Chceme být banda jestřábů, nebyla slova guvernéra Aleše Michla

1094
alese_michla
Guvernér České národní banky Aleš Michl nechce být "bandou" jestřabů, ale "bankou" jestřábů. / Foto: ČNB

Ke kuriózní opravě výroku guvernéra České národní banky Aleše Michla došlo dnes [18.9.] ve zprávě České tiskové kanceláře [ČTK]. Ta citovala Michla z nedělního diskuzního pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News.

„Chceme být banda jestřábů, chceme dohlídnout na to, aby už se nikdy nestalo to, že jádrová inflace je nejvyšší v celé EU,” měl podle ČTK uvést Michl v nedělní debatě.

Následně ČTK výrok opravila z “bandy jestřábů” na “banku jestřábů”. Což už samo o sobě je ostré prohlášení, když v bankovní radě převládají bankéři, kteří za dobu svého působní ani jednou nezvedli ruku pro zvýšení úroků. A i když loni intervenovali ve prospěch kurzu české koruny, teď, když kurz koruny vůči euru výrazně ztrácí, oficiálně oznámili, že intervence ukončili. To nastoluje otázku, o jaké bance jestřábů guvernér Michl, ne poprvé, hovoří.

Avšak jakou měnově-politickou politiku vyjasnil guvernér ČNB v pořadu na Primě? Podle něj už v první polovině příštího roku budeme mít nízkou inflaci kolem dvou procent.

„Přísná měnová politika, ze které nepolevíme, přinese výsledky a inflace bude v první polovině příštího roku kolem dvou procent,” uvedl.

Úroky rychle neklesnou, uvedl Aleš Michl

I přesto ale odmítl brzké snižování úrokových sazeb. To přitom ještě v letošním roce, v listopadu nebo v prosinci, ale očekávají mnozí analytici.

„Inflace je stále extrémně vysoká. […] Zapomeňme na brzké snižování sazeb, nečekejme, že snížíme sazby v září, říjnu a podobně,” vyvrátil očekávání analytiků Michl.

Já bych úrokové sazby nezvedal, říká Aleš Michl z ČNB

Takzvaná jádrová inflace, ukazatel mimo jiné bez započítání volatilních cen potravin či energií, je podle něj ve výhledu stále nad třemi procenty. Což neumožňuje, jak řekl, nyní snížit úrokové sazby. A inflace se podle jeho názoru bude až do konce roku pohybovat mezi sedmi a devíti procenty.

Guvernér centrální banky dále připomněl, že v minulých letech byly sazby velmi nízké, byly i nulové. V roce 2016 a 2017 se navíc vytisklo velké množství peněz. Což považuje za jednu z největších národohospodářských chyb centrální banky v historii.

Kde se dál stala chyba podle Aleše Michla

Guvernér Michl míní, že současná situace je daní za tyto kroky. A ta obnáší drahé hypotéky a úvěry, zamrznutí úvěrového trhu. Přitom nepředpokládá, že peníze ještě budou někdy tak levné jako tehdy.

„Naopak politika naší centrální banky je, že v příštích pěti letech očekávejte spíše vyšší úrokové sazby, než jsme byli zvyklí v posledních deseti letech,” uvedl s tím, že ČNB chce být „bankou jestřábů“.

Koruna dál oslabuje. Včera se dostala na dohled 24,55 za euro

To vše za situace, kdy meziroční inflace v srpnu zpomalila na 8,5 procenta z červencových 8,8 procenta. Na pokračujícím zdražování se přitom podílely hlavně pohonné hmoty [PHM], u kterých ceny rostly tři měsíce po sobě. PHM a oleje meziměsíčně zdražily o 7,7 procenta. Dále rostly ceny elektřiny a nájemného z bytu i další položky spotřebního koše.

Závěrem dodejme, že ČNB projedná výši úrokových sazeb nyní v září. Analytici upozorňují, že meziroční inflace zpomaluje zejména vlivem loňské vysoké srovnávací základny. A tento efekt se podle nich již brzy vyčerpá. Riziko pak spočívá ve vládním takzvaném úsporném balíčku, který od příštího roku změní sazby daně z přidané hodnoty u mnoha položek. A počítá i s vyšší daní z příjmů pro firmy.

–ČTK/DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here