Největší ruská banka Sberbank loni zaznamenala 50% zvýšení počtu nových účtů čínských malých a středních firem. Na Mezinárodním ruském ekonomickém fóru v Petrohradu to uvedl první náměstek ředitele ruské banky Alexandr Veďachin.
Obchod mezi Ruskem a Čínou prudce vzrostl od doby, kdy západní země a firmy zareagovaly na ruskou agresi vůči Ukrajině. Podle údajů čínských celních úřadů se loni vzájemný obchod vyšplhal na rekordních 1,74 bilionu jüanů [5,2 bil. Kč], a to i přes výpadky plateb způsobené západními sankcemi.
Sberbank má v Číně oficiální zastoupení. V ruském přístavním městě Vladivostok na Dálném východě pak otevřela centrum, které rozvíjí obchod mezi ruskými a čínskými společnostmi. Druhá největší ruská banka VTB uvedla, že její šanghajská pobočka se rozrostla na plnohodnotnou banku. Rozšířila tam prý i svou klientskou základnu.
U poboček Sberbank CZ v Česku se po 24. únoru 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, začaly tvořit fronty lidí, kteří chtěli zrušit účet nebo se dotazovali na fungování banky. Kvůli odlivu vkladů banka v České republice přišla o bankovní licenci. Ruská Sberbank pak v březnu sdělila, že odejde z Evropy.
Ruská ekonomika je na pokraji recese
Podle OSN se kvůli válce na Ukrajině prudce snížily přímé zahraniční investice do Ruska. Analytici, kteří se účastní Mezinárodního ruského ekonomického fóra, které se koná tento týden, dávají jen malou naději na jejich oživení.
„Západní investoři se na něm většinou nevyskytují a investice ze spřátelených zemí včetně Číny jsou omezené,“ píše Reuters.
Jsou tu ale i další problémy. Ještě donedávna válečným úsilím a státní podporou rychle rostoucí ruská ekonomika ubírá na tempu.
„Ruská ekonomika je na pokraji recese,“ uvedl na fóru v Petrohradu ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov.
Rusové tvrdí, že americké firmy se do Ruska vrátí už během pár měsíců
O tom, zda ruská ekonomika do recese skutečně vstoupí, rozhodne podle ministra vývoj měnové politiky.
„Podle čísel nastalo ochlazení, podle aktuální nálady podnikatelů jsme už na pokraji vstupu do recese,“ citovala ministra agentura DPA.
Rešetnikov dále uvedl, že současná výše úrokových sazeb v Rusku brzdí hospodářský růst. Centrální banku proto vyzval k větší podpoře ekonomiky.
V Rusku znovu stoupla inflace. Ekonomika se dál vymyká kontrole
Recese podle Rešetnikova není nevyhnutelná, záviset však bude na vývoji měnové politiky, zejména úrokových sazeb.
Moskevské Centrum pro makroekonomické analýzy a krátkodobé prognózy, které je blízké Kremlu, tento týden uvedlo, že většina civilních sektorů už se nachází v recesi a že na obzoru není nic, co by mohlo nastartovat hospodářský růst.
Ruská inflace je pod 10 %, úroky na 20 procentech
Ruská centrální banka začátkem června překvapivě snížila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 20 procent. Šlo o první snížení sazeb od září 2022.
„Přestože růst domácí poptávky stále převyšuje možnosti rozšiřování nabídky zboží a služeb, ruská ekonomika se postupně vrací k vyvážené růstové trajektorii,“ uvedla ruská centrální banka.
Posílení rublu, který od začátku roku vůči dolaru zpevnil asi o 40 procent, pomohlo centrální bance v boji proti inflaci tím, že zlevnilo dovážené zboží.
Spotřebitelské ceny v Rusku od začátku roku vzrostly o 3,39 procenta, zatímco růst ve stejném období loni činil 3,88 procenta. Takzvaná anualizovaná míra inflace v květnu klesla pod deset procent, v březnu dosáhla vrcholu 10,34 procenta. Nicméně například potraviny v Rusku stále zdražují.
Centrální banka na letošek předpovídá inflaci v pásmu sedm až osm procent a hospodářský růst mezi jedním a dvěma procenty. Ministerstvo hospodářství je optimističtější a předpovídá růst o 2,5 procenta.
V Rusku sílí tlak na centrální banku
Náměstek generálního ředitele největší ruské bankovní společnosti Sberbank Alexandr Vedjachin nedávno uvedl, že k restartu financování investic prostřednictvím půjček jsou zapotřebí výrazně nižší úrokové sazby, to v pásmu zhruba od 12 do 14 procent.
