Indie a Čína se perou o Maledivy. K čemu jim budou?

342
Maledivy
Foto: Freepik.com

Mezi několika korálovými ostrovy v Indickém oceánu se vine stužka mostu v délce 1,5 kilometru. Most Čínsko-maledivského přátelství spojuje od roku 2018 přelidněné hlavní město Malé a mezinárodní letiště. Obojí postavili Číňané. 

Čína není jedinou zemí, která se uchází o přátelské vztahy s Maledivami. Asi 20 minut chůze napříč městem se nachází nemocnice Gandhi Memorial a odsud jej ještě delší most spojuje s ostrovy ležícími západním směrem. Ten pro změnu postavili indičtí dělníci za indické peníze. Více uvádí The New York Times [NYT] v článku The Maledives is a tiny paradise. Why are China and India fighting over?

Maledivy, malý stát závislý na příjmech z turistického ruchu s půl milionem obyvatel je ve srovnání s dvěma nejlidnatějšími zeměmi jen tečkou na mapě. Ale každá tečka se počítá v soutěži o vliv v Jihovýchodní Asii, a to Maledivy staví do centra zájmu světových mocností.

Indie, středobod této rozsáhlé oblasti, byla dlouho považována za zdejší největší ekonomiku a vojenskou velmoc. Čína disponující mnohem většími finančními zdroji se ale zajímá o zdejší infrastrukturní projekty a o přístup do přístavů v zemích obklopujících Indii.

Poloha Malediv z nich dělá v očích asijských supervelmocí důležitý strategický bod. Čína usiluje o vojenskou přítomnost v Arabském moři, aby si zajistila přístup k ropě z Perského zálivu. Indie, která s Čínou bojuje na svých himalájských hranicích, si chce být jistá, že se Maledivy, její ostrovní soused, nestanou závislé na Pekingu.

Co říkají na zájem Maledivci

Jedni Maledivci jsou na straně Indie, druzí zase na straně Číny. A obě tyto země o jejich přízeň usilují. Soupeření supervelmocí to vše ohrožuje. Současný prezident Malediv Mohamed Muizzu je ve funkci pět měsíců. A kyvadlo mezi Indií a Čínou vychýlil v momentě, když vyhrál volby kampaní India Out. Požadoval vyhoštění 80 indických vojenských činitelů.

A v lednu Indie čelila odporu Maledivců. Obávali se o postavení Malediv jako turistického ráje a ztrátu příjmů z turistického ruchu. Turisté přivážejí dolary od roku 1972 a nyní jich zemi navštěvuje více než jeden milion ročně. Avšak letos v lednu tři ministři napadli na sociálních sítích indického premiéra Naréndra Módího poté, kdy podpořil ve sporech o ostrov Lakshadweep Indii. Maledivci z hnutí India Out považovali jeho krok za vměšování a ohrožení maledivské ekonomiky. Nacionalističtí Indové pak vyzvali k bojkotu ostrovů.

Hrubý domácí produkt [HDP] Malediv nyní ročně dosahuje 6,5 miliardy dolarů [cca 151 mld. Kč]. Z nich šest miliard přináší turistický ruch a zbytek připadá na lov tuňáků. Cílem země je zvýšit HDP v příštích pěti letech na dvanáct miliard dolarů [cca 278 mld. Kč].

I když se může zdát podíl z lovu tuňáků zanedbatelný, podle maledivského spisovatele a bývalého diplomata Mimraha Ghafoora ve vztahu k Číně a Indii hraje důležitou roli.

„Číně přednost nedáváme. Vyzýváme ke spolupráci všechny země, protože bychom za naše tuňáky rádi dostali to nejlepší,“ říká.

Dilema mezi Čínou a Indií řeší Maledivy dlouhodobě. Mohamed Saeed, maledivský ministr pro hospodářský rozvoj a obchod, uvedl, že jeho země potřebuje jasné podmínky.

