ČNB vede žebříček důvěryhodnosti. Členové vlády ho uzavírají

Nejvyšší důvěře mezi tuzemskými institucemi se těší Česká národní banka [ČNB]. Té „určitě“ a „spíše“ důvěřuje 73 % veřejnosti. Naopak nejnižší důvěru mají členové vlády [23 %]. 24% důvěryhodnost má Poslanecká sněmovna PČR.

Ta vládu o procento přeskočila v kategorii „spíše důvěřuji“. A tak zatímco členům vlády spíše důvěřuje 20 procent veřejnosti, poslancům spíše důvěřuje 21 procent veřejnosti. Určitě pak vládě důvěřují tři procenta Čechů, stejně tak poslancům. Vyplývá to z aktuálního dubnového průzkumu společnosti STEM.

Její analytička Doris Borovcová uvedla, že v případě ČNB jde o jeden z nejvyšších podílů důvěry, jaký společnost za dobu dlouhodobého sledování zaznamenala.

A já chci být jako Rašín, řekl guvernér ČNB Aleš Michl

„Na tomto výsledku se pravděpodobně podílí i stabilizace ekonomické situace a postupné odeznívání inflace,“ vysvětlila Borovcová a dodala: „Nízká míra politické polarizace zároveň naznačuje, že ČNB je vnímána jako politicky neutrální instituce.“

Důvěřujete následujícím institucím? Vyjádřeno v procentech

[Zdroj: STEM]

Podobně vysokou míru důvěry jako ČNB mají místní úřady a dále bezpečnostní složky – Policie ČR a Armáda ČR. Přestože oproti říjnu 2024, kdy STEM měřil důvěru naposledy, došlo k mírnému poklesu, důvěra v tyto instituce zůstává stabilně vysoká. Určitě a spíše důvěřuje Policii ČR 73 procent [ČNB „určitě důvěřuje“ více lidí, pozn. red.]. Armádě ČR určitě a spíše důvěřuje 68 procenta veřejnosti. Dvoutřetinová většina populace má důvěru v krajské úřady a jen mírně nižší podíl lidí důvěřuje Ústavnímu soudu.

Nedůvěra v členy vlády a instituce politické moci

Podle zástupců STEM u institucí přímo spojených s výkonem politické moci — jako jsou vláda, Poslanecká sněmovna, Senát — zůstává důvěra veřejnosti dlouhodobě nízká. Důvěra v ně je navíc výrazně polarizovaná podle politických preferencí.

„Obecně platí, že vyšší důvěru v politické instituce vyjadřují voliči stran, které jsou aktuálně u moci — aktuálně tedy voliči koalice SPOLU, STAN a Pirátů. Naopak stoupenci opozičních či mimoparlamentních stran, případně nevoliči, bývají výrazně skeptičtější,“ říká Borovcová.

Důvěřujete následujícím institucím? Určitě ano a spíše ano v %

[Zdroj: STEM]

Poslanecká sněmovna má aktuálně důvěru 24 procent obyvatel, Senát 34 procent. Obě komory Parlamentu se dlouhodobě drží pod hranicí 50 procent. Momentálně je na tom lépe Senát. Což však nebylo vždy pravidlem.

„Výrazně lépe je na tom důvěra v úřad prezidenta republiky. V dubnových datech mu důvěřuje nadpoloviční většina populace a téměř polovina těch, kteří důvěru vyjádřili, tak učinila jednoznačně,“ komentuje situaci Borovcová.

Petr Pavel má důvěru 52 % veřejnosti. Fialova vláda má 21 %

Z hlediska dlouhodobého vývoje důvěry v ústavní instituce podle ní nedošlo k zásadním změnám. Přesto se dá pozorovat mírný pokles, který se od loňského října vyhnul pouze vládě. Důvěra ve vládu je ale na velmi nízké úrovni, srovnatelné s obdobím vlády Petra Nečase [ODS], která skončila v roce 2013 pádem a předčasnými volbami.

Atmosféra ve společnosti a důvěra ve stát

Důvěra v instituce představuje jeden z klíčových ukazatelů celkové pozitivní atmosféry ve společnosti. Neodráží pouze výkon samotné instituce nebo osobní zkušenosti lidí, ale i to, jak se o těchto institucích mluví – ať už v politickém prostoru, médiích nebo mezi vlivnými osobnostmi veřejného života.

Důvěřujete veřejnoprávní České televizi? [v %]

[Zdroj: STEM]

Interpretace těchto dat však podle zástupců STEM vyžaduje opatrnost, protože důvěra může kolísat v reakci na neočekávané události. Což může způsobit výkyvy v dlouhodobých trendech. Příkladem takové situace byly podzimní povodně, které ovlivnily důvěru nejen v bezpečnostní složky, ale i ve vládu a další instituce.

Komentář: Náš Český rozhlas znovu ukradli političtí hochštapleři

„Rok 2025 zatím nepřinesl žádnou podobně výraznou událost, a dubnová data nenaznačují zásadní posuny v naměřené důvěře v jednotlivé instituce. Přesto lze sledovat drobné změny v pořadí institucí na předních příčkách žebříčku. Což souvisí mimo jiné s tím, že rozdíly mezi nimi jsou poměrně těsné,“ uzavírá Borovcová.

–DNA–