Nový zákon usnadní výměnu úředníků. Schválila ho Sněmovna

38
urednici
Koalice chce mimo jiné zrušit takzvaný bazén, tedy tříměsíční dobu, po kterou berou úředníci na odchodu až čtyři pětiny platu. Nově by mělo platit, že rovnou odejdou s odchodným. / Foto: Magnific.com

Usnadnit výměnu státních úředníků a jejich zaměstnávání přiblížit zákoníku práce umožní zákon, který dnes [26.6.] schválila Sněmovna hlasy vládních poslanců. Koalice ANO, SPD a Motoristů ho chce zavést od letošního listopadu.

A současně jím nahradit stávající zákon o státní službě z roku 2015. Opozice dnes podle očekávání neprosadila zamítnutí zákona. Jakkoli podle ní hlavně politizuje státní správu a loajalitu nadřazuje odbornosti. Neuspěla až na jednu výjimku ani s úpravami normy, kterou nyní posoudí Senát.

Zákon má zaměstnávání státních úředníků přiblížit běžnému pracovnímu poměru. A to tak, aby se v zásadě řídilo zákoníkem práce a odpovídalo pravidlům pro krajské a obecní úředníky. Koalice chce mimo jiné zrušit takzvaný bazén, tedy tříměsíční dobu, po kterou berou úředníci na odchodu až čtyři pětiny platu. Nově by mělo platit, že rovnou odejdou s odchodným. Pokud by pracovní místo bylo zrušené při systemizaci, stát by mohl propustit daného úředníka s odchodným okamžitě.

Úředníci pražského magistrátu si v centru otevřeli další jesle

Úřad vlády má být podle zákona ústředním správním úřadem pro oblast právních poměrů státních zaměstnanců. Jako takový by mimo jiné koncepčně sjednocoval personální a organizační záležitosti správních úřadů. I vypracovával vzorový etický kodex státního zaměstnance. Úpravu prosadila spolupředkladatelka zákona Zuzana Ožanová [ANO], stejně jako prodloužení lhůty z 20 na 30 odpracovaných dnů, po nichž bude možné dát pracovní hodnocení úředníka.

Systemizace, tedy změny organizační struktury státních úřadů, budou podle dalšího návrhu Ožanové podléhat souhlasu úřadu vlády, případně vlády jako celku. To ale jen v případě, že by vedly k výpovědi nebo odvolání úředníka.

Přijaté návrhy zástupců koalice

Ministři budou moci podle úpravy Radka Vondráčka [ANO] naopak stanovovat pořadí náměstků, v jakém je budou zastupovat. Sněmovna schválila i návrh Aleše Juchelky [ANO], podle kterého bude mít státní zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ve výši 50 až 80 procent průměrného platu po dobu, po kterou mu úřad znemožnil pracovat. Juchelkův další návrh ruší ustanovení, podle kterého má státní tajemník dostávat ze zákona mzdu v 16. platové třídě, tedy 51 580 korun měsíčně nebo více podle délky let praxe.

Lidem ve veřejné sféře porostou platy. Vláda se dohodla s odbory

Vedoucí místo ve státní správě budou moci podle návrhu Marie Pošarové [SPD] zastávat i lidé, kteří zdárně dokončili pouze bakalářský studijní program na vysoké škole. Řadovým úředníkům má stačit středoškolské vzdělání. Jejich zařazení do některé z platových tříd by nemělo být zákonem na rozdíl od původní předlohy omezeno.

Jeden přijatý návrh opozice

Předseda STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan neprosadil povinnost souhlasu poradní komise, která má nahradit služební komisi, jako podmínku pro odvolání vybraných vedoucích státních úředníků.

ČSÚ revidoval růst HDP. Přibývá zaměstnanců ve veřejném sektoru

Místopředseda STAN Karel Dvořák neúspěšně navrhoval koordinační roli v zájmu apolitičnosti státní správy výslovně svěřit státnímu tajemníkovi úřadu vlády. Aby tak plnil úlohu nejvyššího státního tajemníka. Tím byl do ledna Jindřich Fryč, který po dohodě s premiérem Andrejem Babišem [ANO] odstoupil. Jeho kompetence od února převzala personální ředitelka sekce pro státní službu Zuzana Brücknerová. Přesto Dvořák jako jediný zástupce opozice uspěl pouze s návrhem na posílení role státního tajemníka na základě rozhodnutí člena vlády.

Dál žijeme na dluh, říká Jan Pavel z Národní rozpočtové rady

Systemizace měla být podle dalšího nepřijatého Dvořákova návrhu odůvodněna z hlediska účelnosti, hospodárnosti a efektivity. Poslanec ji chtěl podmínit vyjádřením poradní komise. Smyslem bylo podle něj omezit odstraňování nepohodlných úředníků bez věcných důvodů.

Podobně pirátská poslankyně Kateřina Stojanová neuspěla se snahou znemožnit politickému vedení ministerstev vyhradit si personální pravomoci státního tajemníka bez omezení na jejich politické náměstky, poradce nebo sekretariát.

Pirát Hřib se ke slovu dostal, ale už ne jeho dvě Pirátky

Dosavadní služební zákon, jenž rovněž cílil na odpolitizování státní správy, platí od roku 2015. Česko k jeho přijetí přiměla pravidla EU kvůli zajištění neutrality a nezávislosti rozhodování státního aparátu. Nový zákon podle předkladatelů posílí flexibilitu státní služby a „sníží administrativní náročnosti, strnulosti a přetrvávající byrokratické postupy“. Rakušan vytkl koalici, že nevyčíslila finanční dopady změn, o což i žádal.

Rakušan je herec a komik a měl by rezignovat, říká starosta Kozojídek

O návrhu zákona a desítkách jeho úprav rozhodla Sněmovna po předčasném ukončení rozpravy na návrh ministra a předsedy poslaneckého klubu Motoristů Borise Šťastného. Nelibě to nesl předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Ke slovu se kvůli ukončení debaty nedostaly dvě pirátské poslankyně.

–ČTK/RED–

1 komentář

  1. To se časem vy..ačkuje, možná novelizuje. Normální proces ohledně novelizace zákonů. Mě uchvacuje ten počet paragrafů v Občanském zákoníku a také obrovská houština zákonů a počet soudcovských stupňů ve státě. Prý se to bude redukovat. Také to, že za stejný přečin může občan dostat různě velký trest, podle uvážení soudce. Je i slabá odvolatelnost soudců a státních zástupců. A vymahatelnost práva ? Jak to, že dost často občan dosáhne neviny až u Ústavního soudu ČR ? Jsme ještě občanská společnost ? Prý kdo je bohatý, má u soudu 70% šanci na úspěch. A o soudcovských mafiích se také psalo. Mezi sebou se nepotopí. Třeba ta v západních Čechách.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here