Prezident Vladimir Putin v březnu na setkání s představiteli ruských podniků vyzval ekonomické činitele, aby ruskou ekonomiku netlumili přísnou měnovou politikou.
Další sankční balíček EU cílí na zpřísnění obchodu s ruskou ropou
Některé významné mezinárodní organizace letos očekávají výrazné zpomalení růstu ruské ekonomiky. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj například začátkem června předpověděla, že hrubý domácí produkt [HDP] Ruska se v letošním roce zvýší pouze o procento po loňském nárůstu o 4,3 procenta. Tempo růstu ruského HDP v prvních čtyřech měsících letošního roku zvolnilo v meziročním srovnání na 1,5 procenta.
Německý vývoz do zemí sousedících s Ruskem roste i o tisíc procent
Rusko se kvůli své vojenské invazi na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých hospodářských sankcí ze strany západních zemí. Ruská ekonomika ale prokázala odolnost vůči sankcím, protože hospodářský růst podporovaly masivní vojenské výdaje.
Osobně si myslím, že recese nevyhnutelná je. Protože válka je hlavně ekonomická záležitost, proto její existence ekonomiku ničí. Spotřebuje se obrovské množství zdrojů, materiálních i lidských, které zpětně prakticky nic nepřinesou. Na frontě se jen zničí. To je podle mne důvod zvýšené vojenské aktivity Ruska, protože nedobrý stav ekonomiky současně s Trumpem v USA věští konec konfliktu. A tak je snaha Ruska dopadnou v rámci možnosti co nejlépe.
Aby nedošlo k omylu. Ruská ekonomika nezkrachuje, to ani nelze. Ekonomika je nedílnou součástí lidské existence. Když existuje společnost, ve které je rozvinutá dělba práce, automaticky tím existuje i ekonomika. Ale negativní společenské projevy nepřirozeně fungující ekonomiky (třeba válečné ekonomiky) trvale přehlížet nelze. Ty jevy mohou být až absurdní. Třeba v některých ruských zbrojních továrnách mají zaměstnanci platy vyšší než mají podobní zaměstnanci v Rakousku. A to za situace, kdy je průměrná mzda v celém Rusku výrazně nižší než v ČR, natož v Rakousku. Společně s úrokovou sazbou 20% to vytváří docela smrtící ekonomický kokteil. Kdo by si chtěl za této situace vzít půjčku a podpořit ruské stavebnictví postavením domu, nebo jít do sociálních služeb za běžnou ruskou mzdu, když se nabízí možnost si vydělat ve zbrojním průmyslu. Ale tím současně vytváří hodnoty, které jsou z ekonomického hlediska na stejné úrovni, jako kdyby je po vyrobení rovnou odvezli do vysoké pece.
A není to jen specifická záležitost Ruska. Do podobných problémů se dostalo kdysi i Nizozemí, když jelo na vlně těžby plynu. Běžně tam politici řešili problém, že firmy nemohou sehnat lidi do ostatních segmentů ekonomiky, protože většina schopných byla pevně zabydlena v oblasti těžebního průmyslu, kde si královsky vydělali. Tak tyto segmenty pomalu skomíraly.
Pro dokreslení situace. Když byste si vzali dobu před deseti lety, aby to bylo trochu očistěno od následků zelené politiky, tak například Německo byla země, která byla ekonomicky na tom realtivně tak dobře, že mohla garantovat dluhy celé eurozóny. A její průmyslový potenciál byl velmi vidět i na tak velkém trhu, jako jsou USA. Německé výrobky byly pojmem sám o sobě. Jednou se Obama vyjádřil v tom smyslu, že když se podívá z okna Bílého domu na parkovitě a vidí tam dvacet dva aut, tak dvacet je z Německa. Ale když byste se vy podívali na statistiku mezd, tak Německo bylo v rámci západních zemí jen lehce nadprůměrné. Ne na špici! Je to logické, protože obrovské množství lidí dělalo ve výrobě, v průmyslu a ten se ekonomicky střetával se světovou konkurencí, tak musel být mzdově střídmý. Kdyby nebyl, že by průmysl třeba zvedl mzdy o padesát procent, okamžitě by jel do kopru.
Ale v Rusku tyto ekonomicky nepřirozené jevy nastávají, tak to zákonitě bez ekonomických následků zůstat nemůže. Bude zajímavé sledovat, jak se to bude ekonomicky vyvíjet dál!