Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v červenci mírně zlepšily. Přispěla k tomu poptávka ze zahraničí a mírná expanze nových zakázek ve výrobě. Vyplývá to z Indexu nákupních manažerů [PMI] společnosti S&P Global.
PMI za červenec činil 52,2 bodu po červnových 53,9 bodu. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem sektoru. Podmínky v českém průmyslu se zlepšují pátý měsíc v řadě. Přesto tempo růstu v červenci od června mírně zpomalilo, jakkoli firmy v PMI dál zmiňovaly nové klienty a pokračující zlepšování poptávky. K celkovému zvýšení přispěl i růst exportu. Jeho tempo bylo nejrychlejší od srpna 2021.
„Míra růstu výroby ale od června citelně poklesla. […] Objemy produkce vzrostly mírným a v rámci průzkumu podprůměrným tempem,“ mírní nadšení vedoucí ekonomka S&P Global Market Intelligence Siân Jones.
Výrobní inflace je pod kontrolou. Potraviny by měly dál zlevňovat
Podle ní firmy v červenci pociťovaly tíhu vyšších cen. A tak snižovaly provozní výdaje. To mělo za následek nový pokles zaměstnanosti. Po relativní stabilizaci v červnu šlo o šesté snížení zaměstnanosti za posledních sedm měsíců. Tempo propouštění však bylo jen mírné.
„Inflace cen vstupů i výstupů v červenci ochladila, byla ale stále historicky vysoká z důvodu dalšího výrazného růstu cen klíčových materiálů. Jako jsou kovy a chemikálie. To zasahuje firemní rozpočty,“ doplňuje Jones.
Důvěra v ekonomiku je solidní. Ale zatím pomíjí eskalaci v Rudém moři
Poslední data podle ní přesto signalizují, že zpracovatelský sektor mírně rostl. Nicméně vedle letošního května nejméně od února. Zlepšení provozních podmínek trvá již pět měsíců a bylo o něco silnější než trend průzkumu. To nedávno potvrdil i Český statistický úřad, který konstatoval, že využití výrobních kapacit podniků ve zpracovatelském průmyslu [84,8 %] bylo v červenci nejvyšší za posledních pět let. A o 4,2 procenta vyšší než v předchozím čtvrtletí [více v odkazu výše, pozn. red.].
Co říkají analytici
„Předstihový ukazatel ekonomické aktivity PMI z českého zpracovatelského průmyslu za červenec zklamal. Tržní konsensus přitom očekával jen mírný pokles na 53,4 bodu. Navzdory tomu ale ukazatel nadále zůstává bezpečně v pásmu expanze, tedy nad 50 body,“ komentuje aktuální data ekonom Komerční banky [KB] Martin Gürtler.
Upozorňuje na to, že růst produkce i nových zakázek sice podle průzkumu mezi průmyslníky pokračoval, jeho tempo ovšem zpomalilo. Podle něj je možné, že předchozí měsíce pozitivně ovlivnil efekt předzásobení spojený s obavami z dopadů blízkovýchodního konfliktu na ceny a dostupnost zboží včetně výrobních vstupů.
„V předešlých průzkumech PMI byla snaha o zvyšování skladových zásob firmami často zdůrazňována. Podle červencového průzkumu ale tyto tendence zeslábly,“ vysvětluje.
Data z průmyslu tentokrát potěšila. Rovněž i vzájemný obchod s USA
Současně podtrhuje výrobní inflaci. Ta sice zvolnila, i tak si průmyslové podniky stěžovaly na zhoršování finanční pozice. Podle ekonoma KB jde o nebezpečný trend, který souvisí se ziskovostí nefinančních podniků.
„Úroveň průměrné provozní marže podle těchto dat dokonce v prvním letošním čtvrtletí klesla na historické minimum. Stejně nízká byla pouze na začátku roku 2020, tedy během první vlny koronavirové pandemie,“ tvrdí.
