Premiér Andrej Babiš [ANO] včera [6.9.] v televizi CNN Prima News připustil, že částečně vyhoví požadavkům koaličních partnerů z SPD a Motoristů na snížení návrhu schodku státního rozpočtu na rok 2027.
S úsporami podle něj ale musejí přijít jednotlivá ministerstva. Koaliční SPD dnes [7.9.] večer na jednání o schodku státního rozpočtu na rok 2027 s premiérem Babišem a ministryní Alenou Schillerovou [ANO] navrhne snížení nemandatorních výdajů. Ušetřit by se dalo podle SPD i na sociálních dávkách pro Ukrajince s vízem dočasné ochrany.
Předseda hnutí SPD Tomio Okamura již dříve řekl, že v klubu panuje vysoká nespokojenost s výší schodku v objemu 389 miliard korun. Jde o druhý nejvyšší schodek v historii Česka.
„Chápu, že je třeba konsolidovat díry po podvodném Fialově rozpočtu. Chápu i to, že v rozpočtovém výhledu by se podle příslibu měly schodky snižovat. Nicméně vidíme prostor pro další úspory,“ uvedl k rozpočtu Okamura.
V pořadu Nedělní debata v České televizi včera [6.9.] vystoupil i předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Ten uvedl, že ministři jmenovaní za SPD, tedy ministři zemědělství, obrany a dopravy, mají takové rozpočty, které chtěli.
„Dosáhli těch cílů, které jsme si určili,“ řekl.
Ušetřit by se podle něj dalo například na sociálních dávkách pro Ukrajince, které podle něj činí v návrhu devět miliard korun.
„Je otázka, jestli v situaci, ve které jsme, budeme vyplácet devět miliard Ukrajincům,“ řekl.
Schillerová argumentuje nutností změnit zákony
Ministryně Schillerová, jež se debaty také účastnila, upozornila, že humanitární dávka vyplývá ze závazku o dočasné evropské ochraně. Pokud by se měla snižovat, musel by se změnit zákon.
Následně uvedla, že pokud se podaří najít snížení navrženého schodku rozpočtu v řádu jednotek miliard korun, bude to na úkor odložení některých výdajů. Nedokáže si ale představit například snížení výdajů na obranu. To například odmítá poslanec [nestraník Za SPD] a ekonom Miroslav Ševčík.
„Je nesmysl z roku na rok zvednout rozpočet pro obranu o 35 miliard korun. Je to mimořádně nehospodárné,“ uvedl již dříve s tím, že rozpočet s takto nastaveným výdajem ve Sněmovně nepodpoří.
„Možná se můžeme bavit o jednotkách miliard, ale vždy to bude na úkor toho, že něco odložíme. Určitě se o tom musíme bavit, musíme se v rámci koalice shodnout,“ řekla Schillerová k možnému snížení schodku státního rozpočtu na příští rok, který je navržen ve výši 389 miliard korun.
Co navrhují Motoristé
Návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 389 miliard korun kritizují i vládní Motoristé. Ti o rozpočtu s premiérem Babišem a ministryní Schillerovou jednali v pátek. Dnes v jednáních pokračují.
„K žádné dohodě zatím nedošlo, nicméně v některých oblastech nějaké odmítavé stanovisko premiéra nebylo nějak ostré. Je to dobrý začátek,“ uvedl po jednání předseda Motoristů Petr Macinka.
Koaliční jednání o snížení schodku začala. Představy se liší
Ten dříve řekl, že navrhovaný schodek 389 miliard korun je velmi vysoký a strana neusiluje jen o jeho kosmetickou změnu o jednu, dvě či pět miliard. Návrhy strany na změny se týkají zdravotnictví, energetiky, provozu státu a nákupu služeb.
„V součtu by se na základě našich návrhů mohlo být možné dobrat ke snížení schodku aspoň o 20 miliard,“ konstatoval, ale také uvedl, že strana nebude usilovat o škrty v rozpočtu armády.
Schillerová však odmítá mnohé návrhy Motoristů na škrty. Vysvětluje to nutností změn legislativy. Což se podle ní letos už ale nestihne. Zásadnější se tak podle ministryně ukáže debata o změnách pro snižování deficitu v příštích letech.
Co na návrh rozpočtu říkají ekonomové
Bývalý guvernér České národní banky [ČNB] Miroslav Singer v debatě s Radimem Fialou a ministryní Schillerovou sdělil, že podle něj výraznější snížení rozpočtu nebude možné bez omezení mandatorních výdajů. Stejného názoru byl ekonom David Klimeš. Podle něj už na diskusi o případném snížení humanitárních dávek pro ukrajinské uprchlíky nebo výdajů na obranu není do schválení rozpočtu čas. Výhrady k návrhu má i Národní rozpočtová rada [NRR].
