ČD sníží smluvní mzdy ředitelům a vedoucím. Některé propustí

741
CD
Foto: Pixabay.com

České dráhy [ČD] plánují od dubna snížit smluvní mzdy asi 700 administrativních pracovníků. Část z nich navíc zřejmě propustí. Snižování mezd, které by mělo být zhruba desetiprocentní, se nebude týkat všech zaměstnanců ČD. Opatření má zatím platit rok, v tomto týdnu ho projedná dozorčí rada.

Informace potvrdila mluvčí ČD Gabriela Novotná. Důvodem jsou současné ztráty z koronavirové krize, které loni dosáhly až pěti miliard korun. K rozhodnutí ČD ponížit platy vybraným zaměstnancům a propouštění se vyjádřil předseda představenstva a generální ředitel ČD Ivan Bednárik. Ten uvedl, že pandemie jednou skončí, pokud tedy ČD ke snížení smluvních mezd letos přistoupí, nebude to na vždy.

„Smluvní mzdy ředitelů, vedoucích a dalších pracovníků převážně v administrativě se dohodou obou stran každoročně nově nastavují. A to jak v závislosti na výkonech jednotlivých zaměstnanců, tak v souvislosti s finančními možnostmi firmy,“ uvedl.

Redukci mezd v ČD na twitteru již kritizovala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová [ČSSD].

„Snižování mzdy kvůli zrušení superhrubé mzdy je nepřijatelné, zvlášť u státního podniku. Zaměstnanci si měli polepšit! Přesně proto ČSSD před daňovým balíčkem varovala,“ napsala. Situaci chce řešit na vládě.

Podle Bednárika by však podnik úsporné personální kroky zvažoval i bez zrušení superhrubé mzdy.

„Ta sice zmírní dopad do čistého příjmu dotčených zaměstnanců, ale jinak to nemá s naším rozhodnutím nic společného,“ vysvětlil.

Ke snižování mezd a propouštění v ČD se v pořadu České televize [ČT] vyjádřila i ministryně financí Alena Schillerová [za ANO]. Ta odmítla názor, že národní dopravce jen využil zrušení superhrubé mzdy, které zaměstnancům samo o sobě navýší platy.

Jak si stojí hospodaření ČD

Ztráty Českých drah z loňských tržeb mohou dosáhnout až pěti miliard korun. Na konci loňského roku to samy odhadly ČD, které tak upravily svůj odhad zkraje podzimu. Tehdy očekávaly letošní ztrátu cca tři miliardy korun. Loni v prvním pololetí činila ztráta 1,98 miliardy korun. V předchozích letech přitom podnik hospodařil se ziskem. Hlavní část loňských škod tvoří výpadky příjmů z jízdného.

České dráhy, stejně jako jiní dopravci, zrušily desítky spojů. Obsazenost fungujících vlaků je přitom spíše nízká a v čase kolísá. V současné době není ničím výjimečným vidět prázdný vlak, či vlak jen s několika málo cestujícími. Podle společnosti se podařilo snížit některé náklady, zdaleka to však nevystačí na alespoň částečné pokrytí ztrát z jízdného.

Ztráta ČD má být pět miliard Kč. Zlepšit služby má Ivan Bednárik

Úsporná opatření by se podle podniku neměla týkat více než 90 procent zaměstnanců, kteří mají tarifní mzdy. Ty by se dle kolektivní smlouvy letos měly naopak zvýšit o dvě procenta. Průměrná mzda v ČD loni [dle výpočtu ČTK, pozn. red.] činila kolem 38 000 korun.

Skupinu Českých drah tvoří osobní dopravce a nákladní ČD Cargo. Do skupiny patří také Výzkumný ústav železniční, poskytovatel datových služeb ČD Telematika nebo poskytovatel ICT služeb ČD Informační systémy. Společnosti zaměstnávají kolem 23 500 lidí.

Ztráty mají České dráhy i ostatní dopravci

Vysoké ztráty hlásí i ostatní dopravci, často v řádech vyšších stovek milionů korun. Leo Express vyzval stát k větší podpoře dopravců, ta dosavadní je podle firmy nedostatečná. Propady drah příliš nesníží ani plánovaná podpora státu. Ministerstvo dopravy ČR [MD ČR] chce rozdělit 400 milionů korun mezi dopravce za linky, které si u nich objednává. Většinu z peněz mají dostat právě České dráhy. Vedle toho chce stát všem dopravcům odpustit dvě třetiny z letošních poplatků za užívání železnice. V případě ČD by to znamenalo slevu kolem 80 až 90 milionů korun. Dopravci přitom požadovali plošné odpuštění poplatků.

Železniční dopravci chtějí prominutí či snížení poplatků za železnici

Pomoc při řešení ekonomických škod způsobených v osobní železniční dopravě pandemií snížením nebo odpuštěním poplatku za dopravní cestu iniciovala ve svém nařízení také Evropská komise [EK]. Aktuálně ke snížení poplatků za infrastrukturu přistoupilo například Rakousko, Francie a Itálie.

–ČTK/RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here