Inflace v Česku patří k nejvyšším v EU

882
inflace_v_cesku
Foto: Redakce FinTag.cz

Zářijová meziroční inflace v Česku nadále patřila mezi nejvyšší v Evropské unii. Rychlejší růst cen zaznamenaly jen pobaltské země s mírou inflace mezi 22,2 a 24,1 procenta a Maďarsko, kde zdražování v září zrychlilo na 20,1 procenta.

Naopak v ostatních zemích Visegrádské čtyřky, tedy v Polsku a na Slovensku, zůstává inflace pod českými hodnotami, stejně jako v eurozóně. Podle ekonomů hlavní důvod spočívá v rozdílném přístupu vlád k mírnění dopadů zdražování na domácnosti a firmy.

„Jedním ze tří důvodů, proč v Česku máme podstatně dražší potraviny, než mají třeba v Polsku, je skutečnost, že v Česku máme jednu z nejvyšších daní z přidaných hodnot na potraviny,“ vysvětlil před několika dny pro televizi Nova poradce ministra průmyslu a obchodu, viceprezident Hospodářské komory ČR a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

Česko má nejvyšší daň na potraviny v Evropě

Obdobná situace z hlediska výše daně z přidané hodnoty [DPH] panuje u pohonných hmot, kde vláda aktuálně uplatňuje nižší spotřební daň jen u nafty. Naopak spotřební daň z benzinu se od začátku října vrátila z 11,34 koruny na 12,84 koruny za litr. Diskutabilní je zastropování cen energií v Česku, které je 20 až 30 procent pod aktuálními cenami energií. U energií je třeba dodat to, že vláda poskytla úsporný energetický tarif. Opatření funguje jako plošná dotace, ceny energií ve skutečnosti ale nesnižuje. Vláda s ním počítá do konce letošního roku.

Inflace v Česku, eurozóně a EU

Inflace v Česku po pár měsících mírnějšího růstu v září opět přidala na dynamice. Dosáhla 18 procent. Stojí za ní hlavně zdražující náklady na bydlení, které jsou o čtvrtinu vyšší než loni. Zdražují i potraviny a podle analytiků Česko čeká ještě další nárůst cen pohonných hmot.

18% inflace připomněla marasmus, v němž se nacházíme

Situace v ostatních evropských zemích je v porovnání s Českem o poznání jiná. Jakkoli i v nich inflace dosahuje rekordních hodnot. I tak například v Německu v září meziroční inflace dosáhla deset procent, ve Francii 5,6 procenta.

„V eurozóně meziroční inflace v září vzrostla na deset procent ze srpnových 9,1 procenta,“ říká analytik Portu Filip Louženský.

Míra inflace v Evropské unii v září stoupla ze srpnových 10,1 procenta na 10,9 procenta. Louženský upozorňuje, že velmi nebezpečně se inflace zvyšuje hlavně v Nizozemsku, ve kterém vzrostla z 12 procent na 14,5 procenta. Stále ale nejde o takový růst, jaký zažívá Česko, kde inflace meziročně v posledních měsících přidává kolem 17 procent. A nyní v září se vyšplhala na 18 procent.

Intervence ČNB stojí majlant. Dávají ale smysl?

Ze zemí visegrádské skupiny vykazuje nejnižší inflaci Slovensko, které jako jediné je i členem eurozóny. V září potvrdilo meziroční růst cen o 14,2 procenta. Inflace v zemi dosáhla dalšího maxima od června roku 2000. V meziměsíčním srovnání stoupla „jen“ o 0,2 procenta. V Česku inflace v září meziměsíčně vzrostla o 0,8 procenta.

Avšak nejen v Česku stoupají ceny strmě vzhůru. Inflace nabírá na síle i v Polsku, kde v září spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 17,2 procenta. Nejvyšší inflace je v Maďarsku, kde skokově narostla na 20,1 procenta ze srpnových 15,6 procenta.

„Celkově je vidět, že inflační vlna v zemích EU stále ještě sílí a evidentně před ní nechrání ani členství v eurozóně. […] Samozřejmě nepřekvapí, že hlavním dílem se na evropské inflaci podílejí drahé energie, kterým sekundují potraviny,“ říká hlavní ekonom skupiny Creditas Petr Dufek.

Upřesňuje, že nepříjemné je, že nahoru míří i jádrová inflace s tím, jak rostou ceny zboží a služeb. Sekundární efekty drahých energií se tak dle něj postupně přelévají do cen napříč celým trhem.

Rekordní inflace se stala standardem v Turecku

Co se týče růstu inflace, rekordmanem zůstává Turecko, kde v září ceny meziročně vzrostly tempem 83,5 procenta. Inflace nad 80 procent se v Turecku stala aktuálním standardem. Vysoká inflace panuje i na Ukrajině, která čelí ruské vojenské agresi a ceny v zemi rostou meziročním tempem 24,6 procenta.

Podle ekonoma Filipa Louženského i přes srovnatelnou inflaci v Česku, Polsku, Maďarsku a ještě vyšší inflaci v pobaltských zemích, je na tom Česko z hlediska každoměsíčního zdražování „velmi špatně“.

