Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v červenci mírně zlepšily. Přispěla k tomu poptávka ze zahraničí a mírná expanze nových zakázek ve výrobě. Vyplývá to z Indexu nákupních manažerů [PMI] společnosti S&P Global.
PMI za červenec činil 52,2 bodu po červnových 53,9 bodu. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem sektoru. Podmínky v českém průmyslu se zlepšují pátý měsíc v řadě. Přesto tempo růstu v červenci od června mírně zpomalilo, jakkoli firmy v PMI dál zmiňovaly nové klienty a pokračující zlepšování poptávky. K celkovému zvýšení přispěl i růst exportu. Jeho tempo bylo nejrychlejší od srpna 2021.
„Míra růstu výroby ale od června citelně poklesla. […] Objemy produkce vzrostly mírným a v rámci průzkumu podprůměrným tempem,“ mírní nadšení vedoucí ekonomka S&P Global Market Intelligence Siân Jones.
Výrobní inflace je pod kontrolou. Potraviny by měly dál zlevňovat
Podle ní firmy v červenci pociťovaly tíhu vyšších cen. A tak snižovaly provozní výdaje. To mělo za následek nový pokles zaměstnanosti. Po relativní stabilizaci v červnu šlo o šesté snížení zaměstnanosti za posledních sedm měsíců. Tempo propouštění však bylo jen mírné.
„Inflace cen vstupů i výstupů v červenci ochladila, byla ale stále historicky vysoká z důvodu dalšího výrazného růstu cen klíčových materiálů. Jako jsou kovy a chemikálie. To zasahuje firemní rozpočty,“ doplňuje Jones.
Důvěra v ekonomiku je solidní. Ale zatím pomíjí eskalaci v Rudém moři
Poslední data podle ní přesto signalizují, že zpracovatelský sektor mírně rostl. Nicméně vedle letošního května nejméně od února. Zlepšení provozních podmínek trvá již pět měsíců a bylo o něco silnější než trend průzkumu. To nedávno potvrdil i Český statistický úřad, který konstatoval, že využití výrobních kapacit podniků ve zpracovatelském průmyslu [84,8 %] bylo v červenci nejvyšší za posledních pět let. A o 4,2 procenta vyšší než v předchozím čtvrtletí [více v odkazu výše, pozn. red.].
Co říkají analytici
„Předstihový ukazatel ekonomické aktivity PMI z českého zpracovatelského průmyslu za červenec zklamal. Tržní konsensus přitom očekával jen mírný pokles na 53,4 bodu. Navzdory tomu ale ukazatel nadále zůstává bezpečně v pásmu expanze, tedy nad 50 body,“ komentuje aktuální data ekonom Komerční banky [KB] Martin Gürtler.
Upozorňuje na to, že růst produkce i nových zakázek sice podle průzkumu mezi průmyslníky pokračoval, jeho tempo ovšem zpomalilo. Podle něj je možné, že předchozí měsíce pozitivně ovlivnil efekt předzásobení spojený s obavami z dopadů blízkovýchodního konfliktu na ceny a dostupnost zboží včetně výrobních vstupů.
„V předešlých průzkumech PMI byla snaha o zvyšování skladových zásob firmami často zdůrazňována. Podle červencového průzkumu ale tyto tendence zeslábly,“ vysvětluje.
Data z průmyslu tentokrát potěšila. Rovněž i vzájemný obchod s USA
Současně podtrhuje výrobní inflaci. Ta sice zvolnila, i tak si průmyslové podniky stěžovaly na zhoršování finanční pozice. Podle ekonoma KB jde o nebezpečný trend, který souvisí se ziskovostí nefinančních podniků.
„Úroveň průměrné provozní marže podle těchto dat dokonce v prvním letošním čtvrtletí klesla na historické minimum. Stejně nízká byla pouze na začátku roku 2020, tedy během první vlny koronavirové pandemie,“ tvrdí.
HDP loni rostl, ale ziskovost firem i jejich investice byly víc než slabé
Důvod klesajících marží podle něj spočívá ve vyšších nákladech. Ty zahrnují kromě výrobních materiálů i rychle rostoucí mzdy. A na straně druhé stojí sílící konkurence ze strany zahraničních producentů, především pak těch asijských. Je pak podle něj logické, že firmy v průmyslovém sektoru i nadále hledají úspory.
I přes problémy jde o dobrý výkon
Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek říká, že v červnu dosáhl index nákupních manažerů čtyřletého maxima. A i když v červenci korigoval a PMI poklesnul, stále zůstává v pozitivním pásmu nad padesáti body. To znamená pokračování růstu, byť ne v tak svižném tempu jako v předchozích měsících.
„Problémem ovšem zůstávají ceny, a to jak na vstupu, tak na výstupu. Válka v Perském zálivu odstartovala vlnu zdražování nejen ropných derivátů, ale především plynu a s ním spojené elektrické energie. Firmy mají tento zásah z první ruky, protože často fungují na spotových cenách,“ vysvětluje.
Nejsme o tolik lepší, o kolik jsme dražší, tvrdí němečtí průmyslníci
Přidává fakt, na který upozorňuje dlouhodobě, a tím jsou ceny plynu. Tvrdí, že rozhodně nelze přehlédnout, že plyn stojí skoro dvojnásobek toho, co v zimě. Elektřina je nyní v létě také dražší než v zimě. Což se rovněž propisuje do nákladů firem.
„A zapomenout nelze ani na dražší logistiku z titulu vyšších cen pohonných hmot a výrazně vyšších námořních tarifů,“ upozorňuje dále.
Analýza: Země EU se vrací k regulaci pohonných hmot. Co Česko?
Na indexu není podle něj zajímavá ani tak jeho celková hodnota, jako spíše vyhodnocení zakázek. A těch i nadále přibývá. Proto je možné být podle jeho názoru i pro příští měsíce mírným optimistou. Noví zaměstnanci se ale zřejmě nabírat nebudou. Nicméně průmysl by se mohl udržet v mírném růstovém tempu i v následujících měsících.
Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí solidně rostla. Ale čekalo se od ní více
„Průmysl je letos jedním z hlavních motorů české ekonomiky, který se zatím dokázal vypořádávat nejen se slabou evropskou poptávkou, ale i rostoucími náklady a sílící konkurencí z dalekého východu. Oproti západním firmám má stále velkou výhodu v ceně práce, která ve srovnání třeba s Německem není ani poloviční,“ uzavírá Petr Dufek.
–DNA–
