Komentář: Potraviny zdraží. Nemohou nezdražit  

3
potraviny
To, co se dnes děje na polích v Brazílii nebo na mořích Blízkého východu, ovlivní i ceny ve vašem oblíbeném supermarketu. / Foto: Magnific.com

Zatímco v Česku letos ceny potravin klesaly, v dalších evropských zemích, ale i Americe rostly a dál rostou. Ekonomové mají navíc za to, že i v Česku potraviny brzy podraží. Avšak nejen v Česku, ale nejspíš po celém světě.

Možná si říkáte, že ceny potravin v obchodech teď často překvapí, ale ekonomové varují, že na obzoru je možná další velká vlna zdražování potravin. Podle analýzy expertů společnosti Goldman Sachs se totiž současně sešlo několik problémů, které by mohly dohromady pořádně zamíchat s globálním trhem.

Klimatický fenomén El Niño a žíznivý Panamský průplav

Počasí umí s úrodou pořádně zacvičit. Meteorologové varují před silným klimatickým jevem zvaným Super El Niño. Ten může přinést velké sucho do klíčových oblastí pěstujících cukrovou třtinu v Brazílii, Indii nebo Thajsku, což ohrozí zásoby cukru.

Cukr, káva, kakao: Silnější El Niño znovu šroubuje jejich ceny

Fenomén El Niño, který jsme za posledních 75 let zažili jen třikrát, navíc nemá být jen El Niño, ale rovnou Super El Niño. Návrat tohoto klimatického jevu v Tichém oceánu přitom po japonské meteorologické agentuře oficiálně potvrdila i americká NOAA. Meteorologové očekávají, že El Niño na svět uhodí už letos na podzim a na přelomu roku.

Až El Niňo plně udeří v Africe, dojde k masové migraci, tvrdí AfDB

K tomu všemu trpí doprava. Třeba slavný Panamský průplav potřebuje na jediné proplutí lodi zhruba 190 milionů litrů sladké [pitné] vody. Což je třeba denní spotřeba vody Prahy. Nedostatek srážek ale hladinu nejen v průplavu, ale i jinde snižuje. To komplikuje lodní dopravu a prodlužuje cestu potravin k zákazníkům.

Hnojiva v ohrožení a biopaliva

Pěstování plodin se neobejde bez hnojiv, konkrétně dusíkatých a fosfátových. Ty se často vozí z oblasti Blízkého východu. Současné napětí v Hormuzském průlivu tyto dodávky ale ohrožuje přesně v době, kdy farmáři nakupují zásoby na další sezónu. Tento výpadek dodávek, zejména močoviny, způsobuje vážné komplikace v globálním zemědělství. Nedostatek dusíkatých hnojiv na světových trzích tlačí nahoru jejich cenu a ohrožuje budoucí výnosy plodin. Což je další argument pro následný růst cen potravin.

Vývoz průmyslových hnojiv z Perského zálivu přes Hormuzský průliv v mil. tun
Přes Hormuzský průliv před válkou s Íránem proudila přibližně jedna třetina celosvětového obchodu s hnojivy. Vývoz se stabilně pohyboval v rozmezí 0,50 až 0,85 milionu tun měsíčně. Po březnovém uzavření průlivu došlo k dramatickému propadu. Export hnojiv se v dubnu a květnu téměř zcela zastavil a blížil se nule. Červnový podpis memoranda o porozumění mezi USA a Íránem sice vedl k prudkému, ale jen krátkodobému oživení. Nahromaděné zásoby hnojiv byly jednorázově vyvezeny. To v červenci vytvořilo obrovský vrchol dosahující až 1,55 milionu tun. Už v červenci, srpnu a i nyní v září je ale průliv prakticky mimo provoz. / Zdroj: S&P Global Trade Atlas

Ani tím nářky ale nekončí. Země jako Brazílie nebo Indie řeší vlastní energetickou bezpečnost. Část úrody tak přeměňují na biopaliva. Na světový trh se tak z těchto zemí dostane méně plodin. V přeměně plodin na biopaliva ještě donedávna vynikala i Evropa. Což navíc masivně dotovala z evropských fondů. Nicméně nakonec kvůli ochraně potravinové bezpečnosti a kritice zabírání orné půdy přišla k rozumu. To znamená, že své úsilí tlumí. Přesto i nadále platí, že v Evropě se ročně spotřebuje až 12 milionů tun čistých rostlinných komodit a plodin na výrobu biopaliv. Řeč je hlavně o pšenici, kukuřici a cukrové řepě. Celkem luxus, co říkáte…

Napětí v černomořském regionu

A pak je tu Černé moře. Přes něj jde zhruba 15 až 20 procent celosvětového obchodu s obilovinami. Kvůli geopolitickým konfliktům jsou tyto trasy ale nestabilní. Ceny pšenice už vystřelily nahoru a odborníci varují, že další na řadě by mohla být kukuřice. Její hlavní exportní sezóna začíná na podzim.

Index zemědělských komodit BCOM a výnosy dlouhodobých dluhopisů rostou společně

Modrá křivka [BCOMAGRI] znázorňuje subindex zemědělských komodit v rámci Bloomberg Commodity Index. Ten sleduje ceny klíčových zemědělských plodin na světových trzích, jako je pšenice, kukuřice, sója, cukr či káva. Zlatá křivka znázorňuje výnosy 10letých vládních dluhopisů USA. Ty se považují za základní měřítko pro globální úrokové sazby a odrážejí očekávání trhu ohledně inflace a kroků americké centrální banky. Graf tak znázorňuje korelaci mezi cenami zemědělských komodit a výnosy dlouhodobých vládních dluhopisů USA v letech 2020 až 2026. Ukazuje, jak spolu tyto dvě zdánlivě odlišné ekonomické veličiny úzce souvisejí prostřednictvím inflace. / Zdroj: FinTag
Avšak největší problém často není samotná přírodní katastrofa, ale reakce lidí a vlád na problémy, jež si přivodí. Totiž když se objeví strach z nedostatku, státy začnou omezovat vývoz a lidé i firmy začnou zběsile nakupovat do zásoby. Tím se z malého problému rázem stane velká krize a ceny rostou mnohem rychleji, než by musely.

Připravte si koruny. Ceny elektřiny i plynu brzy vyletí nahoru

A když rostou ceny potravin, roste celková inflace. A když je inflace vysoká, centrální banky mívají problém snižovat úrokové sazby. To zase ovlivňuje celou ekonomiku – od půjček až po to, kolik stojí provoz firem. Takže nakonec to, co se děje na polích v Brazílii nebo na mořích Blízkého východu, ovlivní i ceny ve vašem oblíbeném supermarketu.

Petr Novotný, investiční analytik a spolupracovník FinTag

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here