Schodek státního rozpočtu na konci října dosáhl 183,1 miliardy korun. Prohloubil se ze zářijových 153,9 miliardy [+29,2 mld. Kč]. Meziročně byl schodek o 17,6 miliardy korun nižší. Informovalo o tom Ministerstvo financí ČR [MF ČR].
Letošní říjnový deficit je nejnižší za posledních šest let, zároveň je ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni byl rozpočtový schodek za prvních deset měsíců 200,7 miliardy korun.
„Z hlediska sezónnosti patří říjen mezi měsíce, kdy se deficit mírně prohlubuje. Letošní zhoršení o více než 29 miliardy korun přitom bylo zhruba na úrovni roku 2023. Zároveň je však o zhruba 10 miliard korun výraznější než loni,“ okomentoval aktuální výsledek hospodaření státního rozpočtu ekonom Komerční banky Jaromír Gec.
Rozpočtové příjmy za prvních deset měsíců roku dosáhly 1,718 bilionu korun. Meziročně se zvýšily o 7,2 procenta. Růst příjmů táhne zejména vyšší daňové inkaso. Výdaje do konce října dosáhly 1,901 bilionu korun, proti loňsku se zvýšily o 5,4 procenta.
„Příjmy nyní rostou rychlejším tempem než výdaje, což je důsledek rozpočtových změn v rámci konsolidačního balíčku. Nastavili jsme trend, ve kterém by měla každá vláda, které není budoucnost našich veřejných financí lhostejná, pokračovat a nespoléhat se jen na ekonomický růst,“ uvedl dosluhující ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS].
Fialova vláda nejspíš porušila vlastní zákon o rozpočtové odpovědnosti
Jaromír Gec očekává do konce roku další prohloubení schodku. Nevylučuje ale dodržení plánovaných 241 miliard korun.
„Pokud by se v závěrečných dvou měsících roku saldo prohloubilo zhruba v rozsahu posledních několika let, tedy v úhrnu o dalších zhruba 70 miliard korun, směřoval by letošní rozpočet za celý rok lehce nad stanovený deficit. Z dostupných informací ale stále nelze vyloučit ani jeho splnění,“ uvedl.
Vyšší daňové inkaso pokračuje
K růstu příjmů nejvýrazněji přispělo daňové inkaso. To meziročně stouplo o deset procent. Nejrychleji rostl výběr daně z příjmu právnických osob. Ta do státního rozpočtu přinesla 174,3 miliardy korun, meziročně o 15,2 procenta víc. Inkaso daně z neočekávaných zisků [windfall tax], kterou platí energetické a petrochemické společnosti a velké banky, vyneslo 32,9 miliardy korun. To je o 20,9 procenta víc než loni.
Spořitelna, největší banka v ČR, neodvedla na windfall tax ani korunu
Rychle rostl i výběr daně z příjmu fyzických osob, inkaso se zvýšilo o 12 procent na 152,7 miliardy korun. Podle MF ČR se na růstu inkasa projevuje zejména zvyšování mezd a platů v ekonomice. To přispívá také k vyššímu objemu odvodů, když se na povinném pojistném vybralo 664,2 miliardy korun, meziročně o 7,2 procenta víc.
Inkaso pojistného a z daní táhlo příjmy rozpočtu i letos v září
Daň z přidané hodnoty [DPH] přinesla do státního rozpočtu 339,7 miliardy korun, o 8,5 procenta víc než loni. Podle úřadu je to důsledek zvýšené spotřeby domácností. Na spotřebních daních stát vybral 139,5 miliardy korun. K meziročním růstu o 3,2 procenta přispělo zvýšení sazeb daní z tabáku a z lihu.
Výdaje státního rozpočtu
Hlavní výdajovou položkou tradičně byly sociální dávky. Stát na nich vyplatil 771,8 miliardy korun, meziročně o 2,4 procenta víc. Z této částky tvořily 599,4 miliardy korun vyplacené důchody. Na obsluhu státního dluhu vydal stát 73,5 miliardy korun. Náklady této položky meziročně vzrostly o deset procent.
Kapitálové výdaje do konce října dosáhly 172,5 miliardy korun, proti loňsku vzrostly o 23,1 procenta. Objem investic nicméně zatím dosáhl 64,4 procenta celoročního plánu. Významně rostly zejména investiční transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury. Ty se meziročně zvýšily o 46,5 procenta na 74,9 miliardy korun.
—
Letos by měl stát hospodařit s příjmy 2,086 bilionu korun a s výdaji 2,327 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 241 miliard korun. Loni skončil rozpočet v deficitu 271,4 miliardy. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie nemoci covid-19, ale zároveň pátý nejhlubší schodek v historii Česka.
–ČTK/RED–











































Schodek poroste. Státní ekonomika má setrvačnost a i když se zmenší náklady na Ukrajinu a výdaje na nákup západní šrottechniky, vzrostou zase například náklady na důchodce a některé mandatorní výdaje. Státní fiskální konsolidaci vidím až tak po 3 letech. Do té doby škodiči z pětikoalice budou štěstím bez sebe, jak Babišovi narůstá dluh.