Mezi ohlášené investice ve městě Ostrava patří i vybudování Moravskoslezského onkologického centra za 2,5 miliardy korun. A právě i moderní zdravotnictví se může stát jednou z důležitých oblastí, která posune Ostravu dopředu.
Alespoň tak to vidí lékařka Zdenka Němečková Crkvenjaš [ODS], která za SPOLU kandiduje právě v Ostravě. Otázka podle ní ale zní, zda tep na prstu doby drží celá Ostrava?
Aktuální statistiky demografického vývoje ukazují na to, že nedrží. Z Ostravy odchází stále více lidí. Potvrzují to data Českého statistického úřadu [ČSÚ] o změnách počtu obyvatel v českých městech a obcích. Ostrava podle šetření ČSÚ přichází o vůbec nejvíce obyvatel ze všech českých velkých měst. Jde o trend, který trvá několik let.
„Nedá se žít z nostalgie, ze vzpomínek, z tradice. I jiná průmyslová města se změnila. Z mnoha dříve továren, provozů jsou jiné firmy, kanceláře, obchody, byty. Ostrava má podmínky, má duši, ale potřebuje dohnat měnící se dobu,“ vysvětluje pro FinTag Crkvenjaš.
Podle ní Ostrava možná až příliš uvízla v minulosti. Vylidňování Ostravy ale překvapuje, protože ve městě, ale i celém regionu stále zůstává silný soukromý průmyslový sektor.
Problém je ale výroba s ne příliš vysokou přidanou hodnotou, a navíc s velkou energetickou náročností. Což se děje v zemi, kde náklady na energie patří k těm nejvyšším v EU.
„I to je samozřejmě hendikep a znevýhodnění oproti konkurenci třeba už jen z Polska,“ připouští Crkvenjaš.
Ostrava neboomuje. A to je velká škoda
Demografické i socioekonomické problémy v Ostravě potvrzují i ostravští obchodníci. Jedním z nich je původem chorvatský provozovatel rychlého občerstvení v centru Ostravy. Ve městě podniká necelých deset let.
„Než jsem do Ostravy přišel, podíval jsem se na internet, a vidím město, které má skoro 300 tisíc lidí. Tak si říkám, pohoda, tam to bude žít. Když budu poctivě pracovat, v pohodě se uživím, to jsem se ale spletl. V Ostravě i jejím centru je mrtvo i o víkendech,“ říká pro FinTag mladý prodejce.
Přitom i v Ostravě stále vzniká mnoho nových firem, ale stále ne dost. Město navíc silně ovlivňuje zátěž z minulosti. Jsou to i osudy kdysi výsadního podniku Liberta Ostrava. A tak dnes místní už jen doufají, že ať už zkrachovalou hutní firmu koupí nakonec kdokoli, nezavře ji docela. Situace ale není dobrá. Věřitelský výbor podniku nyní zvažuje i to, zda by nebylo lepší provoz huti ukončit a následně ji prodat formou likvidace.
Ostrava byla pro Mittal jen dojnou krávou, říká odborář Slanina
Podnik Liberty Ostrava se přitom jeví jako promarněná příležitost. I když vydělával, moc se nerozvíjel. A poté, kdy došlo na jeho krach, bylo vůbec štěstí, že díky tollingovému financování od společnosti Vítkovice Machinery Trade ze skupiny CE Industries Jaroslava Strnada obnovil provozy alespoň ve svých dvou klíčových závodech 15 a 16. Práci si tak zachovalo zhruba 1 300 pracovníků ze tří tisíc. Je toto ale cesta z problémů?
Ostrava se musí změnit, říká poslankyně
Podle poslankyně Crkvenjaš otázka Ostravy stojí, zda by více než do minulosti nemělo město a přilehlé okolí hledět do budoucnosti a zapracovat na své proměně.
„Průmysl dnes znamená něco jiného než před třiceti lety. Bývalý majitel jedné velké firmy říkal, že musíme vyrábět ocel s mozkem. Obecně zapomínáme na ten mozek,“ vysvětluje.
Mozek podle ní znamená především moderní vzdělání.
„Ostrava má kvalitní vysokou technickou školu, která se jmenuje báňská, i když žádné doly už zde nejsou. Potřebujeme symbol modernity. Je zde mnoho zajímavých mladých podnikatelů, ale Ostrava má image ocelového města. Je třeba ji přeměnit na křemíkové město,“ tvrdí a dodává: „Změnit image neznamená jen změnit obal. Musí se začít od kultury. Což znamená celkový přístup k životu“.
Votice: Když nahradí službu veřejnosti boj o moc, končí demokracie
Podle poslankyně může Ostrava v atraktivitě a potenciálu směle konkurovat městům, jako jsou Brno a Praha. Vedle zajímavých pracovních příležitostí však musí mít mladí lidé i kde bydlet. A musí se ve městě i regionu cítit bezpečně. Bezpečnost, ale i čistota města, životní prostředí a zeleň jsou pro lidi důležité v rozhodování, kde prožijí život, ví poslankyně.
„Někdy v transformaci kraje zapomínáme, že to není jen o megalomanských projektech. Cítit se komfortně v místě, kde žijete, souvisí i s bezpečným a čistým veřejným prostorem, moderními zelenými parky, veřejnými sportovišti. Mnoho lidí, kteří přijedou za mnou do Ostravy po delší době, mi říká, že jsou překvapení, jak zelené je to město, s horami a vůbec příležitostmi k víkendovým aktivitám,“ doplňuje.
Miliardové investice v Ostravě
Nutná je samozřejmě i fungující infrastruktura. A ani tady Ostrava nemusí stát stranou. Za příklad může posloužit již zmíněná pětimiliardová investice do zdravotní péče ve Fakultní nemocnici Ostrava.
„A tak i zdravotnictví může být nová cesta pro Ostravu jako města budoucnosti. Zvlášť, když například Lékařská fakulta Ostravské univerzity pod novým vedením chytila druhý dech a rychle se rozvíjí. Do města a celého regionu přivádí stále více mladých a vzdělaných lidí,“ tvrdí Crkvenjaš.
Progres nenabízí jen zdravotnictví. Například Vysoká škola báňská akorát instalovala vůbec první kvantový počítače. A to už je přeci jen jiný obor než těžba uhlí.
„Ostrava má dobře našlápnuto, ale záleží na ní, zda dokáže své příležitosti využít. A i v Ostravě narážíme na problém, který není jen regionální, ale celostátní. Nedíváme se na Česko, v našem případě Ostravu, jako celek, ale řešíme jej po částech. A pak se divíme, že to nejde složit. Stavíme dům bez plánu,“ říká poslankyně.
Dodává, že Ostrava musí být nejen dobrým místem k práci, ale i k životu. Lidé v ní musejí chtít rádi žít. A k tomu podle jejích slov nestačí jenom vztah, že mají Ostravu rádi, že se k ní váží mnohé jejich vzpomínky, ale že jim Ostrava poskytne i kvalitní podmínky k životu. Zda jim je nabízí, na to si ale už musí každý Ostravan odpovědět sám.
–RED–
Investice, investice! Od EU, od státu – viz jak je státem podporovaná Praha – ale i tak jsem se z ní móóc rád vystěhoval. Postavit agvaparky, MHD zdarma, podpora bytové výstavby – takovéhle věci dokáže každý vysypat z rukávu.