýbal slibům, zdůrazňoval odolnost americké ekonomiky. Stejně jako to, že FED zohledňuje ve svém rozhodování nejen vývoj inflace, ale i trh práce a širší souvislosti.
„Jak ale konference pokračovala, bylo zřejmé, že Warsh inflaci a proinflační rizika nevnímá tak ostře, jak by se mohlo zdát z jeho prvních slov. Dokonce naznačil, že centrální banka s úpravou měnové politiky nespěchá,“ uvedl pro FinTag vedoucí analytik XTB Jiří Tyleček.
Válka s Íránem ohrožuje Asii a Evropu víc než USA, řekl Jefferson z FEDu
Podle něj trhy přesto počítají s letošním zvýšením úrokových sazeb. Nicméně po včerejšku se jejich očekávání posunula v tom, kdy se tak stane. Zda v září nebo říjnu.
„Zajímavé je i to, že Warsh přiznal, že žádal o ostrou a věcnou diskuzi uvnitř výboru – ´good family fight´. A tu také dostal. Navzdory třem odlišným hlasům požadujícím zvýšení sazeb ale i zdůraznil, že samotné rozhodnutí ponechat sazby beze změny mělo přesvědčivou většinu,“ pokračuje Tyleček.
Pro FinTag doplnil, že v reakci na změnu tónu vyjádření šéfa FEDu Warshe americké akciové indexy omezily ztráty. Naopak kurz dolaru vůči euru oslabil. Zatímco na začátku dne se obchodoval za přibližně 0,878 euro, během dne zaznamenal znatelný pokles a na konci dne uzavíral na hodnotě kolem 0,872 euro za dolar. Mezidenně dolar ztratil asi 0,7 procenta hodnoty.
Co dál říkají analytici
Podle analytika České spořitelny Jiřího Polanského Kevin Warsh na tiskové konferenci neposkytl žádné vodítko k tomu, jak bude FED postupovat dále. Což trhy očekávaly. Na tuto „novou“ komunikační strategii guvernér Warsh, který nastoupil letos v květnu, ostatně veřejně upozornil.
„Řekl, že touto cestou nepůjde a ´guidance´ [vedení, poradenství, případně rada, pozn. red.] pro další zasedání FEDu nebude poskytovat. A stejně tak nebude veřejně říkat svůj názor,“ uvedl Polanský a doplnil: „Dolar tak mírně oslabil, ale stále zůstává silný.“
Někdejší ředitel u Morganů Warsh vede FED. Chce být jako „maestro“
FED letos úrokové sazby zatím nezvýšil. Inflace v USA v červnu klesla na 3,5 procenta z tříletého maxima 4,2 procenta, na které se vyšplhala v květnu. Nicméně v poslední době kvůli eskalaci konfliktu na Blízkém východě opět výrazně rostou ceny ropy. To podporuje obavu z jejího obnoveného vzestupu. To ve své tiskové zprávě konstatoval i FED.
„Inflace je i nadále zvýšená oproti dvouprocentnímu inflačnímu cíli. Částečně to odráží šoky na straně nabídky, jež vedou ke zdražování v některých odvětvích, včetně energetického sektoru,“ uvádí ve zprávě zástupci FEDu.
Amerika si oproti ostatním stojí velmi dobře, říká Jan Hladík
Rovněž dodali, že americká ekonomika stále roste solidním tempem. To i navzdory zvýšené nejistotě, kterou přináší zmíněný konflikt na Blízkém východě.
Co bude dál? To není vůbec jisté
Podle Jiřího Polanského další vývoj měnové politiky FEDu zůstává „nejistý“. Podle jeho názoru ale americká centrální banka zvedne sazby již v září.
„Vzhledem k tomu, že americkou inflaci neovlivňuje proinflačně jen Blízký východ, ale i cla a domácí spotřeba, vidíme pravděpodobnost jednoho zvýšení sazeb nyní mírně nad 50 procent. K tomu by mohlo dojít již v září,“ uvedl s tím, že trhy celkově čekají dvojí zvýšení sazeb, a to v září a na přelomu roku.
Střednědobě se ale přiklání k postupnému uvolňování měnové politiky ze strany FEDu. To ale až po odeznění současného proinflačního vývoje. V tomto ohledu je podle něj docela překvapivé, že trhy sice čekají návrat inflace již příští rok k hranici 2 procent, ale snižování sazeb nečekají.
„V tom vidím docela nekonzistenci, protože očekávaná inflace 2,5 a následně 2,2 procenta rozhodně neimplikuje potřebu mít sazby na 4,00-4,25 procenta, jak čeká trh,“ uvedl.
Co se týče vyjádření Kevina Warshe, ten včera řekl, že „všechny možnosti jsou na stole“. A upozornil, že včerejší ponechání sazeb beze změny je „začátek příběhu, nikoli jeho konec“. Pokud inflace zůstane na zvýšené úrovni, zvyšování úrokových sazeb podle něj zůstává reálnou možností. Nicméně to se podle něj stane, až bude jistota, že se proinflační rizika skutečně propisují do ekonomiky.
–DNA–
