Družstevní byty vycházejí levněji než byty v osobním vlastnictví. Je to daň za to, že družstevník není vlastník, a tak nemůže dát družstevní byt bance do zástavy, pokud si na jeho pořízení bere hypotéku.
Pokud má ale druhou nemovitost, kterou může ručit, situace se jeví hned v jiném světle. Výhody a nevýhody nákupu družstevního bytu shrnuje v podcastu FinTag finanční poradkyně a hypoteční specialistka skupiny Partners Dana Chňoupková Míchalová. Upozorňuje na to, že družstevní byty vycházejí při nákupu o 20 až 30 procent levněji než byty v osobním vlastnictví.
„Je to dáno tím, že když je byt v nabídce družstva, tak koncový majitel, který si ho kupuje, není vlastníkem ale družstevníkem. To znamená, že tam není žádné společenství vlastníků jednotek [SVJ], ale je tam družstevní vlastnictví. A každé má svá pro i proti,“ vysvětluje v podcastu FinTag.
A pokračuje: „Protože u družstevního bytu není vlastnictví, tak jeho majitel, nabývající bytu, ho nemůže dát do zástavy. Proto jsou ty byty levnější. […] A tak klient, když si na to bere úvěr, musí mít jinou hypoteční zástavu. Právě toto znevýhodnění v podobě nutnosti mít jinou zástavu se promítá do nižší ceny družstevního bytu.“
Podle ní některé banky a stavební spořitelny sice nabízejí hypotéky na družstevní byt, ale vždy je omezují maximálním limitem. A ten se pohybuje u většiny bank a stavebních spořitelen do tří milionů korun. Což je vzhledem k tomu, kolik stojí nemovitosti, málo. Zájemce tak musí mít jinou zástavu.
Družstevní byt: Buď peníze, nebo jiná nemovitost
Družstevní byty se tak jeví jako vhodné ke koupi pro lidi, kteří už disponují větším objemem vlastních peněz. Anebo mají jinou nezastavenou nemovitost. Případně jim někdo poskytne nemovitost k zástavě na hypotéku na družstevní byt. Typicky to bývají rodiče.
„To je ideální varianta. Akorát když děti nesplácí hypotéku, tak rodiče přijdou o vlastní bydlení. To je ta rizikovost, která je s tím spojená,“ vysvětluje finanční poradkyně v podcastu FinTag a dodává: „Víte, málokteří rodiče jsou dnes nachystáni na to, že si jejich děti vezmou jejich dům či byt do zástavy. A to třeba proto, že i oni na něm mají hypotéku. A tak si myslím, že ta druhá nemovitost, volná druhá nemovitost, není dosažitelná pro většinu lidí.“
Znovu pak zdůrazňuje, že podmínkou nákupu družstevního bytu na hypotéku vždy zůstává druhá nemovitost. Družstevní byty jsou proto podle ní vhodné například pro lidi, kteří mají více nemovitostí. A ty nemovitosti mají volné, bez úvěru.
Počet nesplácených úvěrů dál roste. Loni to platilo i pro hypotéky
„Zde si myslím, že jde o schůdné řešení a ti lidé nabývají ty nemovitosti za lepší ceny, než kdyby kupovali byty v osobním vlastnictví. Mně osobně se družstevní vlastnictví líbí, protože jsem roky pracovala ve SVJ a musím říci, že vedení SVJ není tak regulované, jako je vedení bytových družstev,“ říká Dana Chňoupková Míchalová v podcastu FinTag.
Znovu ale opakuje, že alfa a omega celé věci je mít druhou zástavu pro úvěrování nákupu družstevního bytu. Pokud ji zájemce ale nemá, nemůže o tom ani uvažovat.
Velká družstva fungují profesionálně
Dana Chňoupková Míchalová má osobní zkušenost s prací ve SVJ. A tak vyzdvihuje, že družstva jsou firmy, u nichž je státní dohled. A také jsou tam zaměstnanci, kteří pracují na plný úvazek. Kdežto o SVJ se starají dobrovolníci z daného bytového domu.
„A vy jim pod pokličku úplně nevidíte,“ říká s tím, že samozřejmě i platí, že v případě družstevního bydlení jsou věci, které jsou snazší, ale i složitější. Nicméně některé jsou mnohem jednodušší.
„Snadněji v družstvu třeba protlačíte jakékoli revitalizace. Ostatně družstva významně podporují stavební spořitelny. U těch SVJ je to složitější. Všichni se musí domluvit. Musí tam být stoprocentní souhlas. Když jsou SVJ velká, je to náročné. Když jsou malá, tak mají málo finančních prostředků na svých spořicích účtech. Ale když je to bytové družstvo, které má pod sebou desítky bytových domů, tak disponuje většími penězi ve srovnání s velikostně jakýmkoli SVJ,“ vysvětluje.
Průměrná výše hypotéky stoupla v lednu o více než 60 tisíc korun
Navíc fungování družstev je podle ní více regulované, než je to u SVJ. Tvrdí, že u SVJ záleží na kvalitě lidí ve vedení. Je to na jejich zodpovědnosti a důvěryhodnosti, a tak i ochotě na dobrovolnické bázi a bez řádného ohodnocení pro SVJ pracovat, uzavírá Dana Chňoupková Míchalová v podcastu FinTag.
Daniel Tácha
—
Ing. Dana Chňoupková Míchalová je absolventka chemicko-technologické fakulty v Pardubicích. Jako finanční poradkyně skupiny Partners působí od roku 2007, kdy společnost vznikla. Je specialistkou v oblasti neživotního pojištění a hypoték.
Ve skupině Partners zastává funkci členky Etického výboru, kde se podílí na budování kontrolních mechanismů a vnitřních předpisů. Aktivně školí zástupce franšíz Partners market. Mluví plynně německy a k jejím zálibám patří divadlo, tanec a hra na klavír.
