Slovenská vláda letos zavedla spotřební daň na slazené nápoje. Chtěla tím snížit jejich spotřebu, protože neprospívají zdraví, a posílit příjmy státního rozpočtu. V obou případech svým krokem uspěla. V Česku se o regulaci mluví dlouhé roky.
Data za první pololetí ukázala snížení spotřeby slazených nápojů na Slovensku více než o desetinu. Což je dobrá zpráva nejen pro slovenské zdravotnictví. A to i navzdory tomu, že tyto nápoje na Slovensku výrazně zdražily. Podle tamní Asociace výrobců nealkoholických nápojů a minerálních vod [AVNM] jejich ceny stouply o třetinu. A jsou nejvyšší v regionu.
Trend potvrdilo i slovenské ministerstvo financí, které ale i uvedlo, že slazené nealko nápoje po přijetí fiskálního opatření zdražily více, než činí jejich dodatečné daňové zatížení. Opatření si i přes propad spotřeby chválí. Posílilo příjmovou stránku státního rozpočtu.
Spotřební daň na slazené nealko nápoje slovenská vláda odstupňovala podle druhu nápoje a objemu. Na litr slazených nápojů nyní platí spotřební daň ve výši 0,15 eura [cca 3,67 Kč], na litr energetických nápojů je 0,30 eura [cca 7,34 Kč] a na litr sirupu pak 1,05 eura [cca 25,69 Kč].
Poslanci schválili ozdravný balíček. Daně i poplatky vzrostou
Mimo to slovenský kabinet vedený Robertem Ficem [SMER] zvýšil od letoška daň z přidané hodnoty [DPH] na nealkoholické nápoje podávané v gastro provozech, a to z 10 procent na 19 procent. [Česká vláda na nápoje, včetně kojeneckých a minerálních vod, v rámci konsolidačního balíčku uvalila 21% DPH od roku 2024. Ale například tichá vína nadále zůstala s nulovou spotřební daní, pozn. red.]
Zvýšená daňová zátěž snížila spotřebu sladkých nápojů
Zavedení spotřební daně na slazené nealko nápoje nemá jen ekonomické dopady. Má i své zdravotní přínosy. Stejně jako ostatní vyspělé země i Slovensko vykazuje stoupající podíl obezity a nadváhy u dospělých i dětí. Nadváha a obezita se přitom váží k dalším onemocněním, jako jsou nemoci srdce a cév apod. A po zavedení nové spotřební daně prodej těchto nápojů na Slovensku klesl.
„V důsledku zavedených opatření čelí výrobci nealkoholických nápojů poklesu trhu v průměru o dvanáct procent,“ uvádí v tiskové zprávě Lucia Morvai, výkonná ředitelka AVNM.
U sirupů, kde je obvykle vyšší koncentrace cukru a dalších škodlivých látek, například chemických barviv a dochucovadel, se podle zprávy Asociace snížila spotřeba za první půlrok platnosti nové spotřební daně až o 15 procent. Největší pokles spotřeby podle Morvai vykazuje prodej nejlevnějších nápojů s větším objemem.
Důležitý je i způsob zdanění slazených nápojů
Lidé z výzkumné agentury PAQ Research už v roce 2023 upozornili, že ve snížení spotřeby slazených nápojů, a tedy i cukru, sehrává podstatnou roli způsob nastavení zdanění těchto potravinových výrobků. Za vhodný považují polský model navázaný na koncentraci cukru v litru nápoje.
„Všechny modely motivují výrobce ke snižování koncentrace cukru v nápojích. Nicméně polský model má nejjemnější nastavení sazeb daně, a tak je nejúčinnější v motivování výrobců k snižování koncentrace cukru,“ uvedl ekonom PAQ Research Jakub Komárek.
Nápojáři oznámili výsledky. Jenom s cukrem ve vodě už nevystačí
A je to právě snížení cukru v nealko nápojích, které má být hlavním záměrem spotřební daně na slazené nealko nápoje. Přidružený daňový výnos je sekundární, dodává Komárek.
Zároveň říká, že zavedení spotřební daně na slazené nápoje není nijak nákladné a složité. Například ve Velké Británii stálo 2,4 procenta jejího ročního výběru, uvádí.
Spojené státy zakazují chemická barvidla potravin na bázi ropy
Podle sociologa z PAQ Research Daniela Prokopa zahraniční zkušenosti ukazují, že po zavedení této daně klesá spotřeba slazených nápojů o zhruba 15 procent. Což se pozitivně projeví hlavně v úspoře zdravotních a sociálních systémů.
Česko slazené nealko nápoje zvlášť nedaní
V Česku se o zvláštním zdanění slazených nealko nápojů hovoří několik let. Nutnost zavedení této daně i kvůli vysokému nárůstu obezity, nadváhy mezi lidmi zmiňuje ministerstvo zdravotnictví více volebních období. Avšak bez úspěchu.
Aktuálně český parlament schvaluje novelu regulující prodej energetických nápojů pro děti od 15 nebo 16 let. A není jisté, zda k jejímu legislativnímu přijetí nakonec dojde.
Zvláštní daňové zatížení slazených nápojů včetně způsobu vztažení daně na tento sortiment se liší napříč zeměmi Evropské unie. Od roku 2021 ji například zavedlo Polsko, dále ji má Finsko, Portugalsko, Maďarsko, Chorvatsko, Lotyšsko nebo Estonsko.
Veronika Táchová
