USA s Austrálií se přetahují s Čínou o Šalamounovy ostrovy

5618
Salamounovy_ostrovy
Seržant americké armády Gary Likiak se blíží k nemocniční lodi USNS Mercy [T-AH-19], která v rámci Pacifického partnerství připlula k hlavnímu městu Šalamounových ostrovů. / Foto: US Navy

Viděli jste na mapě světa Šalamounovy ostrovy? Je to tečka za tečkou. Něco přes půl milionu obyvatel, spousta malých ostrovů a jenom pár těch hlavních. Za 2. světové války ale šlo o strategické území. A historie se znovu opakuje.

Maďarsky znějící jméno hlavního města Honiara leží na ostrově, jehož jméno známe ze sentimentální písně Guadalcanal. Šalamounovy ostrovy měly a mají smůlu, že se nalézají ve strategické poloze v Pacifiku. Tam se prohnala druhá světová válka s nebývalou surovostí a kudy by se docela jistě prohnal i případný příští konflikt. Proto má o tento v našich očích zapomenutý kout světa zájem Čína. A právě to znepokojuje Spojené státy a Austrálii. Čína tam, podobně jako jinde ve světě, prosazuje své zájmy přes hospodářskou spolupráci. Co se tam děje popisuje australský list 9News, který vychází v Sydney.

Národní stadion v hlavním městě Honiaru postavený za 120 milionů dolarů [cca 2,76 mld. Kč], které poskytla Čína, nejlépe ilustruje, jak Říše středu prosazuje svůj vliv na Šalamounových ostrovech.

„Bez stadionu postaveného s pomocí Číny by Šalamounovy ostrovy nemohly hostit Pacifické hry, které je pomohly zviditelnit v globálním měřítku,“ uvádí australský list.

Objem čínských investic na Šalamounových ostrovech se dramaticky zvýšil poté, kdy ministerský předseda Manasseh Sogarave změnil diplomatickou orientaci země z Tchaj-wanu směrem k Číně.

Nová smlouva mezi Čínou a Šalamounovými ostrovy

„Pokud by snad vypukla v Pacifiku válka, kontrola nad Šalamounovými ostrovy by byla velkou strategickou výhodou,“ říká Celsus Talifil, vlivný politický poradce odbojné provincie Malaita, kde se nachází i stejnojmenný největší ostrov Šalamounových ostrovů.

„Země je situována ve středu dopravních tras mezi Čínou, USA a Austrálií,“ doplňuje.

Poradce Talifil měl možnost nahlédnout do návrhu smlouvy mezi oběma zeměmi. Smlouva poskytuje Číně hlavní roli v záležitostech vnitřní bezpečnosti na nestabilních Šalamounových ostrovech včetně výcviku policejních sil. Podle něj ze smlouvy jasně vyplývá tlak na oslabení už existující bezpečnostní aliance s Austrálií.

„Opravdu mě šokovalo, že k tomu došlo u nás, protože už máme smlouvu s Austrálií. Tak to tu bylo vždy,“ říká a dodává: „Nová smlouva problém neřeší, naopak ho způsobuje.“

Na tchajwanské frontě zatím klid. Nemusí to být ale navždy

Sbližování ostrovů s Čínou znepokojuje i Spojené státy. Ty již vyslaly k Honiaře, která je hlavním městem Šalamounových ostrovů na ostrově Guadalcanal, loď třídy Mercy s 800 příslušníky námořní pěchoty. Nejde o válečnou loď, ale o plovoucí nemocnici, která nyní kotví u pobřeží. [Jde o stejný typ lodě, která v roce 2020 připlula do New Yorku, aby pomohla zvládnout péči o nakažené covidem-19, pozn. red.].

Avšak velitel této mise a šéf pacifického partnerství, kapitán Brian Quin, odmítl domněnku, že jeho mise souvisí s jakousi demonstrací síly.

„Neukazujeme sílu, ale spolupráci, všechno, co můžeme udělat, abychom pomohli přispět ke svobodě a stabilitě indo-pacifického regionu,“ uvedl kapitán Quin.

Jak to vidí místní? Čínské sliby, naše chyby, tvrdí

Vesničan Joel Jackson tvrdí, jak čínská přítomnost neprospívá obyvatelům Šalamounových ostrovů. Říká, že těžařská společnost napojená na čínskou vládu, Win Win, před pěti lety slíbila rozvoj oblasti výměnou za práva na těžbu.

„Win Win slíbila postavit komunitní středisko, školu a kliniku. Nic z toho nesplnila, byly to jen sliby,“ uvedl.

Nejenže těžařská společnost nesplnila to, co slíbila, ale lidem dokonce nevyplatila celou smluvní mzdu. Jackson z ní dostal jen zlomek.

„Nevím, co bude dál, zacházejí s námi jako se zvířaty, pro ně nejsme lidi,“ tvrdí.

Maďarsko se objímá s Čínou. Co za to zaplatí?

Talifil věří, že je důležité, aby Australané pochopili, že se Čína může stát na Šalamounových ostrovech dominantní silou.

„Myslím, že by to měla Austrálie vědět jako náš starší bratr v Pacifiku. Má odpovědnost za to, aby to, co se tu děje, se odehrávalo podle mezinárodních pravidel,“ uvedl a dodal: „Spojuje nás moře.“

Skutečností je, že Austrálie na ostrovech zasahovala v roce 2003, kdy vedla mezinárodní síly, které tam ukončily krvavé etnické konflikty. Ty se rozhořely v roce 1998, kdy tamější vláda ztratila kontrolu nad většinou území. Až v roce 2006 došlo na nové volby.

Šalamounovy ostrovy za 2. světové války

Šalomounovy či Šalamounovy ostrovy jsou suverénní ostrovní stát skládající se z šesti hlavních velkých ostrovů a více než 900 menších ostrůvků. Leží v Oceánii východně od Papuy Nové Guiney a severozápadně od souostroví Vanuatu.

Po vypuknutí 2. světové války byla většina obyvatel evakuována do Austrálie. Zemi obsadili Japonci a útočili z ní na zásobovací lodě plující z USA do Austrálie a Nového Zélandu. Spojenci se rozhodli toto strategické místo získat zpět pod svou kontrolu.

V ranních hodinách 7. srpna 1942 se vylodili na ostrově Guadalcanal. Tím začala jedna z nejdůležitějších a nejkrvavějších bitev mezi japonskými a spojeneckými silami v Tichomoří. Po dlouhých bojích spojenci Japonce 7. února 1943 z ostrova vytlačili.

Byla to první pozemní bitva, ve které Japonci utržili porážku. Spojenci poté zahájili postup na západ přes Šalomounovo souostroví směrem k Rabaulu. To je město v provincii Východní Nová Británie na Nové Británii ve státě Papua Nová Guinea. Na některých ostrovech zůstaly japonské posádky izolované až do konce války.

Oficiální jméno tehdejšího britského zámořského území bylo v roce 1975 změněno z Britského protektorátu Šalomounových ostrovů na Šalomounovy ostrovy. Samosprávy ostrovy dosáhly v roce 1976. Nezávislost vyhlásily o dva roky později. Dnes jsou Šalomounovy ostrovy konstituční monarchií v rámci Commonwealthu.

–AM–

3 KOMENTÁŘE

  1. USA chtějí anektovat celý svět a zavést otrokářství, ekonomika USA stojí na hliněných nožkách už 50 let. Jsou to prostě jen válečníci s vra… od svého násilného založení Unie. USA má po světě přes 800 voj. základen, všichni se ptají proč ? Když zbytek světa nemá ani polovinu voj. základen co agr… amíci se žoldáky …

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here