Sněmovna v prvním kole schválila „válečný rozpočet 2023“

234
rozpocet_2023
Foto: Redakce FinTag.cz

Poslanci včera [26.10.] schválili v prvním čtení státní rozpočet 2023. Deficit má být podle návrhu vlády 295 miliard korun. Opozice schodek nazvala „baťovským“, protože je na úrovni rovných 300 miliard korun.

Státní rozpočet 2023 zasaďme do kontextu letošního rozpočtu. Jeho zatím schválený schodek ve výši 375 miliard korun je rovněž „baťovský“. Vláda spolu se svými poslanci ve Sněmovně navýšila schodek rozpočtu 2022 hned dvakrát za sebou. Původní návrh začínal na 280 miliardách korun, poté skočil na 330 a nyní je 375 miliard. Atakuje tedy hranici 400 miliard korun.

Výsledek je, že zatímco ještě ve 2. čtvrtletí letošního roku hypoteticky dlužil za státní dluh každý Čech 257 tisíc korun. Nyní podle dat Ministerstva financí ČR [MF ČR] ve 3. čtvrtletí už každý Čech dluží 275 tisíc korun. Rozdíl za pouhé tři měsíce činí vysokých 18 tisíc korun. Takové tempo zadlužování by v hospodaření domácnosti znamenalo dluhovou spirálu. 

Státní rozpočet 2023

Pro letošní rok počítá schválený novelizovaný rozpočet, který ještě čeká na podpis prezidenta, s příjmy 1,93 bilionu korun a výdaji 2,22 bilionu korun. Vláda v návrhu rozpočtu předpokládá:

  • Inflace v příštím roce zpomalí proti letošku na polovinu [inflace cca 8,8 %].
  • Reálný růst ekonomiky zpomalí z 2,2 na 1,1 procenta.

Na daních stát vybere pro státní rozpočet 1,636 bilionu korun. Z výdajů má 859 miliard směřovat na sociální dávky. Na investice je vyčleněno 203 miliard korun.

Výdaje MPSV na penze, dávky i pomoc strmě rostou

Premiér Petr Fiala se při obhajování deficitního rozpočtu ve Sněmovně chválil. Podle něj je „úžasné“, že i ve „válečné době“ dokáže vláda zvyšovat penze, nesnižovat investice do dopravní infrastruktury a generovat další zdroje na obranu a dopady války na Ukrajině a uprchlickou krizi. Takovéto situaci podle něj moderní český stát ještě nečelil. Odpovídá tomu, jak tvrdí, i hospodaření státu.

„Je to rozpočet tedy válečný, je to rozpočet krizový a je to rozpočet, který vychází z předpokladů, se kterými musíme do jisté míry počítat i v následujících měsících a letech,“ vysvětlil Fiala.

Než se dostal ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS] ve Sněmovně k číslům, vysvětlil mimo jiné poslancům i to, proč vláda Petra Fialy generuje stejné schodky, jako generovala vláda předchozí.

„Je jasné, že čím tvrdší sankci uvalíme na Rusko, tím tvrdší dopady má na nás,“ vysvětlil Stanjura a doplnil: „Sankce jsou správné, čím více poškodíme Rusko, tím kratší dobu bude schopno vést válku.“

Jdeme do fáze opotřebovávací války, říká vojenský stratég

Argumentoval, že všechny rozpočty členských států jsou nyní pod tlakem na mimořádné výdaje vyvolané vysokými cenami energií a vysokou inflací. Vyjádřil naději, že inflace v Česku je na ústupu, protože Česko nepatří mezi členské státy s nejvyšší inflací [ČR je v inflaci na pátém místě v rychlosti růstu mezi 27 státy EU, pozn. red.]. Podle Stanjury bude Česká republika patřit mezi první země, kde začne inflace klesat.

Státní rozpočet 2023 a politický boj

Předsedkyně klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová označila schodek 295 miliard korun za kontroverzní. Podle ní neodpovídá realitě.

„Kdyby ministr financí Zbyněk Stanjura odvedl při přípravě rozpočtu na rok 2023 poctivou práci, schodek by činil 470 miliard korun,“ řekla.

Vládě vytkla, že nepřichází s řešením snižování strukturálního schodku. To je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. V jeho případě se deficit každý rok pohybuje v řádu stovek miliard korun.

