Premiér Andrej Babiš [ANO] včera [18.3.] na tiskové konferenci oznámil, že vláda podpoří ekonomiku bilionem korun. Ekonomičtí analytici ho pochválili, takový stimul je podle nich adekvátní. Před úřady práce se ale tvoří fronty již nyní. To znamená, že firmy a živnostníci potřebují pomoc od státu hned teď.
Každý den preventivních opatření proti šíření nákazy koronavirem SARS-CoV-2 stojí podle ekonomů dvě miliardy korun. Nejvíce jsou postiženi živnostníci a malé a střední podniky. Ty se často rázem ocitli bez příjmu. Mnoho lidí tak už nyní přichází o práci a na internetu se množí nabídky s poptávkou brigád. Celá ekonomika je paralyzována, výrobu zastavily i velké podniky, jako jsou automobilky, zastavila se i výroba v navazujících odvětvích. Doma tak zůstaly stovky tisíc lidí. Firmy a podnikatelé, kteří zaměstnávají nižší počty zaměstnanců pro vysoké daňové zatížení a nemožnost pracovat, stojí před rozhodnutím, zda své zaměstnance propustí. Nemají pro ně totiž uplatnění, ale musejí je platit.
Všechny firmy: Kompenzace náhrad mezd
Zástupci firem a živnostníků již několikátý den marně apelují na vládu, aby urychleně přijala program kompenzace náhrad mezd vyplácených zaměstnancům na překážkách v práci. Ten vypracovalo Ministerstvo práce a sociálních věci [MPSV]. Program je v hrubé podobě hotov. Podle firem je tento program nyní klíčový, aby kvůli současné situaci zkrachovalo co nejméně firem. Firmy a odbory o něm jednaly se členy vlády již na začátku tohoto týdne.
„Tato opatření jsme projednali i 17.3. na mimořádném předsednictvu tripartity a po diskuzi o některých legislativních otázkách jsme se na nich shodli. O to větší bylo naše překvapení a zklamání, že je vláda na svých jednáních dosud neschválila. Požadujeme proto jejich rychlé přijetí,“ říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] Jan Rafaj.
Dodal, že i když se na kompenzacích pro zaměstnavatele shodli všichni sociální partneři, vláda jeho odsouhlasení stále odkládá. Podle MPSV by stát měl místo zaměstnavatelů zaplatit lidem v nařízené karanténě náhradu výdělku. Při nařízeném uzavření provozu či při jeho omezení kvůli karanténě by stát poskytl 80 procent plné mzdy a zaměstnavatel 20 procent. Při omezení provozu kvůli nedostatku surovin a dalších vstupů i kvůli poklesu poptávky dostává pracovník 60 až 80 procent mzdy, stát by se s firmou podělil napůl.
Malé a střední firmy a živnostníci
Jediná současná podpora firem jsou vedle odložení platby daně z příjmu o tři měsíce bezúročné půjčky Covid skrze Českomoravskou záruční a rozvojovou banku [ČMZRB]. U nich akorát skončilo první kolo příjmu žádostí. Podnikatelé tento programu ovšem kritizují za příliš vysoký spodní limit, který je stanoven od 500 000 korun. Žádají, aby byl snížen, aby na půjčky dosáhli i menší podnikatelé.
Jiný problém je, že na půjčky vláda vyčlenila 1,6 miliardy korun, ale již nyní objem žádostí přesáhl pět miliard korun. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček oznámil, že do programu vláda dá deset miliard korun.
„Pro živnostníky ale nejsou půjčky od státu řešením jejich existenčních problémů,“ upozorňuje prezident Hospodářské komory ČR [HK ČR] Vladimír Dlouhý s tím, že první kolo žádostí zatěžoval složitý administrativní proces.
To potvrzuje i generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR [AMSP ČR] Eva Svobodová. I podle ní by měla být administrace jednodušší a rychlejší. Zásadní krok očekává pro osoby samostatně výdělečně činné [OSVČ] ze strany MPSV, tedy snížení, odpuštění záloh a měsíčních plateb na sociální pojištění. Toto ovšem dlouhodobě požadují všechny firmy.
Problém s ošetřovným
Další problém je, že v tomto týdnu uplyne podpůrčí doba zaměstnancům, kteří čerpali ošetřovné z důvodu zavřených škol. Na firmy se tím vytváří další tlak, aby zaměstnancům zabezpečily nějaký příjem.
„Je nutno urychleně projednat a schválit další legislativní změny, které musí přinést peníze jak do firem, aby zachovaly své provozy a nemusely propouštět, tak pro podnikatele a v konečném důsledku všem zaměstnancům,“ doplnil prezident Konfederace podnikatelských a zaměstnavatelských svazů [KPZS] Jan Wiesner.
Jde podle něj o návrh zákona o úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a týká se především ošetřovného.
Co na to vláda
Vláda se podpoře podnikatelů nebrání. Prostřednictvím vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu a dopravy Karla Havlíčka [za ANO] ovšem uvedla, že opatření teprve rozpracovává.
„U přímých podpor uvažujeme o kompenzaci náhrad mezd, odpuštění odvodů, finančních injekcí, kurzarbeitu. Vše rozpracováváme. Nebude to hned, ale jsou to ty směry, kterými chceme jít,” řekl Karel Havlíček.
Urychlené přijetí kurzarbeitu požadují všechny svazy zaměstnavatelů. Podle SP ČR by měl stát zaměstnavatelům kompenzovat část nákladů za zaměstnance uzavřených provozoven. Cílem je, aby firmy získaly finanční polštář po dobu, kdy musí omezovat výrobu, udržely si zaměstnance a po skončení nouzových opatření mohly opět rychle obnovit výrobu.
–DNA–