HDP loni rostl, ale ziskovost firem i jejich investice byly víc než slabé
Důvod klesajících marží podle něj spočívá ve vyšších nákladech. Ty zahrnují kromě výrobních materiálů i rychle rostoucí mzdy. A na straně druhé stojí sílící konkurence ze strany zahraničních producentů, především pak těch asijských. Je pak podle něj logické, že firmy v průmyslovém sektoru i nadále hledají úspory.
I přes problémy jde o dobrý výkon
Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek říká, že v červnu dosáhl index nákupních manažerů čtyřletého maxima. A i když v červenci korigoval a PMI poklesnul, stále zůstává v pozitivním pásmu nad padesáti body. To znamená pokračování růstu, byť ne v tak svižném tempu jako v předchozích měsících.
„Problémem ovšem zůstávají ceny, a to jak na vstupu, tak na výstupu. Válka v Perském zálivu odstartovala vlnu zdražování nejen ropných derivátů, ale především plynu a s ním spojené elektrické energie. Firmy mají tento zásah z první ruky, protože často fungují na spotových cenách,“ vysvětluje.
Nejsme o tolik lepší, o kolik jsme dražší, tvrdí němečtí průmyslníci
Přidává fakt, na který upozorňuje dlouhodobě, a tím jsou ceny plynu. Tvrdí, že rozhodně nelze přehlédnout, že plyn stojí skoro dvojnásobek toho, co v zimě. Elektřina je nyní v létě také dražší než v zimě. Což se rovněž propisuje do nákladů firem.
„A zapomenout nelze ani na dražší logistiku z titulu vyšších cen pohonných hmot a výrazně vyšších námořních tarifů,“ upozorňuje dále.
Analýza: Země EU se vrací k regulaci pohonných hmot. Co Česko?
Na indexu není podle něj zajímavá ani tak jeho celková hodnota, jako spíše vyhodnocení zakázek. A těch i nadále přibývá. Proto je možné být podle jeho názoru i pro příští měsíce mírným optimistou. Noví zaměstnanci se ale zřejmě nabírat nebudou. Nicméně průmysl by se mohl udržet v mírném růstovém tempu i v následujících měsících.
Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí solidně rostla. Ale čekalo se od ní více
„Průmysl je letos jedním z hlavních motorů české ekonomiky, který se zatím dokázal vypořádávat nejen se slabou evropskou poptávkou, ale i rostoucími náklady a sílící konkurencí z dalekého východu. Oproti západním firmám má stále velkou výhodu v ceně práce, která ve srovnání třeba s Německem není ani poloviční,“ uzavírá Petr Dufek.
–DNA–
Řekl bych to takto.
Když máme posoudit sklenici, ve které je do půlky voda, tak je třeba si nejprve ujasnit obecné. Jak na ni budu pohlížet. Jestli je ta sklenice vody z půlky prázdná, nebo je z půlky plná. Vyberme si přístup posuzování, že sklenice je z půlky plná.
Takže v tomto případě je pohled na náš průmysl velmi dobrý, protože za dané situace, myslím přístupu k němu ve smyslu poručíme větru, dešti, přírodním a ekonomickým zákonům, se nějaká hitparáda očekávat nedá. Je to velice obdobné jako za rudých. Ještě i dnes se podaří při dělání pořádku narazit na nějaký ten starý krám vyrobený tehdejším socialistickým průmyslem. To byla doba, kdy dělal, kdo měl ruky a nohy a většinou, když si člověk za vydělané peníze chtěl koupit něco pořádného, musel si sehnat bony a vyrazit do Tuzexu. Když se tedy na tu nalezenou věc podívám detailněji a porovnám ji s nedávnou a povětšinou i dnešní čínskou produkcí, tak musím uznat, že byla udělána přinejmeším tak, že byla maximální snaha, aby svému účelu sloužila tak, jak se od ní od očekávalo. S tím, že ta očekávání nesměla být samozřejmě přehnaná. Jak to upřesnit? Třeba si vezměte tehdejší osobní automobil značky Trabant. Přiměřený pohled na něj jako na výrobek? Poslouží, ale nenadchne.
Takže tak nějak nahlížet i na stav dnešního průmyslu.