Spojené státy s Čínou se dohodly na tom, že příštích 90 dnů nebudou zvyšovat vzájemná cla. To znamená, že v platnosti zůstává 30% clo na dovoz čínského zboží do USA a 10% clo na dovoz amerického zboží do Číny.
Dnes [12.8.] o tom informovala agentura Reuters. Podle ní americký prezident Donald Trump už i podepsal exekutivní příkaz, jímž o 90 dnů prodloužil platnost stávajících 30% cel na dovoz čínského zboží do Spojených států. Peking nedlouho poté oznámil, že stejně dlouhou dobu ponechá celní zatížení amerického dovozu na deseti procentech.
Dvě největší světové ekonomiky tak na poslední chvíli odvrátily opětovnou eskalaci celní války, kterou zažily na jaře krátce po Trumpově návratu do funkce. Po půlnoci na dnešek amerického času [dnes 06:01 SELČ] měla cla původně vzrůst o 115 procentních bodů. Novým termínem je podle agentur 10. listopad.
V jednáních o clech s Čínou i EU jsme na správné cestě, říká ministr Bessent
Čínské ministerstvo obchodu podle Reuters v reakci na Trumpův dekret uvedlo, že země ponechá cla na deseti procentech a podnikne kroky k odstranění necelních bariér, které omezují dovoz amerického zboží.
Trump přidal sójové boby do dohody s Čínou
Tříměsíční prodloužení celního smíru se očekávalo už na konci července, kdy se ve Švédsku setkali představitelé obou zemí. Podle zdrojů webu South China Morning Post [SCMP] bylo v plánu, že se oba státy přihlásí k tomu, že na sebe navzájem nebudou uvalovat další cla. A že nebudou obchodní válku vyostřovat ani jiným způsobem.
I pro USA je politika D. Trumpa velký hazard, říká šéf české firmy, která v USA vyrábí
Spojené státy od dubna postupně zvyšovaly dovozní cla na čínské zboží až na 145 procent. Čína reagovala protiopatřeními a postupně zavedla tarify na 125 procent spolu s omezením vývozu strategicky důležitých surovin. Po úvodním kole jednání v květnu ve Švýcarsku se obě strany dohodly na snížení celních sazeb o 115 procentních bodů na 90 dnů.
Před rozhodnutím o prodloužení pozastavení cel ale vyzval Trump Čínu, aby zčtyřnásobila nákupy sójových bobů.
Vývoz amerických čipů do Číny
Změny ve vzájemném obchodu mezi Čínou a USA ale přece jen nastaly. Týkají se vývozu amerických čipů pro AI do Číny. Společnosti Nvidia a AMD totiž uzavřely dohodu s americkou vládou o tom, že do státního rozpočtu odvedou 15 procent tržeb z prodeje všech svých AI čipů do Číny. V opačném případě jim vláda neudělí exportní licence na vývoz těchto čipů do Číny.
„Což fakticky činí z Washingtonu placeného partnera jejich byznysu v Číně,“ uvedl pro FinTag vedoucí analytik XTB Jiří Tyleček.
Podle něj generální ředitel Nvidie Jensen Huang souhlasil s dohodou během schůzky s prezidentem Trumpem v minulém týdnu. Licence tak americká vláda vydala už v pátek.
AMD oznámila, že první licence pro Čínu byly schváleny v pondělí. Dohoda se vztahuje na čipy jako Nvidia H20 a AMD MI308, které byly dříve omezeny. Nvidia uvedla, že model H20 do Číny již několik měsíců neodeslala.
Americká Nvidia rozjede výrobu čipů v USA do 12 až 15 měsíců
„Bývalý americký obchodní vyjednavač označil dohodu za bezprecedentní. A to jako monetizaci obchodní politiky. Firmy platí vládě za schválení exportu,“ doplnil Tyleček.
Čína se brání
Několik hodin poté, co prezident Donald Trump schválil 15% odvod z tržeb pro vývoz vybraných čipů do Číny, čínská vláda zakázala státním podnikům jejich nákup a používání. Uvedla to agentura Bloomberg.
USA zmírnily pravidla vývozu čipů pro AI. Platí to i pro Česko
Zákaz se týká agentur a státních podniků zapojených do bezpečnostních a obranných projektů. Navíc čínské ministerstvo průmyslu a informačních technologií zaslalo dotazy technologickým společnostem, včetně Alibaba, ByteDance a Tencent Group. V dotazu ministerstvo žádá tyto firmy o vysvětlení potřeby objednávek zahraničních komponentů a zároveň nařizuje využívání lokálních náhrad.
