Poslanci včera [26.10.] schválili v prvním čtení státní rozpočet 2023. Deficit má být podle návrhu vlády 295 miliard korun. Opozice schodek nazvala „baťovským“, protože je na úrovni rovných 300 miliard korun.
Státní rozpočet 2023 zasaďme do kontextu letošního rozpočtu. Jeho zatím schválený schodek ve výši 375 miliard korun je rovněž „baťovský“. Vláda spolu se svými poslanci ve Sněmovně navýšila schodek rozpočtu 2022 hned dvakrát za sebou. Původní návrh začínal na 280 miliardách korun, poté skočil na 330 a nyní je 375 miliard. Atakuje tedy hranici 400 miliard korun.
Výsledek je, že zatímco ještě ve 2. čtvrtletí letošního roku hypoteticky dlužil za státní dluh každý Čech 257 tisíc korun. Nyní podle dat Ministerstva financí ČR [MF ČR] ve 3. čtvrtletí už každý Čech dluží 275 tisíc korun. Rozdíl za pouhé tři měsíce činí vysokých 18 tisíc korun. Takové tempo zadlužování by v hospodaření domácnosti znamenalo dluhovou spirálu.
Státní rozpočet 2023
Pro letošní rok počítá schválený novelizovaný rozpočet, který ještě čeká na podpis prezidenta, s příjmy 1,93 bilionu korun a výdaji 2,22 bilionu korun. Vláda v návrhu rozpočtu předpokládá:
- Inflace v příštím roce zpomalí proti letošku na polovinu [inflace cca 8,8 %].
- Reálný růst ekonomiky zpomalí z 2,2 na 1,1 procenta.
Na daních stát vybere pro státní rozpočet 1,636 bilionu korun. Z výdajů má 859 miliard směřovat na sociální dávky. Na investice je vyčleněno 203 miliard korun.
Premiér Petr Fiala se při obhajování deficitního rozpočtu ve Sněmovně chválil. Podle něj je „úžasné“, že i ve „válečné době“ dokáže vláda zvyšovat penze, nesnižovat investice do dopravní infrastruktury a generovat další zdroje na obranu a dopady války na Ukrajině a uprchlickou krizi. Takovéto situaci podle něj moderní český stát ještě nečelil. Odpovídá tomu, jak tvrdí, i hospodaření státu.
„Je to rozpočet tedy válečný, je to rozpočet krizový a je to rozpočet, který vychází z předpokladů, se kterými musíme do jisté míry počítat i v následujících měsících a letech,” vysvětlil Fiala.
Než se dostal ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS] ve Sněmovně k číslům, vysvětlil mimo jiné poslancům i to, proč vláda Petra Fialy generuje stejné schodky, jako generovala vláda předchozí.
„Je jasné, že čím tvrdší sankci uvalíme na Rusko, tím tvrdší dopady má na nás,“ vysvětlil Stanjura a doplnil: „Sankce jsou správné, čím více poškodíme Rusko, tím kratší dobu bude schopno vést válku.“
Argumentoval, že všechny rozpočty členských států jsou nyní pod tlakem na mimořádné výdaje vyvolané vysokými cenami energií a vysokou inflací. Vyjádřil naději, že inflace v Česku je na ústupu, protože Česko nepatří mezi členské státy s nejvyšší inflací [ČR je v inflaci na pátém místě v rychlosti růstu mezi 27 státy EU, pozn. red.]. Podle Stanjury bude Česká republika patřit mezi první země, kde začne inflace klesat.
Státní rozpočet 2023 a politický boj
Předsedkyně klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová označila schodek 295 miliard korun za kontroverzní. Podle ní neodpovídá realitě.
„Kdyby ministr financí Zbyněk Stanjura odvedl při přípravě rozpočtu na rok 2023 poctivou práci, schodek by činil 470 miliard korun,” řekla.
Vládě vytkla, že nepřichází s řešením snižování strukturálního schodku. To je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. V jeho případě se deficit každý rok pohybuje v řádu stovek miliard korun.
Dál žijeme na dluh, říká Jan Pavel z Národní rozpočtové rady
Návrh rozpočtu je podle předsedy opozičního hnutí SPD Tomia Okamury paskvil. Prohlásil, že vláda může přivést zemi k bankrotu a kolapsu. Rozpočet podle něj počítá se zhruba stovkou miliard z daně z neočekávaných zisků a odvodů z výroby elektřiny. Patřičné zákony dosud ale nejsou schváleny. Vláda podle jeho slov “ždíme” občany prostřednictvím vysokých cen a dluhů. Hospodařit s penězi však neumí.
