Bankovní rada České národní banky [ČNB] na svém dnešním [5.5.] jednání zvýšila dvoutýdenní repo sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. Dále zvýšila odhad letošní průměrné inflace a zhoršila odhad růstu české ekonomiky.
Základní úroková sazba ve výši 5,75 procenta je nejvyšší od roku 1999. Bankovní rada ČNB dnes současně zvýšila diskontní sazby ve stejném rozsahu na 4,75 procenta a lombardní sazby na 6,75 procenta. Pro tato rozhodnutí hlasovalo pět členů rady, dva opět hlasovali pro sazby beze změny.
„Na svých dalších měnových zasedáních může rada ČNB opět přistoupit k zpřísnění měnové politiky, tedy zvýšení sazeb,“ avizoval po jednání bankovní rady guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Upřesnil, že aktuální zvýšení základní úrokové sazby a její současná 5,75% výše centrální bance umožňuje zvyšovat úrokové sazby již mírněji. Nutno dodat, že stejně se Rusnok vyjádřil i po předchozím jednání bankovní rady, na kterém její členové sazby zvýšili o 0,50 procentního bodu.
Cenová stabilita v Česku vzala za své, vyplývá z vyjádření ČNB
To, že nakonec k „mírnému“ zvýšení základní úrokové sazby nepřistoupili ani dnes, dosvědčují reakce analytiků.
„ČNB nehodlá sedět v koutě a je připravena dále konat. […] Krok centrální banky oproti očekáváním byl mírně výraznější, když trh i analytické instituce vesměs předpokládaly růst o 0,50 procentního bodu,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.
Aktuální zvýšení základní úrokové sazby předčilo očekávání i podle ekonoma Komerční banky [KB] Martina Gürtlera: „Předčilo očekávání naší prognózy, konsensu analytiků, a také očekávání investorů na finančním trhu. Odhady totiž tentokrát hovořily jednoznačně pro zvýšení sazeb o půl procentního bodu.“
ČNB: Nižší hospodářský růst, ale vyšší inflace
Co se týče odhadu růstu českého hrubého domácího produktu [HDP], ČNB ve své nové prognóze odhaduje, že ten vzroste o 0,8 procenta. Přičemž na svém minulém zasedání ho zástupci ČNB odhadovali na 1,5 procenta. A ve své únorové prognóze na 3,4 procenta.
„Růst HDP během letošního roku výrazně zpomalí a ve druhé polovině roku ekonomická aktivita dokonce meziročně mírně poklesne. K tomu výrazně přispěje útlum spotřeby domácností, fixních investic i vývozu. V příštím roce ekonomický růst oživí,” řekl po dnešním [5.5.] jednání bankovní rady guvernér ČNB Jiří Rusnok.
A podobně ČNB „poupravila“ své odhady letošní průměrné inflace. Zatímco ve své únorové prognóze ji odhadovala na 8,5 procenta, aktuálně ji odhaduje ve výši 13,1 procenta. Během roku přitom předpokládá, že se inflace přiblíží až k 15 procentům. Což koresponduje i s odhady analytiků, kteří upozorňují, že u konce není růst cen energií ani potravin.
„Ceny potravin nám teď rostou téměř o sedm procent. Ale musíme počítat s tím, že jejich zdražování v následujících měsících zrychlí. […] A pokud jsme nyní na sedmi procentech, můžeme velmi snadno skončit i na 15 procentech,“ uvedl v nedávném podcastu FinTag.cz hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Zdražení potravin vysvětlil válkou na Ukrajině, která vnesla na trh s obilím nejistotu z hlediska prodejů letošní úrody. Není totiž jisté, zda Ukrajina a Rusko budou letos schopny dodat obilí v takovém objemu jako před válkou. Trhy se proto obávají nedostatku obilovin a importní země skupují to, co je k dispozici, což opět žene ceny nahoru.
Obdobně to dle něj vypadá na trhu s energiemi, kde aktuálně zdražují kontrakty na dodávky elektřiny a plynu již i pro příští rok.
Vývoj kurzu koruny a „konečná výše“ úrokových sazeb
Zástupci centrální banky dále uvedli, že letos počítají s průměrným kurzem koruny 24,20 za euro. Ještě v únoru odhadovali, že to bude 24,10 za euro. Přičemž kurz koruny je jedním z nástrojů, jak tlumit inflaci.
Tržní reakce na dnešní zasedání bankovní rady ČNB byla nejprve poměrně silná, když koruna posílila z přibližně EUR/CZK 24,60 na EUR/CZK 24,50. Ovšem následně tento pohyb prakticky kompletně korigovala.
Co se týče dalšího zvyšování úrokových sazeb, Vít Hradil se domnívá, že základní úroková sazba letos nevyletí až nad osm procent, ale 6% hranice se dle něj již zdaleka nejeví jako tak jasný strop, jako před dnešním zasedáním.
Podle názoru Martina Gürtlera si je bankovní rada nejspíše vědoma rizik spojených s útlumem ekonomiky kvůli příliš vysokým úrokovým sazbám. A tak v budoucích měsících dle jeho názoru bude sazby zvyšovat méně, než nabádá její nová prognóza.
Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace [ČBA] Jakuba Seidlera dnešní růst sazeb letošní dvoucifernou inflaci nezvrátí. A tak dle jeho názoru ČNB již hraje o zkrocení inflace v roce příštím.
Dražší hypotéky, ale i financování podniků
Zvýšené úrokové sazby znovu prodraží hypotéky a zároveň zdraží úvěry firmám. Na to dlouhodobě upozorňuje například Svaz průmyslu a dopravy ČR [SP ČR]. Ve stejném duchu reagoval i na dnešní zvýšení základních úrokových sazeb ČNB.
„Další navyšování úrokových sazeb ze strany ČNB představuje pro řadu firem zvyšování nákladů na financování, zejména pak pro menší firmy, a aktuální ekonomické situaci ani firmám nepomáhá. Úrokové sazby v případě nových úvěrů nefinančním podnikům již za březen dosáhly 6,15 procent. Což je nejvíce v historii měření statistik ČNB od roku 2004 a nyní je jasné, že opět dále porostou,” uvedl ve své zprávě.
Stejně tak zopakoval, že vnímá, že role ČNB spočívá především v péči o cenovou stabilitu a stávající i očekávaná míra inflace je daleko od cílovaného pásma. Podle něj je ale otázka, do jaké míry je třeba vnímat aktuální vývoj jako mimořádný šok a jak účinný či neúčinný nástroj zvyšování úrokových sazeb ve vztahu k očekávaným úrovním inflace reálně je.
–DNA–
—
Dnes o 0,75 procentního bodu na 5,25 procenta zvedla svou základní úrokovou sazbu i centrální banka v Polsku. Úroková sazba v Polsku je tak nejvyšší od roku 2008. O čtvrt procentního bodu na jedno procento, což je nejvyšší hodnota od roku 2009, dnes zvedla základní úrokovou sazbu také britská centrální banka. Včera [4.5.] pak zvýšil úrokové sazby i americký FED.
