Podobně jako v Česku postupují centrální bankéři v Rusku

42
v_Rusku
„Současné tempo růstu cen výrazně kleslo, ale pozorujeme nárůst rizik, která by mohla v budoucnu vést ke zrychlení inflace,“ uvedla dnes guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová. Jde o podobnou rétoriku, jakou razí Česká národní banka, byť ta současný pokles cen pohonných hmot nebo potravin při obhajobě včerejšího zvýšení úrokových sazeb ani nezmínila. / Foto: Bank Rossij

Ruská centrální banka snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 14,25 %. Uvedla to v dnešní tiskové zprávě. Trhy čekaly hlubší pokles. Banka ale poukázala na uvolněnou fiskální politiku a propad produkce pohonných hmot.

Rozhodnutí ruské centrální banky přichází v době, kdy se zintenzivnily útoky ukrajinských dronů na ruské rafinerie a na energetickou a dopravní infrastrukturu. To vedlo k růstu cen benzinu a narušilo dodávky pohonných hmot v některých regionech. Jsou tu ale i další faktory.

„Růst úvěrů se v posledních měsících výrazně zrychlil. To může omezit prostor pro další snížení klíčové sazby. Což od nás dnes vyžadovalo opatrnější rozhodnutí,“ uvedla guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová.

ČNB zdražila úvěry lidem i firmám. Víc zaplatíme i za státní dluh

Přesto je dnešní snížení úrokových sazeb už deváté po sobě. Banka začala s uvolňováním měnové politiky před rokem. Tehdy byla základní sazba na maximu 21 procent. Od té doby centrální banka základní úrok vždy snížila.

Tým guvernérky Elviry Nabiullinové se snižováním sazeb snaží podpořit ekonomiku, ale také chce být – podobně jako Česká národní banka – přísný. Jeho členy znepokojuje opožděný dopad vyšších nákladů na logistiku a na ceny dovozu, které souvisejí s konfliktem na Blízkém východě. Ruská ekonomika má ale i další problémy.

Já bych úrokové sazby nezvedal, říká Aleš Michl z ČNB

„Zatímco růst poptávky vlády se výrazně zrychluje, prostor pro růst soukromé – investiční a spotřebitelské – poptávky se kvůli omezeným zdrojům zmenšuje,“ řekla Nabiullinová.

Nicméně i doplnila, že spotřeba ruských domácností mírně roste. Stoupají prodeje automobilů a dobrou dynamiku si udržuje segment služeb.

Příčiny inflace v Rusku

Meziroční míra inflace v Rusku se letos v květnu snížila na 5,3 procenta z dubnových 5,6 procenta. To představuje nejnižší úroveň od srpna 2023. Přestože inflace vykazuje v posledních měsících klesající tendenci, stále zůstává nad 4% inflačním cílem, který si stanovila tamější centrální banka. Jádrová inflace v Rusku klesla v květnu na 4,9 procenta.

Ruská ekonomika směřuje k recesi. Brzdí ji vysoké úroky

Podle serveru Trading Economics i přes současný pokles ruské inflace k 5% hranici průzkumy ukazují, že „vnímaná inflace“ běžných Rusů se pohybuje kolem 12 až 14 procent. Tento rozpor podle serveru působí vysoká příjmová nerovnost a fakt, že lidé mimo velká centra utrácejí větší část rozpočtu za základní potraviny a zboží, jež zdražovaly nejrychleji.

V Rusku znovu stoupla inflace. Ekonomika se dál vymyká kontrole

Hlavní příčinou inflace v Rusku i nadále zůstává podle analytiků přehřátí tamější ekonomiky způsobené masivními vojenskými výdaji a dopady mezinárodních sankcí. Válečná produkce odčerpává obrovské množství zdrojů ze spotřebního sektoru. To vytváří dlouhodobou nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou. A navíc ruské firmy napříč sektory zoufale soutěží o zaměstnance a musí jim prudce zvyšovat mzdy.

Nabiullinová: Ruská ekonomika musí projít transformací

Rusko letos přistoupilo ke zvýšení daně z přidané hodnoty [DPH], spotřebních daní a k výraznému zdražení regulovaných tarifů za energie, bydlení a veřejnou dopravu [u některých služeb o 10–12 %]. To proto, aby napjatý válečný státní rozpočet dofinancovalo. Tato opatření tak přímo zvyšují koncové ceny pro spotřebitele. V Česku je to naopak, jak dokládá například převedení poplatků za obnovitelné zdroje na státní rozpočet.

Rusko zatěžují výdaje na válku s Ukrajinou

Hlavní problém jsou pak výdaje na válku s Ukrajinou. Ty podle dostupných informací letos překročí ruský státní rozpočet nejméně o dva biliony rublů [cca 590 mld. Kč]. Na přelomu května a června to uvedl ruský ministr financí Anton Siluanov. Ve scénáři, který označil za vůbec nejčernější, by tyto výdaje letos překročily ruský státní rozpočet o čtyři biliony rublů [cca 1,17 bilionu Kč].

Komentář: V Kremlu se prý chystá převrat. Kdo tomu věří, ať tam běží

To se děje v situaci, kdy se ruská ekonomika propadá. V letošním prvním čtvrtletí podle údajů tamního statistického úřadu ruský hrubý domácí produkt [HDP] klesl o 0,2 procenta. A byl to první pokles za tři roky. Za ním je právě sílící tlak způsobený válkou na Ukrajině a také sankce. Loni za leden až březen vzrostl HDP o 1,4 procenta.

Ruský HDP klesl poprvé od roku 2023. Silně sněžilo, tvrdí úřady

Růst až dosud podporovala rychlá expanze v obranném průmyslu v souvislosti s válkou na Ukrajině. Výdaje na válku zároveň ale vyvolaly růst inflace a způsobily nedostatek pracovních sil v nevojenských odvětvích ekonomiky.

–ČTK/RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here