Někteří ministři odvážně vystoupili a rozpočty svých institucí hájili. Ministr dopravy Martin Kupka [ODS] mimo jiné uvedl, že Státní fond dopravní infrastruktury může pro příští rok počítat s částkou téměř 151 miliard korun. Suma podle něj umožní pokrýt všechny započaté stavby a ministerstvo počítá i se zahájením dalších staveb.
Dopravní stavby utlumovat nechci, říká ministr dopravy Kupka
Ministr vnitra Vít Rakušan [STAN] informoval, že pro příští rok chce jeho úřad zrušit téměř 200 míst úředníků a chce šetřit na provozních výdajích.
Na druhé straně je podle něj nutné posílit investice do základních registrů, jejichž stav označil za velmi zanedbaný.
Prezident Miloš Zeman zůstal doma
Letos na rozdíl od předchozích let nepřišel na první čtení rozpočtu prezident Miloš Zeman. Jeho mluvčí Jiří Ovčáček prezidentovo rozhodnutí veřejnosti [ne]vysvětlil SMS zprávou, že „prezident se schvalování rozpočtu ve Sněmovně nezúčastní J.O.“.
Celkové výdaje novelizovaného státního rozpočtu 2022 podle kapitol [v Kč]
kapitola | schválený rozpočet 2022 | novela SR 2022 | výsledný návrh 2023 | |
301 | Kancelář prezidenta republiky | 398 387 465 | 398 387 465 | 431 517 595 |
302 | Poslanecká sněmovna Parlamentu | 1 462 806 752 | 1 462 806 752 | 1 552 674 530 |
303 | Senát Parlamentu | 636 240 531 | 636 240 531 | 661 350 102 |
304 | Úřad vlády České republiky | 1 532 645 653 | 1 532 645 653 | 1 403 335 781 |
305 | Bezpečnostní informační služba | 2 120 190 270 | 2 120 190 270 | 2 227 190 270 |
306 | Ministerstvo zahraničních věcí | 8 431 068 101 | 8 751 068 101 | 9 999 525 244 |
307 | Ministerstvo obrany | 89 144 944 795 | 89 144 944 795 | 111 808 740 647 |
308 | Národní bezpečnostní úřad | 291 496 642 | 291 496 642 | 332 031 158 |
309 | Kancelář veřejného ochránce práv | 158 318 334 | 158 318 334 | 162 239 700 |
312 | Ministerstvo financí | 21 947 672 706 | 23 624 404 706 | 23 959 621 516 |
313 | Ministerstvo práce a sociálních věcí | 757 986 679 357 | 784 099 648 357 | 899 423 653 905 |
314 | Ministerstvo vnitra | 92 396 321 158 | 95 651 367 361 | 99 733 224 285 |
315 | Ministerstvo životního prostředí | 22 702 917 960 | 23 002 917 960 | 19 824 751 417 |
317 | Ministerstvo pro místní rozvoj | 28 576 464 059 | 31 326 464 059 | 22 548 519 295 |
321 | Grantová agentura České republiky | 4 669 819 125 | 4 669 819 125 | 4 657 413 025 |
322 | Ministerstvo průmyslu a obchodu | 56 734 498 292 | 63 334 498 292 | 53 790 687 885 |
327 | Ministerstvo dopravy | 107 226 660 340 | 114 726 660 340 | 112 700 866 821 |
328 | Český telekomunikační úřad | 730 764 017 | 730 764 017 | 2 222 277 137 |
329 | Ministerstvo zemědělství | 58 649 515 450 | 59 689 515 450 | 57 446 751 119 |
333 | Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy | 249 476 945 264 | 251 859 602 949 | 263 863 032 191 |
334 | Ministerstvo kultury | 15 237 780 850 | 16 417 349 618 | 18 497 591 071 |
335 | Ministerstvo zdravotnictví | 17 979 836 706 | 22 626 760 960 | 15 592 522 966 |
336 | Ministerstvo spravedlnosti | 31 981 727 701 | 31 981 727 701 | 36 537 616 335 |
343 | Úřad pro ochranu osobních údajů | 160 431 506 | 160 431 506 | 189 695 700 |
344 | Úřad průmyslového vlastnictví | 203 310 666 | 203 310 666 | 232 509 280 |
345 | Český statistický úřad | 1 248 881 377 | 1 248 881 377 | 1 374 418 368 |
346 | Český úřad zeměměřický a katastrální | 3 616 053 492 | 3 676 053 492 | 3 905 601 998 |
348 | Český báňský úřad | 168 367 979 | 168 367 979 | 189 507 591 |
349 | Energetický regulační úřad | 287 169 827 | 287 169 827 | 306 643 922 |
