Přidáno příští rok dostanou i resorty školství, obrany a zahraničí

276
resort
Foto: ČNB - Státní tiskárna cenin

Ministryně financí Alena Schillerová [za ANO] v pátek jednala s ministry školství, obrany a zahraničních věcí o výdajích na jejich resorty v příštím roce. A stejně jako v ostatních případech jim výdaje ze státního rozpočtu pro rok 2022 navýšila.

Rozpočet ministerstva školství by se měl v příštím roce zvýšit proti letošnímu schválenému rozpočtu o 12,1 miliardy korun na 251,8 miliardy korun. Víc peněz by mělo směřovat do vysokých škol a do platů učitelů v regionálním školství. Po pátečním jednání s ministryní Schillerovou to oznámil ministr školství Robert Plaga [za ANO].

„Dohodli jsme se, že ten finální meziroční nárůst na vzdělávací činnost v oblasti vysokých škol bude 1,1 miliardy korun,“ uvedl.

Jednání o podobě státního rozpočtu na příští rok začala

Podle ministryně se tak původní částka navýšila o 100 milionů korun. Oba se také dohodli na tříprocentním růstu platů pedagogů, což představuje v absolutní částce nárůst o 4,3 miliardy korun a odpovídá to 130 procentům průměrné hrubé mzdy. Na soukromé školy MF ČR uvolnilo 200 milionů korun.

„Naše představa jako ministerstva školství byla vyšší. Ale když zohledním tu situaci, která tu je, napjatou rozpočtovou situaci… […], tak s tímto výsledkem jako ministr školství musím být spokojen a také jsem,“ prohlásil Plaga.

Schillerová dala více na vědu a výzkum. S MPSV se nedohodla

Za posledních pět let resort ministerstva školství získal zhruba o 89,7 miliardy korun více, tedy o dvě třetiny navíc, než měl v roce 2016. Mezi roky 2018 a letoškem stoupl jeho rozpočet o 56,4 miliardy korun. Proti loňsku vzrostl o 11,7 miliardy korun. Mezi roky 2020 a 2019 byl nárůst o 20,7 miliardy, o rok dříve o 24 miliard. V roce 2018 se rozpočet meziročně zvýšil o 20,8 miliardy korun. V roce 2017, kdy byly naposledy volby do Poslanecké sněmovny, činil 149,3 mld. korun. Což bylo o 12,5 miliardy korun víc než v předchozím roce.

Přidáno dostanou i další resorty

I tuzemské diplomacii včera přidala ministryně Schillerová. Resort bude mít příští rok v rozpočtu 8,91 miliardy korun. Podle původního v červnu schváleného rozpočtu měla mít diplomacie v příštím roce k dispozici 8,54 miliardy korun. Informaci po jednání s ministryní potvrdil ministr zahraničí Jakub Kulhánek [ČSSD].

Ten ocenil jednání jako konstruktivní. Navzdory omezeným zdrojům se dle něj podařilo pokrýt klíčové potřeby úřadu. Dodatečné peníze chce mimo personálu vydat na IT infrastrukturu. Další priorita je otevření vyslanectví v Kataru.

„Dostali jsme na něj příslib dodatečných prostředků,“ doplnil Kulhánek.

Kabinet tento týden navýšil rozpočet předsednictví Česka v EU v příštím roce o 200 milionů na 1,44 miliardy korun. Dosavadní zpráva o postupu příprav předsednictví totiž konstatovala, že v některých položkách bude původní rozpočet 1,24 miliardy korun nedostatečný.

Vláda dá více peněz na předsednictví ČR. Hlavně na propagaci

Kulhánek souhlasil s tím, že předsednictví by nemělo být zbytečně honosné. Současný rozpočet dle něj bude stačit na důstojné a efektivní předsednictví. Nevyloučil však jeho drobné úpravy do doby, než Česko v druhé polovině 2022 předsednickou roli přebere.

