Světové investiční fórum: Dění na Ukrajině určí budoucnost demokracie

147
investicni_forum
Jedna z diskuzí na Světovém investičním fóru, které se před pár dny uskutečnilo v Paříži. / Foto I,II: Amundi

Před pár dny [13.6.-14.6.] skončilo v Paříži Světové investiční fórum, které pořádala investiční společnost Amundi. Spolu s ekonomy a obchodníky na něm vystoupili i politici. A byla mezi nimi i bývalá finská premiérka Sanna Marinová.

„Mezi demokraciemi a autoritářskými režimy se nyní odehrává veliká hra. To, co se děje na Ukrajině, určí budoucnost demokracie,“ uvedla Sanna Marinová [foto vpravo, pozn. red.]

V této souvislosti vyzvala zástupce EU a NATO, aby nabídli svým členům větší účast na řešení geopolitických konfliktů. V duchu evropské politiky připomněla i závazky v oblasti boje proti klimatickým změnám.

Fóra se zúčastnil i premiér britské vlády v letech 2007 až 2010 Gordon Brown. Jeho účast nebyla náhodná, v letech 1997 až 2007 působil i jako ministr financí.

„I v těch nejtěžších časech, když se situace zdá být negativní, je důležité neztrácet naději. […] V dnešní světové ekonomice stále existují příležitosti, na kterých můžeme stavět,“ řekl.

Světové investiční fórum a ekonomika

V sekci věnované ekonomice vystoupili jak zástupci investičního a podnikatelského světa, tak lidé z akademické sféry. Generální ředitelka společnosti Amundi Valérie Baudson řekla, že globální ekonomické výhledy se po letech stagnace a vysoké inflace zlepšují.

„Růst globálního hrubého domácího produktu očekáváme v letošním a příštím roce kolem tří procent,“ uvedla, ale i dodala, že rizikem zůstává geopolitické napětí.

Podle ní i za této situace stále hraje klíčovou roli energetická transformace a technologické inovace.

Vznikla nám tu technologická ekonomika, říká John O’Toole

Geopolitické napětí a roli politiků zmínil rovněž prezident Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku Adam S. Posen. Zabýval se fiskální politikou jednotlivých států a předpověděl další růst úrokových sazeb. Na jeho vystoupení navázal profesor ekonomie na London School of Economics Ricardo Reis. Zaměřil se na další vývoj dluhopisového trhu. Podle něj na něm aktuálně dochází k významným změnám.

„Pohyby cen a výnosů státních dluhopisů ovlivňuje dnes několik faktorů. Je to i vývoj čínské obchodní bilance. To například vedlo k přílivu kapitálu do USA a Evropy. Patří sem ale i útlum podnikatelských příležitostí v letech 2010 až 2019,“ řekl.

Upozornil na to, že se mění vnímání státních dluhopisů. Podle něj náhled na ně ve smyslu, že se jedná o jistě bezpečné investice bez inflačního rizika, přestává platit.

Profesorka London School of Economics Keyu Jin na fóru uvedla, že tři nejrychleji rostoucí ekonomiky v příštích několika letech budou v Asii. A půjde o Čínu, Indii a Indonésii. Hovořila také o potřebě konvergence v asijském regionu.

„Čína má prostor pro konvergenci s ostatními bohatšími zeměmi, Indie má rovněž obrovský prostor pro konvergenci s Čínou,“ řekla.

Dekarbonizace jako jedna z největších výzev

A nebyla by to akce investiční společnosti Amundi, pokud by se nesoustředila i na téma dekarbonizace ekonomik. Ze slov šéfa Státní banky Indie Dineshe Kumara Khary vyplynulo, že téma nízkouhlíkové ekonomiky není tématem jen vyspělých trhů.

„My se intenzivně zaměřujeme na zelenou energii, která se v naší zemi rychle rozvíjí,“ řekl.

Indie má stále nakročeno být třetí největší světovou ekonomikou

Zelené ekonomice se věnoval i Chee Hao Lam z Monetary Authority of Singapore. Ten v případové studii ukázal, jak jeho země propojuje veřejnou politiku a investory ve financování energetické transformace. Dr. Kevin K. Kariuki, viceprezident pro energetiku Africké rozvojové banky, se zase soustředil na případy modernizace africké energetiky. Podle něj Afrika potřebuje v přepočtu bezmála 600 miliard korun ročně k tomu, aby zaváděla moderní energetické zdroje.

Světové investiční fórum: AI a demografické změny

Podstatná část Světového fóra se zaměřila na rozvoj nových technologií a umělé inteligence [AI]. Profesor z Massachusettského technologického institutu [MIT] Daron Acemoğlu zdůraznil hledání optimálního využití AI spolu s lidskými zdroji.

„Vedení firem a institucí si musí ujasnit, zda budou zaměstnance vnímat jako náklad, který je nutné minimalizovat, nebo jako klíčový zdroj, který může významně přispět k úspěchu firmy,“ řekl a potvrdil, že finanční služby jsou v centru AI revoluce.

HK ČR: Prvostupňovou agendu ve státní správě svěřme AI

Maurice Levy, emeritní předseda mediální skupiny Publicis, dodal, že lidé v umělé inteligenci vidí budoucnost, ale současně mají i obavy.

„Ano, jistě, AI zejména firmám zvýší produktivitu a ziskovost. Zároveň ale vyvolává obavy z propouštění a nahrazování pracovních míst,“ řekl s tím, že je třeba řešit i dopady AI na demokracii. Příkladem uvedl oblast deepfake.

Umělá inteligence zvedá produktivitu firem, které ji využívají

K dalšímu významnému tématu akce patřily demografické změny. Mauro Guillén, profesor managementu a proděkan Wharton School, zdůraznil, že „klíčovou výzvou dnešní doby je přizpůsobit se demografickým změnám. Indie se díky své mladé populaci brzy stane největším spotřebitelským trhem na světě. I když Čína bude mít největší ekonomiku“.

Demografické změny výrazně dopadnou na investiční trendy, protože většinu světového bohatství [podle dané země mezi 60 až 80 %] drží ve vlastnictví lidé starší 60 let.

–RED–

1 komentář

  1. Napřed musíte odstranit neonacis.. vedení Ukrajiny z Kyjevské oblasti. Po rozpadu SSSR na UA neonaci..sfaš… rozkvetl i za pomocí evropských “politiků”. Strčili zobáky do písku jako pštrosi. Dnes tito pokrytci nejvíce vyjí o své dávno prohnilé demokracii

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here