„Ve světovém srovnání jsme na tom velmi špatně. Vyšší inflaci než my, mají kromě zmíněných zemí Evropy, už jen v rozvojových zemích v Africe, Asii a na středním východě,“ uvedl Louženský.

Vítejte v inflačním pekle – v Estonsku

Naopak k zemím s nejnižší inflací patří Čína s mírou zdražování 2,8 procenta, Japonsko se třemi procenty nebo Švýcarsko s inflací 3,3 procenta. Specifický obrázek nabízí inflace v USA. I tam je na rekordních hodnotách. Avšak zatímco v evropských zemích inflace jen roste, v USA kolísá. Například v září opět klesla. Snížila se o desetinu procentního bodu na 8,2 procenta. Ještě v květnu přitom činila 8,6 procenta.

Litr benzinu v USA stojí v přepočtu i 40 korun. Inflace je 8,6%

Vysoká inflace podle ekonomů není problém jen pro domácnosti a firmy, ale stává se i brzdou ekonomiky. To proto, že lidem klesá kupní síla a firmy nemají finance na investice. To vše brzdí spotřebu a svazuje ekonomiku.

–ČTK/DNA–

2 KOMENTÁŘE

  1. Vždy se říkalo, že inflace je znehodnocování peněz. Tedy, že je v každé koruně obsaženo méně a méně práce. To vzniká tak, že za stejnou práci člověk dostane více těch korun. A když stoupnou i ceny, tak jste v množství hodnot za ně získaných na původním stavu, ale s větším počtem korun. To je teprve to znehodnocení koruny. A když mzdy v počtu korun nestoupnou, je to jen zdražování. To se dnes děje. Není to znehodnocení koruny. Protože při zdražení si vy koupíte méně, ale jiný zase více. Při inflaci ovšem nemá nikdo o nic víc. Tratí všichni, protože obdrží méně a méně cenné (inflační) papírky. Takže ti, kteří si dnes koupí o hodně více, jsou ti, kterým chtějí napařit daň z mimořádných zisků. Tedy z peněz, které vytáhli z nás. Píši to proto, že ten proces zdražování je nejen objektivní, ale i subjektivní. Subjektivní to znamená, jak se konkrétní podnikatel rozhodl. Něco přidá na ceně protože musí a dále subjektivě tolik, o kolik chce mít podle svých představ více, než měl před tím. I z tohoto důvodu jsou rozdíly v „inflaci“, jak to zdražování dnes nazývají, mezi jednotlivými státy. I pro Asii platí vyšší ceny energií, ale tím, že je od Rusů nakupují se slevou, tak vlastně pro ně ceny energií moc nahoru nešly. Takže nemusí tak zdražovat a sami o sobě k ceně nic nepřidají. Jinak to zdražování je pro ekonomiku ozdravný proces, protože se přenastavují ceny, aby odpovídaly tomu, aby byla v ekonomice opět rovnováha mezi nabídkou a poptávkou. Co je však průšvih, je to, že opuštění zeleného šílenství bude chvíli trvat a i tak energie z Ruska nebude. Náhrada za ni nějakou dobu také ne. A dále ztráta ruského trhu, který byl pro evropskou ekonomiku dost důležitý. To vše se na ekonomice projeví. A projeví se to tak, že nebude „šlapat“ jak má, to znamená, nebude efektivně produkovat výrobky, přesněji hodnoty, které si kupujeme. Takže si jich budeme moci dopřát méně, než tomu bylo dříve. A to se v ekonomice řídí přes ceny ve vztahu ke mzdám. Mzdy asi v korunovém vyjádření klesat nebudou, to by byly stávky proti snižování mezd. Tak to vidím na další zdražování, než se ta koupěschopnost lidí a firem si hodnoty koupit vyrovná s tím, jaké množstí těchto hodnot bude ochablá ekonomika schopna vyprodukovat. Jinými slovy, kolik obilí vypěstujeme a sklidíme, tolik si ho budeme moci do břicha nacpat. A protože traktory strčíme do stáje, vytáhneme krávy, které zapřáhneme do pluhů a sekaček, vytáhneme cepy, tak to vidím nějaký ten rok na jistou dietu.
    P.S. Znáte ten vtip, jak sedlák odnaučoval koně žrát? Takže sedlák se v hospodě, když tam po práci přišel, pravidelně chlubil, že odnaučuje koně žrát a kolik práce že ten kůň udělá. Jednou však přišel a tvářil se, jako by mu uletěly včely. Ostatní u stolu opět vyzvídali, jak mu to s tím učením jde. A on odvětil: „Ále, kdyby mně potvora nechcípl, tak už to uměl!“

  2. Z poloviny jsme si tu inflaci upekli sami. A to především v minulých dvou letech, kdy se neřízeným způsobem přidávalo státním zaměstnancům. Teď nás to doběhlo. Díky Bureši. Táhni odkud jsi přišel.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here