Za poslední dva roky stouply ceny v Česku o bezmála 30 procent

555
ceny
Ilustrační foto: Freepik.com

Za poslední dva roky ceny v České republice vzrostly v průměru o 28,5 procenta. Ale třeba ceny potravin stouply o 31 procent. Aktuálně se pohybují na 97 procentech úrovně EU. Ještě více zdražilo oblečení a obuv. 

Závěry vyplývají z analýzy České spořitelny [ČS] Jak doháním Západ, podle které Česko v cenách potravin aktuálně prakticky dohnalo vyspělé západní země. Analýza dále uvádí, že zatímco většina ostatních evropských států vysokou hladinu inflace z roku 2022 loni relativně rychle stáhla, v Česku se takzvaný harmonizovaný index spotřebitelských cen zastavil na 12 procentech. Což je druhý nejhorší výsledek v EU. Hůře je na tom pouze Maďarsko [17 %].

„Z hlediska cenové hladiny celého spotřebitelského koše se ale stále řadíme pod průměr zemí EU. Patříme mezi ‚levnější‘ státy, bohužel to ale neplatí pro položky, které jsou pro spotřebitele základní. V cenách potravin jsme prakticky dohnali západní státy, aktuálně jsme na 97 procenta úrovně EU,“ říká autorka analýzy ČS Tereza Hrtúsová.

U mléčných výrobků překračujeme jak průměrnou cenovou hladinu EU, tak státy jako Německo či Rakousko. Oproti Polsku jsou u nás mléčné výrobky o dvě pětiny dražší. V Česku v posledních několika letech dále výrazně stouply ceny obuvi a oblečení.

„V cenách oblečení a obuvi jsme západ dokonce předehnali, jsme na 112 procentech úrovně EU a náleží nám 5. příčka. Vyšší ceny oblečení už mají jen severské státy,“ upřesňuje další autor analýzy ČS Radek Novák.

Jiří Rusnok tipuje nový cenový normál v příštím roce

Vyjadřuje se i k nákladům na bydlení. Připomíná, že ještě v roce 2022 byli Češi zhruba o pětinu níže než průměr EU. S nadprůměrně rychle rostoucími cenami energií v loňském roce ale očekává, že jsme se průměru EU přiblížili. K nadprůměrným patří i ceny vybavení domácností. V roce 2022 činily 98 procent EU. V Polsku byla cenová hladina zhruba o čtvrtinu nižší.

Nadprůměrná je rovněž cenová hladina u komunikačních služeb, kde je Česko na 116 procentech průměru zemí EU a řadí se tak na deváté místo. Naopak třeba v oblasti zdraví je cenová hladina v Česku podprůměrná a dosahuje 58 procent průměru zemí EU.

Za poslední dva roky stouply ceny v ČR o 28,5 procenta

Za poslední dva roky ceny v Česku vzrostly v průměru o 28,5 procenta. V roce 2022 přišel první inflační šok. V důsledku energetické krize, růstu cen surovin a dalších faktorů ceny v ČR meziročně stouply o 15 procent. Dvouciferný růst cen pokračoval i loni. Proti bazickému indexu za rok 2015 stouply spotřebitelské ceny v roce 2023 o 48 procent.

Vývoj inflace [HICP] v ČR od roku 2015 – všechny položky / 2015 = 100

[Zdroj: Eurostat]

Vývoj cen nebyl v Česku v posledních letech rovnoměrný. Nejvíce se zvýšily ceny v oblasti stravování a ubytování, to o 73 procent proti roku 2015. V rámci zemí EU to byl třetí nejrychlejší růst. Obdobně na tom byla kategorie bydlení, voda a energie, kde došlo k nárůstu o 72 procent. To značí 3. místo v EU. Potraviny a nealkoholické nápoje zdražily v Česku od roku 2015 o 50 procent. A jen za poslední dva roky šlo o nárůst o 31 procent. Jedinou kategorií, kde došlo ve srovnání s rokem 2015 k poklesu cen [-5 %], byla oblast poštovních služeb a telekomunikací. I když i tam ceny v samotném roce 2023 rostly.

Zdražování v Česku a zdražování jinde

Celkový růst spotřebitelských cen byl v Česku v období 2015-2023 čtvrtý nejvyšší v rámci zemí EU. Nejvíce se ceny zvýšily v Maďarsku [+61 %], následovalo Estonsko, Litva [+50 %] a ČR [+48 %]. Unijní průměr činil za stejné období +26 procent [za poslední dva roky +16 %]. Nejméně v EU vzrostly spotřebitelské ceny od roku 2015 na Kypru a v Řecku.

Vývoj celkové inflace [HICP] v zemích EU od roku 2015 – všechny položky / 2015 = 100

[Zdroj: Eurostat]

U oblečení, obuvi, sportovního vybavení, kin, divadel a koncertů byl v ČR cenový nárůst od roku 2015 do loňska vůbec nejvyšší v celé EU. V první trojce v EU co do růstu cen se umístilo Česko i v dodávkách energií, ve farmaceutických výrobcích, v ojetých vozech, v hračkách a hrách a v restauracích a kavárnách. Naopak v unijním srovnání v letech 2015-2023 u nás nedošlo k nadprůměrnému zdražení mléčných výrobků, ovoce, vína a paliv.

Nákupů Čechů v Polsku pomalu ubývá

Přestože je zřejmé, že ceny potravin a dalších položek loni a předloni výrazně vzrostly, při pohledu na jednotlivé měsíce lze podle analýzy ČS nalézt pozitivní výhled do budoucnosti. Mnoho potravin totiž zlevňovalo v průběhu roku a podle analytiků se inflace v tomto roce vrátí na stabilní 2,4 procenta. Letos v lednu zmírnilo tempo inflace na 2,3 procenta.

„Z našich dat o kartových transakcích vidíme, že postupně klesají i útraty Čechů v Polsku. Za rok 2023 zde naši klienti kartou zaplatili za potraviny měsíčně 218 milionů korun, za letošní leden to bylo 145 milionů korun, tedy zhruba o třetinu méně,” říká Tereza Hrtúsová.

Platby kartou Čechů za potraviny u našich sousedů / objem 2019 = 100

[Zdroj: ČS]

Důvodem klesajícího zájmu Čechů o nákupy v Polsku byl v posledních měsících slabší kurz koruny vůči zlotému a tamní dražší pohonné hmoty. Stále však platí, že objem útrat kartou za potraviny byl loni v Polsku zhruba 7x vyšší, než v roce 2019, tedy před pandemií koronaviru. Podíl Polska na celkových útratách Čechů za potraviny činí dvě procenta.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here