Omezení na čínské zboží už přináší ovoce. Čína brzdí evropský vývoz
Podle analytiků jde o nepřímou, ale poměrně agresivní a asertivní reakci čínské vlády na snahu o deeskalaci obchodní války mezi USA a Čínou, v níž jsou čipy Nvidia a AMD jednou z hlavních „zbraní“ USA. Akcie Nvidie i AMD na tuto zprávu ale výrazněji nereagovaly.
–ČTK/RED–
Pro obyvatele Čech-Moravy je přednější, že demokratická Čína ukončila rozhovory-spolupráci s komunistickým kontrášem Pavlem z hradu. Což je pro slušný český národ dobrá zpráva. Vlastizrádci Pávek z hradu i sněmovny+ zbytečného havlosenátu 5kolky Česko nepotřebuje. Spolupráce s diktaturou z EU-EK i neonaciss… UA je cesta do pekla nejen pro český národ. Obnova V4 je nutná jako obrana proti diktatuře z Bruselu od vyznavačů ideologie NSDAP jak dokazuje pol. moci i krvi chtivá harpyje vondelejno z nevolitelné EK.
USA a Čína se ekonomicky potřebují, proto jako vždy přetahovaná ustane. Proto sankce vůči Rusku Trump oddálil o 90 dnů. Skopová sociopatická hlava Trump je z ekonomických důvodů donucen nyní jednat s Ruskem, potažmo s Čínou. Jen síle rozumí. Díky naprosto neschopným bruselským komisařům je závislost evropského průmyslu na dodávkách čínských kritických minerálů neuvěřitelných 98 %. USA jsou závislé z 80 %, a Japonsko ze 70 %, a tuto závislost nebude možné odstranit v horizontu několika málo desetiletí. Díky této závislosti je Čína v okamžiku schopná zastavit veškerý moderní evropský průmysl, včetně výroby moderních zbraní, a vědeckotechnologického pokroku. Trump proto prý nabídne Rusku možnost těžit a zpracovávat na Aljašce kritické minerály, aby využil ruských technologických schopností, protože vlastní americké a západní technologie pro rafinaci a těžbu těchto kritických minerálů jsou naprosto nedostatečné. Spiknutý Západ se díky Bruselskému komisariátu dostal do závislosti na Číně, jako byla Čína závislá na Západu ve 30-letech minulého století, a nebo ještě hůře. Země, které nemají žádný relevantní moderní průmysl, žádnou relevantní armádu, a ani žádnou aspoň minimální výrobu moderních zbraní, a tudíž nepotřebují ani žádné kritické minerály, jako je typicky Litva, prudí nesmyslně Čínu i Rusko. Výsledek delšího ideologického zpracovávání mozků.
I vojensky Rusko před schůzkou na Aljašce jasně dominuje. Zatímco ukrajinská násilná mobilizace se naprosto zhroutila, a ukrajinské obranné linie už proto nemá kdo bránit. Ruská dobrovolná mobilizace trhá letos rekordy, a podle ukrajinské tajné služby HUR Rusko letos už splnilo Putinovy plány na najímání smluvních vojáků, (jediná forma doplňování ruských vojsk bojujících na Ukrajině), na 105 až 110 %. Navíc zavedení Orešniků do bojové služby, ke kterému nyní rychle dojde, protože už byla spuštěna linka na jejich výrobu, zásadně mění situaci v Evropě. Rusko a Bělorusko budou do jednoho roku schopny vyřadit jakoukoli vojenskou základnu a nebo vojenské letiště v Evropě. Rusko navíc včera zveřejnilo první úspěšné útoky laserových stíhacích dronů proti ukrajinským zabijáckým dronům. Jde o nejnovější výsledek rusko-čínské vojenské spolupráce. Například americký letecký šrot zvaný F-35, už řada zemí odmítla a ještě dojde k dalšímu odmítání. Nejen z politických důvodů, jako je americká nespolehlivost a schopnost stroje na dálku znepoužitelnit, ale i z ekonomických, jako je reakce na sankce. Trump se chová ke spojencům jako nepřítel. Množí se kontrakty na evropské stíhačky a také na čínské. Sankce se Spojeným státům vracejí jako bumerang.