Spolkový úřad pro ochranu ústavy [BfV] znovu varuje před posilujícím pravicovým extremismem v zemi. A opět podle něj pravicový extremismus sílí zejména v nejsilnější opoziční straně Alternativa pro Německo [AfD].
S tou úřad vede vleklý soud o to, zda je, nebo není pravicově extremistická. V tuto chvíli jde o to, za ji smí, či nesmí označovat za pravicově extremistickou, jak ji už v minulosti označoval. Což vedlo dokonce k úvahám o zákazu této strany. A to přesto, že AfD v prvním kole soudní pře s BfV vyhrála, když správní soud v Kolíně nad Rýnem vydal předběžné opatření, jímž pro nedostatek důkazů zakázal německému úřadu na spolkové úrovni AfD klasifikovat jako „prokazatelně pravicově extremistickou stranu“. Soud konstatoval, že BfV nesmí stranu takto celostátně označovat. To až do vynesení rozsudku v hlavní věci.
Na druhé straně soud ale konstatoval, že AfD může úřad i nadále vést jako podezřelou z extremismu, což mu mimo jiné umožňuje využívat při „jejím hodnocení“ zpravodajských služeb. Dále je třeba říci, že rozhodnutí soudu ve prospěch AfD se týká pouze spolkové strany. Zemské organizace AfD v některých východních spolkových zemích, například v Sasku, Sasku-Anhaltsku a Durynsku i nadále smí BfV klasifikovat jako prokazatelně pravicově extremistické.
AfD se ostře vymezuje proti tomu, co je
V zemských i spolkových volbách AfD každým rokem posiluje. Často je i vyhrává. Protože s ní ale ostatní strany odmítají spolupráci, zůstává stále v opozici. K pozici AfD se v podcastu FinTag minulý týden vyjádřil i velvyslanecký rada a vedoucí obchodně-ekonomického úseku na Velvyslanectví ČR v Berlíně Erik Siegl.
Ukrajina dnes Německu nahrazuje Rusko, říká diplomat Erik Siegl
Ten řekl, že i když se nedaří v Německu příliš prosazovat nutné reformy, tak současná vláda CDU/CSU a SPD Friedricha Merze [CDU] si je vědoma toho, že musí uspět. A to ve smyslu jejího udržení, neopakování předčasných voleb, ale i prosazení klíčových reforem.
„Ze strany podnikatelů a komor zaznívají obavy z možného nástupu AfD. A to zejména proto, že tato strana se ostře vymezuje proti migraci. Německo ale napříč sektory potřebuje pracovníky ze zahraničí,“ vysvětlil.
Volební vítězství AfD i BSW v Německu zaskočilo tamější firmy
Vymezování AfD proti migraci podle něj ohrožuje i velké investice v zemi, které jsou spojeny s příchodem zahraničních pracovníků, jsou multinacionální.
„Nechci říci, že všichni lidé v AfD mají nějaké ´hnědé´ myšlení, ale je prokázáno, a potvrzují to i konkrétní výroky a ostatně i Spolkový německý úřad na ochranu ústavy to tak kvalifikoval, že některé ty organizace AfD na zemské úrovni jsou pravicově extremistické,“ uvedl.
Na otázku FinTag popsal i to, co v Německu AfD prosazuje v ekonomické oblasti. Podle něj hlavním rysem i této politiky je vymezování se „proti tomu, co je“. Také říká, že mnoho z toho, co strana prosazuje, jde přímo proti ekonomickým zájmům České republiky.
AfD v Německu dál posiluje. Teď je na zhruba 25 % jako vládní CDU/CSU
Dále řekl, že z pohledu německých podnikatelů je u AfD problém zejména v jejím vymezování se proti Evropské unii. To znamená prohlubování spolupráce a vzájemného obchodu. A to už kvůli tomu, že sílící konkurence Německo vytlačuje z čínského trhu a přidávají se rovněž celní bariéry na americkém trhu.
„I proto je ten evropský trh pro Německo dnes důležitější, než kdy býval,“ vysvětlil Siegl.
Co dále zjistil BfV
Informace o posilujícím pravicovém extremismu BfV uvádí i ve své aktuální obsáhlé Zprávě o ochraně ústavy za rok 2025. V ní konstatuje, že nárůst počtu pravicových extremistů souvisí hlavně s parlamentní stranou AfD, jejíž pozice je v německé politice rok od roku silnější. Zprávu na tiskové konferenci spolu s šéfem BfV Sinanem Selenem prezentoval současný německý ministr vnitra Alexander Dobrindt [CSU]. Ten zdůraznil, že loni vzrostl počet pravicových extremistů v Německu o zhruba 8 000 na téměř 60 000.
„Tlak na nás sílí jak zevnitř, tak zvenku,“ konstatoval ministr s odvoláním na zprávu BfV, že největším vnějším nebezpečím pro Německo je Rusko.
Komentář: Merz je silný venku, ale doma už mu pletou oprátku
S odvoláním na zprávu úřadu dodal, že zejména členové AfD „zastávají jednoznačně proruské narativy“. Zpráva za rok 2025 úřadu přitom konstatuje, že AfD má nyní 70 000 členů, z nichž 28 tisíc charakterizuje jako pravicové extremisty. V roce 2024 to bylo podle úřadu 20 000 takto definovaných osob. Z toho vyplývá, že celý meziroční růst v odhadovaném počtu pravicových extremistů v Německu připisuje BfV Alternativě pro Německo.
Komentář: Druhý den po volbách se v Německu změnila politická situace
To by znamenalo, že k pravicovému extremismu tenduje značná část německé společnosti. A to proto, že v předčasných volbách do Spolkového sněmu dostala AfD 20,8 procenta hlasů. Vítězná CDU/CSU pak 28,6 procenta hlasů. SPD, s níž CDU/CSU utvořila koalici, získala 16,4 procenta hlasů.
CDU/CSU a SPD se spřáhly se Zelenými. Ignorují výsledky voleb
Nejenom na růst pravicového extremismu upozorňuje BfV. Vedle toho si dlouhodobě všímá i levicového extremismu. I ten podle jeho zprávy posiluje. Levicových extremistů bylo podle BfV v Německu loni zhruba 42 200, tedy o 4 200 více než předloni. Představitelem ostré levice je v Německu strana Die Linke. Ta v loňských volbách do Spolkového sněmu získala 8,8 procenta hlasů.
–DNA–
Němečtí grázlové chystají půdu pro zákaz AfD. Extremismus je jistě pro zákaz lákavý. No – asi by pomohly miliónové demonstrace Germánů majících rozum; ale oni přece dlouho volili Merkelovou. Extrémisti jsou tam u vesla dnes. Snaha vyvolat válku je extrémismus, prosazování Green Dealu a NWO je extrémismus. Rusofobie způsobující drahé energie není extrémismus ? Roste počet Germánů emigrujících z vlasti. Myslím, že nyní je to 300 000 ročně. A jak je to tam třeba s genderem, cenzůrou?