Ministerstvo obrany: Byla to těžká diskuze

Rozpočet ministerstva obrany by měl v příštím roce vzrůst na 92,02 miliardy korun. To je o dvě miliardy korun navíc proti původnímu návrhu ministerstva obrany. Po společném jednání na ministerstvu financí to oznámil ministr obrany Lubomír Metnar [za ANO]. V roce 2023 má rozpočet ministerstva vzrůst na 99,9 miliardy korun a v roce 2024 na 109,5 miliardy korun. Pro letošní rok má úřad schváleno 75,4 miliardy korun. Metnar řekl, že šlo o jedno z nejtěžších jednání, která za poslední tři roky s ministryní financí vedl.

„Byla to těžká diskuze,“ poznamenal s tím, že klíčové je, aby se udržel růstový trend.

Podotkl, že podle toho, jak NATO hodnotilo minulý rok, byla ČR sedmá nejlepší ze 30 zemí, pokud jde o růst výdajů. Připustil však, že se Česku s ohledem na vývoj ekonomiky a hospodářskou situaci nepodaří v roce 2024 zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta hrubého domácího produktu. Dále řekl, že se podařilo vyřešit i problémy s rekrutováním a počty náborů. Armáda podle něj bude pokračovat v naplánovaném rekrutování, což je 550 vojáků ročně.

„Na druhou stranu bych chtěl zdůraznit, s ohledem na vývoj mezinárodní bezpečnostní situace je nezbytné si uvědomit, že rozpočet armády, modernizace a rozvoj schopnosti Armády ČR musí růst, protože ta situace není jednoduchá,“ upozornil.

Ministr obrany věří tomu, že se české armádě podaří včas vybudovat těžkou brigádu, kterou má mít do konce roku 2026. Jejím základem má být modernizovaná 7. mechanizovaná armáda. Ministerstvo pro ni plánuje mimo jiné nákup 210 bojových vozidel pěchoty. Podle informací FinTag.cz Česko nezvažuje, že by iniciovalo jejich výrobu u domácích firem. Naopak je chce koupit od zahraničních výrobců.

Schodek rozpočtu 2022 je navržen na 390 mld. Kč.

Základní parametry rozpočtu počítají se schodkem 390 miliard korun. Vláda musí návrh státního rozpočtu poslat Sněmovně do konce září. Začátkem října budou parlamentní volby. O podobě státní pokladny tak budou rozhodovat až noví poslanci. Dá se předpokládat, že rozpočet ještě výrazně pozmění. Česko patří k nejrychleji se zadlužujícím zemím v Evropě.

Státní rozpočet 2020 skončil deficitem 367 miliard korun

Dnes má o podobě státního rozpočtu na příští rok ministryně Schillerová společně se premiérem Andrejem Babišem jednat s prezidentem republiky Milošem Zemanem. Jednání se účastní i jeho expertní tým.

Deficit státního rozpočtu v červenci stoupl o 15 miliard korun

Členy expertního týmu prezidenta republiky jsou: 
  • Ministryně spravedlnosti Marie Benešová [za ANO]
  • Prezident Hospodářské komory ČR [HK ČR] Vladimír Dlouhý
  • Prezident Svazu průmyslu a obchodu ČR [SP ČR] Jaroslav Hanák.
  • Ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky a bývalý velvyslanec ČR v Maďarsku, Rakousku a Německu Rudolf Jindrák.
  • Starosta Kyjova a předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl
  • Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky a bývalý předseda Strany Práv Občanů – Zemanovci [SPOZ] Vratislav Mynář.
  • Podnikatel, někdejší místopředseda SPOZ a jednatel společnosti Lukoil Aviation Czech Martin Nejedlý.
  • Někdejší premiér a nyní guvernér České národní banky [ČNB] Jiří Rusnok.

Součástí týmu je i ministr zemědělství Miroslav Toman [ČSSD] a odborář, podnikatel a někdejší poslanec za ČSSD Jaroslav Zavadil.

–RED/ČTK–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here