Viceguvernérka Zamrazilová shrnula proinflační rizika

3360
zamrazilova
Viceguvernérka centrální banky Eva Zamrazilová / Foto: ČNB

Pokud by nová prognóza České národní banky [ČNB] v květnu předpověděla růst mezd o deset procent, musela by centrální banka velmi vážně uvažovat o zpřísnění měnové politiky. Uvedla to viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová.

Poslancům sněmovního rozpočtového výboru to ve středu [15.3.] řekla viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová, když jim představovala zprávu o měnové politice z letošního února.

„Současná prognóza ČNB počítá s růstem mezd o 8,5 procenta. Pokud by se tento odhad výrazněji zvýšil, dejme tomu více nad deset procent, pak se obávám, že by to skutečně byl důvod k tomu ty sazby dále zpřísnit,“ potvrdila Zamrazilová.

Česká národní banka v odhadu klíčových indikátorů, který zveřejnila 3. února, uvedla, že očekává letošní nominální růst mezd o 8,5 procenta. Což by znamenalo jejich reálný pokles o 0,4 procenta. Průměrná mzda v Česku loni vzrostla podle čerstvých údajů Českého statistického úřadu meziročně nominálně o 6,5 procenta. Vzhledem k růstu cen reálně ale klesla o 7,5 procenta.

Nejen trh práce, ale i vývoj v zahraničí

„My musíme analyzovat, co se děje na trhu práce velmi podrobně, protože to je jeden z hlavních zdrojů inflačních tlaků. Zatím máme jedinou informaci, a to jsou růst mezd v průmyslu a ve stavebnictví, který byl nad deset procent v obou případech,“ upřesnila viceguvernérka.

Podle ní se ČNB musí podrobněji podívat na strukturu zvyšování mezd. To znamená, jaká část podniků měla jak vysoký růst mezd. A zkusit zjistit, zda šlo o nějakou anomálii, či zda půjde o nějaký setrvalý trend, popsala.

„Za mě je to důležitý signál pro to, že budu uvažovat o dalším zpřísnění měnově politických sazeb, ačkoli přesná čísla a novou prognózu růstu mezd budeme mít k dispozici až počátkem května,“ řekla ČTK.

Další rizika pro růst inflace spatřuje ČNB podle Zamrazilové v napjatém trhu práce. Připomněla, že teprve v lednu po pěti letech překročil počet nezaměstnaných počet volných pracovních míst.

Nezaměstnanost zůstala na 3,9 %. Rozdíly ale panují v regionech

Dalším zdrojem obav z vlivu na inflaci je podle viceguvernérky zahraničí. Poukázala na to, že Evropská centrální banka ve své prosincové zprávě posunula směrem nahoru výhledy inflace pro letošní i příští rok. A současně oddálila plnění inflačního cíle na závěr roku 2025.

„Takže je tady reálné riziko, že budeme dovážet inflaci ze zahraničí,“ řekla.

Riziko je i fiskální politika vlády, říká Eva Zamrazilová

Zamrazilová dále zopakovala, že ČNB očekává pokles inflace v druhé polovině roku. V té době se podle ní projeví zvyšování úrokových sazeb z loňského roku. Inflaci pomůže snížit také vysoká srovnávací základna z loňského roku. Do inflačního cíle by se měla inflace dostat počátkem příštího roku. Další inflační impuls podle ní představuje i podle ní příliš volná rozpočtová politika. Například státní rozpočet letos v únoru vykázal vůbec nejvyšší schodek v historii země.

„Veřejné finance posílají do ekonomiky příliš mnoho peněz, což je také inflační impuls,“ podotkla.

Vláda nám boj s inflací neulehčuje, říká Marek Mora z ČNB

ČNB naposledy zvýšila základní úrokovou sazbu loni v červnu, a to na sedm procent. Guvernér Aleš Michl letos začátkem února řekl, že bankovní rada na příštím jednání zváží, zda sazby ponechá na současné úrovni, nebo je zvýší. Další debatu o nastavení úrokových sazeb bude mít bankovní rada na programu 29. března.

–ČTK/RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here