Velkoobchodní cena zemního plynu pro evropský trh minulý týden překročila hranici 80 eur [cca 1 945 Kč] za megawatthodinu [MWh]. To se stalo poprvé od roku 2022. Dnes cena rostla o další čtyři eura [cca 97 Kč]. A zdražuje i elektřina.
Zásoby plynu jsou v Evropě letos v září nejníže za posledních 15 let. Tvoří zhruba 50 procent kapacit plynových zásobníků. Zásadní omezení dodávek zemního plynu z Kataru a nejistá perspektiva ukončení konfliktu na Blízkém východě současně žene vzhůru ceny na evropském trhu se zemním plynem. Spolu s plynem zdražuje i elektřina. Ceny měsíčních dodávek elektrické energie Base Load v Německu jen za léto vystoupaly až na úroveň okolo 130 eur [cca 3 160 Kč] za MWh. Dnešní průměrná spotová cena je necelých 140 euro [cca 3 403 Kč] za MWh.
„Konflikt na Blízkém východě a v jeho důsledku rostoucí ceny zemního plynu jako vstupu pro výrobu elektřiny jsou jednou z hlavních příčin vysokých cen energií v Evropě,“ uvádí vedoucí partner oddělení auditu ve společnosti Forvis Mazars Pavel Škraňka.
Také ale doplňuje, že ceny ročních dodávek elektrické energie jsou zatím výrazně stabilnější. V současnosti se nacházejí přibližně o 20 euro [cca 486 Kč] za MWh výše než před vypuknutím konfliktu s Íránem, na úrovni 105 eur [cca 2 553 Kč] za MWh. Přesto je podle něj riziko dalšího raketového zdražování energií zásadní.
To potvrdil o víkendu v televizi CNN Prima News i ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček [ANO], když řekl: „V případě dalšího růstu cen na energetickém trhu je vláda připravena stanovit maximální ceny elektřiny u výrobců i dodavatelů.“
I přes výše uvedené ceny energií, s výjimkou pohonných hmot, inflaci v Česku nyní nezvyšují. Naopak jejich regulované ceny podle dat Českého statistického úřadu v srpnu meziročně klesly o 1,2 procenta. Meziměsíčně stagnovaly.
—
Jiná situace už ale panuje v zemích eurozóny. Tam ceny energií i v srpnu pokračovaly v silném růstu. Eurostat uvedl, že meziročně stouply o 14,3 procenta. Spotřebitelská inflace pak hlavně kvůli nim v eurozóně zrychlila na 3,3 procenta z červencového tempa 2,9 procenta. A je tak nejvýše za poslední tři roky.
Problém tkví hlavně v cenách plynu
„Plyn v Evropské unii je téměř desetkrát dražší než ten americký. Megawatthodina plynu v USA stojí 8,6 eura, v EU se nyní platí hned 84 eur,“ nabízí další pohled na aktuální situaci hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Přepočítáno na české koruny to značí, že země EU platí za MWh 2 042 korun, zatímco v USA je cena za MWh 209 korun. Rozdíl v neprospěch zemí EU činí 1 833 korun. Velkoobchodní plyn je tak nyní v Evropské unii téměř desetkrát dražší než v USA.
„Tak mimořádný rozdíl není chybou trhu. Je výsledkem toho, že evropský a americký trh s plynem jsou sice propojené, ale zdaleka ne tak dokonale jako například světový trh s ropou. Spojené státy mají díky břidlicové revoluci obrovskou a stále rostoucí domácí produkci,“ vysvětluje Kovanda.
Evropské země straší závislost na americkém LNG, zjistil list Politico
V USA je navíc plynu dostatek a jeho cenu stlačuje i takzvaný přidružený plyn z ropných vrtů. Ten vzniká při těžbě ropy a na trh se dostává i tehdy, když samotná cena plynu není pro producenty příliš atraktivní.
„Existuje fyzický strop množství zkapalněného plynu LNG, které lze z USA vyvézt. USA sice v prvním pololetí letošního roku vyvezly rekordních 17,4 miliardy kubických stop zkapalněného LNG denně, ale ani sebevyšší evropská cena neumí během několika týdnů vytvořit nové zkapalňovací terminály. Ty se budují roky,“ odpovídá na otázku, proč Evropa nebere více zkapalněného plynu z USA.
Jenom LNG se neukazuje jako plné řešení
To však podle něj není jediný problém EU. Po omezení ruských dodávek plynu i kvůli sankcím na nákup ruského LNG je Evropa strukturálně závislejší na světovém trhu LNG. To potvrzují i statistiky. Ještě v roce 2021 tvořil LNG jen asi 20 procent dovozu plynu do EU, v roce 2025 již 45 procent. Tím se podařilo snížit závislost na ruských plynovodech. Současně se však evropská cena mnohem více navázala na globální soutěž o LNG.
„EU nyní o stejný tanker soupeří s Japonskem, Koreou, Čínou či Indií a musí nabídnout takovou cenu, aby náklad zamířil do Rotterdamu místo do Asie,“ vysvětluje Kovanda.
Amerika si oproti ostatním stojí velmi dobře, říká Jan Hladík
Pro evropské domácnosti, a zejména průmysl se tak podle něj znovu stávají vysoké ceny energií mimořádným problémem a závažnou konkurenční nevýhodou. Důvod je zřejmý. Americká chemička, výrobce hnojiv nebo sklárna nakupuje základní energetickou surovinu za zlomek ceny svého evropského konkurenta.
„A dokud výrazně nevzroste globální nabídka LNG, Evropa nedoplní zásobníky a nepoleví geopolitické napětí kolem Perského zálivu, může tato cenová propast zůstat široká. Od ceny plynu se navíc odvíjí cena elektřiny. Její láce ve Spojených státech je jejich další výhoda. A to třeba i v oblasti rozvoje AI, kde už nyní EU povážlivě zaostává,“ přidává.
Elektřina a plyn brzy zdraží i v Česku
Inflaci v Česku prozatím mírní zlevňující potraviny, ale i ji pohánějí zdražující pohonné hmoty. A analytici nenabízejí dobrou predikci. Podle jejich názoru potraviny dříve či později zdraží a k nim se přidají i energie.
„Zatím jsme pozorovali zdražování pohonných hmot, stále zřetelněji ovšem uvidíme i dopad rostoucích cen zemního plynu a elektřiny,“ říká hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
To se podle něj stane okamžitě se změnami ceníků dodavatelů a distributorů na přelomu roku. Ceny plynu a elektřiny následně inflaci urychlí.
„Aktuální problém cenového vývoje v Česku není jeho současný vývoj, ale kumulace proinflačních rizik v pozadí, která se projeví až s několikaměsíčním odstupem,“ tvrdí analytik České spořitelny Jiří Polanský.
Nabízí i scénář na relativně rychlé zvýšení inflace už v příštích měsících. Tvrdí, že na začátku roku 2027 může dosáhnout 3,3 až 3,4 procenta. A k této dynamice přispěje podle jeho názoru nevyhnutelný obrat v trendu cen potravin a právě vyšší ceny elektřiny a plynu.
Stát připravuje krizové scénáře pro případný výpadek energií
Docela ve stejném duchu hovoří i ekonom Komerční banky Martin Gürtler. I ten v dalších měsících očekává obrat trendu u potravin a energií. Podle něj se dostane inflace nad tři procenta již v únoru příštího roku.
„Zatímco tedy pro letošní rok ještě odhadujeme celkovou inflaci na rovných 2 procenta, pro příští rok očekáváme její zvýšení na 2,6 procenta,“ uzavírá.
–DNA–