„Podporuji vládní politiku Pro-Maledivy,“ říká.

Saeed jmenovaný prezidentem byl ministrem během vládní politiky China, když se uváděl do provozu Most čínsko-maledivského přátelství.

Maledivy: Co mluví pro Indii

Čína má hlubší kapsy a její rozvojové banky jsou silnější než indické, konstatuje NYT. Maledivy ale jsou tradičně v dobách nouze závislé na Indii. Ghafoor vyjmenovává celý seznam krizí, které země díky Indii překonala. Od odvrácení převratu, který v roce 1988 organizovala Srí Lanka, až po záchranné operace po ničivé tsunami v roce 2004. Zmiňuje i zásilku 1 200 tun pitné vody letadly a tankery v suchém roce 2014. Tehdy Maledivy vedl prezident opírající se o Čínu.

„Spolupráce s oběma velmocemi vypadá jako nejlepší cesta, ale je to velmi složité,“ doplňuje Mimrah Ghafoor s tím, že obě země silně prosazují svůj vliv.

USA s Austrálií se přetahují s Čínou o Šalamounovy ostrovy

Kromě peněz a geografické polohy existuje ještě jeden rozdíl mezi Indií a Čínou. Ten vynikl během zhoršení vztahů s Indií na počátku tohoto roku. Maledivská poslankyně Eva Abdullová podporuje vztahy s Indií. Nestabilita zahraniční politiky pro Maledivy není dobrá v zájmu bezpečnosti, ale ani v zájmu rozvojových projektů.

Abdullová je sestřenicí bývalého prezidenta Nasheeda a tvrdí, že existuje hodně důvodů pro to, mít Indii na své straně. Argumentuje kulturní blízkostí. Kromě škol a nemocnic Indie financuje také kulturní centrum v Malé, kde se provozuje jóga a indické tance.

„Prohinduistická politika ministerského předsedy Módího na ostrovech nevzbuzuje nadšení, protože Maledivané jsou ze 100 procent muslimové. Ale i tak si nemůžeme dovolit roztržku s Indií,“ říká.

V tom jsou si, ona i prezident Muizzu, jejichž strany spolu budou v dubnových volbách soupeřit, zajedno. Indické projekty proto v zemi dále pokračují.

Na ostrově Hanimaadhoo

Jedním z nejvýznamnějších kroků je rozšíření letiště na ostrově Hanimaadhoo, který se nalézá asi hodinu letu severně od hlavního města. Na ostrově je tak základna indického letectva. Tento projekt některé Maledivany znepokojuje. Obávají se o svou suverenitu a o to, že by se na jejich území mohla odehrát válka mezi jinými zeměmi.

Na Hanimaadhoo žije 2 664 obyvatel a nezdá se, že by ostrov potřeboval dálnice postavené indickými firmami. Nepotřebují je ani okolní ostrovy spoléhající se na turistický ruch. Bagry na ostrově ale pracují 24 hodin denně a přeměňují ostrov ve velkou letadlovou loď. Podobné letiště postavené Indií funguje na opačném konci země. Jeden z indických dělníků má za to, že je nutné, aby si zde Indie vytvořila předmostí.

„Čína přichází,“ tvrdí.

V únoru zakotvila v Malé čínská průzkumná loď. Maledivská vláda to označila za přátelskou návštěvu. Obavy z případného průzkumu možnosti vojenského využití přístavu tím ale nerozptýlila. Podobně jako v případě letiště pod správou Indie.

Čína oznámila významné posílení výdajů na zbrojení

Sama Čína ve sporech razí svou tradiční politiku říše středu. A ve svých vyjádřeních je opatrná. Což jí ale nebrání efektivně jednat za zavřenými dveřmi s menšími zeměmi. Peking nemusí být méně spokojený se stavem maledivské demokracie než Nové Dillí, ale přizpůsobuje mu své jednání, konstatuje NYT.

Michal Achremenko

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here