Dál žijeme na dluh, říká Jan Pavel z Národní rozpočtové rady

Návrh rozpočtu je podle předsedy opozičního hnutí SPD Tomia Okamury paskvil. Prohlásil, že vláda může přivést zemi k bankrotu a kolapsu. Rozpočet podle něj počítá se zhruba stovkou miliard z daně z neočekávaných zisků a odvodů z výroby elektřiny. Patřičné zákony dosud ale nejsou schváleny. Vláda podle jeho slov „ždíme“ občany prostřednictvím vysokých cen a dluhů. Hospodařit s penězi však neumí.

Někteří ministři odvážně vystoupili a rozpočty svých institucí hájili. Ministr dopravy Martin Kupka [ODS] mimo jiné uvedl, že Státní fond dopravní infrastruktury může pro příští rok počítat s částkou téměř 151 miliard korun. Suma podle něj umožní pokrýt všechny započaté stavby a ministerstvo počítá i se zahájením dalších staveb.

Dopravní stavby utlumovat nechci, říká ministr dopravy Kupka

Ministr vnitra Vít Rakušan [STAN] informoval, že pro příští rok chce jeho úřad zrušit téměř 200 míst úředníků a chce šetřit na provozních výdajích.

Česko si půjčí deset miliard na pomoc Ukrajincům

Na druhé straně je podle něj nutné posílit investice do základních registrů, jejichž stav označil za velmi zanedbaný.

Prezident Miloš Zeman zůstal doma

Letos na rozdíl od předchozích let nepřišel na první čtení rozpočtu prezident Miloš Zeman. Jeho mluvčí Jiří Ovčáček prezidentovo rozhodnutí veřejnosti [ne]vysvětlil SMS zprávou, že „prezident se schvalování rozpočtu ve Sněmovně nezúčastní J.O.“.

Celkové výdaje novelizovaného státního rozpočtu 2022 podle kapitol [v Kč]
kapitola schválený rozpočet 2022 novela SR 2022 výsledný návrh 2023
301 Kancelář prezidenta republiky 398 387 465 398 387 465 431 517 595
302 Poslanecká sněmovna Parlamentu 1 462 806 752 1 462 806 752 1 552 674 530
303 Senát Parlamentu 636 240 531 636 240 531 661 350 102
304 Úřad vlády České republiky 1 532 645 653 1 532 645 653 1 403 335 781
305 Bezpečnostní informační služba 2 120 190 270 2 120 190 270 2 227 190 270
306 Ministerstvo zahraničních věcí 8 431 068 101 8 751 068 101 9 999 525 244
307 Ministerstvo obrany 89 144 944 795 89 144 944 795 111 808 740 647
308 Národní bezpečnostní úřad 291 496 642 291 496 642 332 031 158
309 Kancelář veřejného ochránce práv 158 318 334 158 318 334 162 239 700
312 Ministerstvo financí 21 947 672 706 23 624 404 706 23 959 621 516
313 Ministerstvo práce a sociálních věcí 757 986 679 357 784 099 648 357 899 423 653 905
314 Ministerstvo vnitra 92 396 321 158 95 651 367 361 99 733 224 285
315 Ministerstvo životního prostředí 22 702 917 960 23 002 917 960 19 824 751 417
317 Ministerstvo pro místní rozvoj 28 576 464 059 31 326 464 059 22 548 519 295
321 Grantová agentura České republiky 4 669 819 125 4 669 819 125 4 657 413 025
322 Ministerstvo průmyslu a obchodu 56 734 498 292 63 334 498 292 53 790 687 885
327 Ministerstvo dopravy 107 226 660 340 114 726 660 340 112 700 866 821
328 Český telekomunikační úřad 730 764 017 730 764 017 2 222 277 137
329 Ministerstvo zemědělství 58 649 515 450 59 689 515 450 57 446 751 119
333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 249 476 945 264 251 859 602 949 263 863 032 191
334 Ministerstvo kultury 15 237 780 850 16 417 349 618 18 497 591 071
335 Ministerstvo zdravotnictví 17 979 836 706 22 626 760 960 15 592 522 966
336 Ministerstvo spravedlnosti 31 981 727 701 31 981 727 701 36 537 616 335
343 Úřad pro ochranu osobních údajů 160 431 506 160 431 506 189 695 700
344 Úřad průmyslového vlastnictví 203 310 666 203 310 666 232 509 280
345 Český statistický úřad 1 248 881 377 1 248 881 377 1 374 418 368
346 Český úřad zeměměřický a katastrální 3 616 053 492 3 676 053 492 3 905 601 998
348 Český báňský úřad 168 367 979 168 367 979 189 507 591
349 Energetický regulační úřad 287 169 827 287 169 827 306 643 922
353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 245 063 537 245 063 537 273 353 093
355 Ústav pro studium totalitních režimů 185 660 709 185 660 709 193 808 789
358 Ústavní soud 230 827 184 230 827 184 241 412 885
359 Úřad Národní rozpočtové rady 23 775 531 23 775 531 26 286 994
361 Akademie věd České republiky 7 081 401 581 7 081 401 581 7 177 502 810
362 Národní sportovní agentura 4 604 366 271 5 104 366 271 6 908 296 695
363 Nejvyšší stavební úřad 0 0 0
371 Úřad pro dohled nad hospodařením polit. stran a polit. hnutí 31 525 193 31 525 193 33 383 441
372 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání 66 475 410 66 475 410 74 917 734
373 Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře 22 048 101 22 048 101 23 319 886
374 Správa státních hmotných rezerv 2 537 924 271 2 537 924 271 3 778 578 416
375 Státní úřad pro jadernou bezpečnost 458 870 085 458 870 085 472 955 196
376 Generální inspekce bezpečnostních sborů 473 466 158 473 466 158 519 503 730
377 Technologická agentura České republiky 5 664 987 717 5 664 987 717 6 327 572 010
378 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost 529 141 429 529 141 429 616 610 013
381 Nejvyšší kontrolní úřad 787 908 272 787 908 272 630 992 091
396 Státní dluh 49 966 880 286 53 966 880 286 69 966 880 286
397 Operace státních finančních aktiv 19 155 000 000 19 155 000 000 380 000 000
398 Všeobecná pokladní správa 225 017 873 807 277 703 161 212 359 733 256 425
celkem 1 893 241 111 917 2 008 250 297 232 2 222 954 141 348