„Úpravy v řádu jednotek nebo desítek miliard korun na rozpočtu nic dramatického nezmění,“ řekl její předseda Mojmír Hampl.
NRR ve svém aktuálním stanovisku upozorňuje, že saldo veřejných financí v návrhu rozpočtu na příští rok nevychází na 2,8 procenta hrubého domácího produktu [HDP], jak uvádí Ministerstvo financí ČR [MF ČR]. Podle NRR vychází až na 3,7 procenta HDP.
„Vláda tímto návrhem také opouští závazek ze svého programového prohlášení udržovat veřejné finance blízko vyrovnané bilance, a to bezpečně pod hranicí 3% deficitu, protože deficitu pod touto úrovní nebude v roce 2027 zcela jistě dosaženo,“ tvrdí zástupci NRR ve stanovisku.
Pokoušíme hranici dluhové pasti, uvádí Národní rozpočtová rada
Místopředseda Sněmovny Jan Skopeček [ODS] ve včerejší debatě kritizoval, že i přes slušný hospodářský růst a v době bez pandemie a dopadů začátku války na Ukrajině odpovídá rozpočet válečnému nebo covidovému stavu. České republice se podle něj navržený rozpočet za několik let vymstí.
Letos plánovaný schodek je 310 miliard korun. Deficit 389 miliard korun je pro příští rok maximální možný s ohledem na pravidla EU. Opozice návrh kritizuje jako nezodpovědný. Navrhovaný schodek podle ní nedává smysl v době hospodářského růstu. I podle analytiků je schodek překvapivě vysoký a může vést ke zdražení úvěrů, včetně hypoték. Sněmovně musí vláda návrh rozpočtu na příští rok odeslat do konce září.
–ČTK/DNA–
Svým způsobem je to zábavné. Náš obchodník v saku politika (to není nic proti němu, to je pouhé konstatování) jede obchodnickým způsobem. Vytlačí částku na maximum, co to dá, a pak „ustoupím“ tam a onde a dodám, že mi veřejné finance i názory koaličních partnerů nejsou lhostejné. Přesně takto se jedná při uzavírání obchodu. To je také vidět i v oblasti důchodů. Do voleb šel s heslem vrátíme vše, co předchozí vláda vzala. Po volbách se vypustilo, že nebude nic – chytrý tah. A když začaly chodit dopisy nespokojených voličů, tak dnes připouští, že zvednutí bude ne zákonných tři sta, ale že by to mělo být až pět set devadesát – u voliče by se měl dostavit pocit uspokojení, že něco navíc bude, že na jejich názor (dopisy) reaguje. Nakonec i připuštění, že schodek by mohl být nižší, osobně dávám do souvislosti s tím, že průzkum ukázal, že nemalé části voličů ANO se jeho výše také moc nepozdává – proto obratem jako předseda vlády reaguji „správným“ způsobem. Takto funguje politika.
Píši příspěvek proto, že co se týče politiky, tak se voliči chovají jako líné kůže. Nezajímají se a žijí v mylné představě, že v ní funguje dělba práce podobně jako v ekonomice. Někdo vyrobí potraviny, o to se nestarám. Někdo mi hlídá jejich kvalitu, o to se také nestarám, hlídač kvality potravin je mými daněmi placen, tak ať dělá svoji práci. Někdo mi je prodává a o to se také nestarám, stará se jiný, aby mně zbytečně cenou neoškubával, třeba svoji velkou tržní silou. Jenže v politice to takto neplatí. Navíc, řada věcí které s tváří jako výsostně politické, mají základ v ekonomice. To lidé také pomíjí, připadá jim, že je to vše složité. Ale není tomu tak. V politice, myšleno volič vs vláda to jede systémem jako ve firmě. Mám firmu, jsem její majitel (volič) a najmu si prokuristu (zvolím si vládu). V takovém případě byste také po jeho najmutí neodjeli na dlouhodobou dovolenou a o firmu se nestarali, to v horším případě. V tom lepším případě byste si dovolenou neudělali, ale slepě mu důvěřovali. Pokud byste zmíněné udělali, dopadli byste s firmou velmi špatně.
To však volič přesto dělá v celé Evropě a následky jsou dnes v celém EU prostoru více než zřetelné. Někde více, někde méně, ale jsou už nepřehlédnutelné.