353 | Úřad pro ochranu hospodářské soutěže | 245 063 537 | 245 063 537 | 273 353 093 |
355 | Ústav pro studium totalitních režimů | 185 660 709 | 185 660 709 | 193 808 789 |
358 | Ústavní soud | 230 827 184 | 230 827 184 | 241 412 885 |
359 | Úřad Národní rozpočtové rady | 23 775 531 | 23 775 531 | 26 286 994 |
361 | Akademie věd České republiky | 7 081 401 581 | 7 081 401 581 | 7 177 502 810 |
362 | Národní sportovní agentura | 4 604 366 271 | 5 104 366 271 | 6 908 296 695 |
363 | Nejvyšší stavební úřad | 0 | 0 | 0 |
371 | Úřad pro dohled nad hospodařením polit. stran a polit. hnutí | 31 525 193 | 31 525 193 | 33 383 441 |
372 | Rada pro rozhlasové a televizní vysílání | 66 475 410 | 66 475 410 | 74 917 734 |
373 | Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře | 22 048 101 | 22 048 101 | 23 319 886 |
374 | Správa státních hmotných rezerv | 2 537 924 271 | 2 537 924 271 | 3 778 578 416 |
375 | Státní úřad pro jadernou bezpečnost | 458 870 085 | 458 870 085 | 472 955 196 |
376 | Generální inspekce bezpečnostních sborů | 473 466 158 | 473 466 158 | 519 503 730 |
377 | Technologická agentura České republiky | 5 664 987 717 | 5 664 987 717 | 6 327 572 010 |
378 | Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost | 529 141 429 | 529 141 429 | 616 610 013 |
381 | Nejvyšší kontrolní úřad | 787 908 272 | 787 908 272 | 630 992 091 |
396 | Státní dluh | 49 966 880 286 | 53 966 880 286 | 69 966 880 286 |
397 | Operace státních finančních aktiv | 19 155 000 000 | 19 155 000 000 | 380 000 000 |
398 | Všeobecná pokladní správa | 225 017 873 807 | 277 703 161 212 | 359 733 256 425 |
celkem | 1 893 241 111 917 | 2 008 250 297 232 | 2 222 954 141 348 |
[Zdroj: MF ČR]
Pro schválení základních parametrů hlasovalo 84 přítomných koaličních poslanců. Opozice byla proti. Podle hlasovacího protokolu podpořil návrh rozpočtu i poslanec ANO Ondřej Babka. Později ale uvedl, že hlasoval proti. Sněmovna o rozpočtu jednala asi 7,5 hodiny. Včerejší hlasování neznamená schválení rozpočtu jako celku. Schvalování přijde na řadu na konci listopadu.
Původně jsem nechtěl, ale u tohoto musím. Jak jsem si přečetl vyjádření Fialy, o kterém se už dávno pohrdavě i Klaus vyjadřoval, kde se pan Filala chválí, že se prý jedná o rozpočet válečný a také i vyjádření Stanjury o tvrdých sankcích na Rusko (proto takový rozpočet), tak mě hned napadl film s velmi příhodným názvem, Vrtěti psem. Pro ty, kterým to nic neříká, tak název filmu pochází z anglického idiomu, který má význam odvádět pozornost. O tom také ten film je. Takže bohužel i v české politice stále dokola to stejné. Ne, že si Evropané svojí nezodpovědnou energetickou politikou pěkně zavařili a nyní sklízí plody “svého dlouholetého snažení” (čímž samozřejmě Rusku finančně na válku přispěli, což i prozíravý Doník tvrdě kritizoval a na stavební společnosti uvalil sankce, ale Biden to pak zase uhladil). Je to údajně jinak. Jedná se prý podle Stanjury o nutné trestání Ruska, aby válka skončila. A také ne, že vláda není schopna řešit strukturální problémy a tím i jejich vliv na veřejné finance a určitě také ne proto, že válka probíhá jen na Ukrajině. Je to prý proto, že naopak válčíme my a z tohoto důvodu je prý toto drancování veřejných financí podle slov pana Fialy údajně” „úžasné“, protože i ve „válečné době“ zajistí pro naše občany (ty současné ovšem) vše potřebné. Ale ani slovo o tom, v jakém stavu veřejné finance zanecháme našim dětem a našim vnukům (a co pak oni s tím). No lidi, nekupte to, ne? Mně se to ovšem jeví jinak. Nahoře huj, dole fuj a rozhodně nesu s nelibostí, když chce někdo vrtěti se mnou.