[Zdroj: MF ČR]

Pro schválení základních parametrů hlasovalo 84 přítomných koaličních poslanců. Opozice byla proti. Podle hlasovacího protokolu podpořil návrh rozpočtu i poslanec ANO Ondřej Babka. Později ale uvedl, že hlasoval proti. Sněmovna o rozpočtu jednala asi 7,5 hodiny. Včerejší hlasování neznamená schválení rozpočtu jako celku. Schvalování přijde na řadu na konci listopadu.

–ČTK/DNA–

1 komentář

  1. Původně jsem nechtěl, ale u tohoto musím. Jak jsem si přečetl vyjádření Fialy, o kterém se už dávno pohrdavě i Klaus vyjadřoval, kde se pan Filala chválí, že se prý jedná o rozpočet válečný a také i vyjádření Stanjury o tvrdých sankcích na Rusko (proto takový rozpočet), tak mě hned napadl film s velmi příhodným názvem, Vrtěti psem. Pro ty, kterým to nic neříká, tak název filmu pochází z anglického idiomu, který má význam odvádět pozornost. O tom také ten film je. Takže bohužel i v české politice stále dokola to stejné. Ne, že si Evropané svojí nezodpovědnou energetickou politikou pěkně zavařili a nyní sklízí plody „svého dlouholetého snažení“ (čímž samozřejmě Rusku finančně na válku přispěli, což i prozíravý Doník tvrdě kritizoval a na stavební společnosti uvalil sankce, ale Biden to pak zase uhladil). Je to údajně jinak. Jedná se prý podle Stanjury o nutné trestání Ruska, aby válka skončila. A také ne, že vláda není schopna řešit strukturální problémy a tím i jejich vliv na veřejné finance a určitě také ne proto, že válka probíhá jen na Ukrajině. Je to prý proto, že naopak válčíme my a z tohoto důvodu je prý toto drancování veřejných financí podle slov pana Fialy údajně“ „úžasné“, protože i ve „válečné době“ zajistí pro naše občany (ty současné ovšem) vše potřebné. Ale ani slovo o tom, v jakém stavu veřejné finance zanecháme našim dětem a našim vnukům (a co pak oni s tím). No lidi, nekupte to, ne? Mně se to ovšem jeví jinak. Nahoře huj, dole fuj a rozhodně nesu s nelibostí, když chce někdo vrtěti se mnou.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here