Nemocenské pojištění skončilo v roce 2024 v přebytku 10,2 miliardy korun. To díky znovuzavedení nemocenského odvodu pro zaměstnance od ledna 2024. S novou koaliční vládou ANO, SPD a Motoristů by ale mohlo dojít k zásadní změně.
A tou je sloučení zdravotního a nemocenského pojištění, respektive převedení nemocenského pojištění pod správu zdravotních pojišťoven. Právě tento krok zmiňuje nově vznikající koaliční vláda ANO, SPD a Motoristů v programovém prohlášení.
„Postupnými kroky sloučíme zdravotní a nemocenské pojištění,“ píše se v dokumentu.
Důvodem takové změny je zřejmě stále větší přesah zdravotní péče do sociální oblasti a naopak. To v důsledku trendu, kdy se u nás lidé sice dožívají v průměru stále vyššího věku, nikoli však ve zdraví, ale v nemoci. A mnozí se o sebe ke konci už sami nepostarají.
„Tento krok umožní získat komplexnější přehled o potřebách obyvatel a efektivněji alokovat prostředky v obou sektorech,“ vysvětluje sloučení obou pojištění v prohlášení nová koalice.
Náklady zdravotních pojišťoven rok od roku rostou a převyšují již několik let v řadě příjmy z pojistného. Letos hospodaří pojišťovny s rozpočtem zhruba 525 miliard korun a očekávaným deficitem kolem deseti miliard korun. A jiné to nebude ani v roce 2026, kdy pojišťovny očekávají rozpočet ve výši 563 miliard korun a souhrnný deficit 15,5 miliardy korun, nebo i vyšší.
Nemocenské pojištění skončilo v plus 10,2 mld. Kč
Pokud by pojišťovny dostaly do správy také nemocenské pojištění, sloučení nemocenského a zdravotního pojištění by přispělo ke snížení deficitního hospodaření zdravotních pojišťoven. Z nemocenského pojištění se vyplácejí nemocenské dávky, ošetřovné, peněžitá pomoc v mateřství, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, otcovská poporodní péče a dlouhodobé ošetřovné.
Podle dat České správy sociálního zabezpečení [ČSSZ] je účet nemocenského pojištění přebytkový. To díky zavedení nemocenského odvodu pro zaměstnance od ledna 2024 ve výši 0,6 procenta vyměřovacího základu. Šlo o opatření dosluhující vlády Petra Fialy [ODS] v jejím konsolidačním balíku, který měl vést ke snížení schodkových rozpočtů.
Výsledky se dostavily. Za rok 2024, tedy v prvním roce zavedení pojistného odvodu zaměstnanců, skončil účet nemocenského pojištění podle dat ČSSZ v plus 10,2 miliardy korun. Na pojistném se podle sociální správy vybralo 57,74 miliardy korun a na dávkách správa vyplatila v součtu 47,54 miliardy korun. To je přebytek 10,2 miliardy korun.
Oproti tomu v předchozích letech, tedy před zavedením nového odvodu, vykazoval účet nemocenského pojištění záporné výsledky. V předminulém roce 2023 vydala sociální správa na nemocenských dávkách celkem 45,45 miliardy korun a vyinkasovala na pojistném za stejné období 42,8 miliardy korun. To značí výsledek minus 2,65 miliardy korun.
Ještě horší deficit vykázal účet nemocenského pojištění v roce 2022. Tehdy šlo na nemocenské dávky v součtu 47,63 miliardy korun a výběr na pojistném byl 39,63 miliardy korun. Výdaje tak převýšily příjmy o 7,99 miliardy korun.
Legislativa narovnává podmínky nemocenského pojištění pro OSVČ
Nicméně je třeba dodat, že do výdajů nemocenských dávek v předchozích letech zasáhlo zavedení nové dávky – otcovská poporodní péče – kterých se v roce 2022 vyplatilo bezmála 50 tisíc. Avšak s propadající se porodností ubývá i nákladů na tuto dávku. Loni jich sociální správa vyplatila oproti roku 2022 o 10 tisíc méně, to v necelých 40 tisících případů.
Obdobný trend ukazuje peněžitá pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. I u nich se výplata dávek za poslední dva roky významně propadla. Například peněžitých pomocí v mateřství vyplatila správa v roce 2022 v 545 tisících případech, loni to bylo jen ve 444 000 případech [souhrnně].
Sloučit nemocenské a zdravotní pojištění navrhla i NERV
O sloučení, respektive převedení nemocenského pojištění do správy zdravotních pojišťoven se hovoří několik volebních období. A nakloněný tomu byl v prvních roce mandátu i dosluhující ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09]. Ten v roce 2023 uvedl, že si nechává Ústavem zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] vypracovat analýzu dopadů sloučení obou pojištění. Na jejich sloučení nakonec ale nedošlo.
Převod nemocenského pojištění pod zdravotní pojišťovny doporučovala vládě Petra Fialy [ODS] i Národní ekonomická rada vlády [NERV]. To především kvůli zpřehlednění systému. Mimo to by podle nich změna podpořila ekonomický růst.
„Doporučujeme převedení financování a administrace nemocenského pojištění na zdravotní pojišťovny,“ uvedla Rada ve svém návrhu na zlepšení ekonomické situace v Česku.
Zdravotní pojišťovny by tak podle NERV mohly sledovat, a tak ovlivnit, chování jednotlivých lékařů. Jejich přístup k vypisování pracovních neschopností se docela různí.
„Pokud má někdo možnost ovlivnit chování lékařů, jsou to zdravotní pojišťovny, nikoliv Česká správa sociálního zabezpečení,“ zdůvodnili návrh členové NERV.
Jako další výhodu, kterou by tato systémová změna přinesla, uvedl NERV převedení alespoň části nákladů sociálního systému do zodpovědnosti zdravotních pojišťoven. Což by podle Rady vedlo k rozšíření jejich perspektivy za hranice systému zdravotního pojištění.
„Taková změna je vysoce žádoucí – při rozhodování o úhradě nových medicínských technologií by neměly být započítávány pouze úspory a náklady v rámci veřejného zdravotního pojištění, ale i další veřejné výdaje,“ vysvětlili dále svůj návrh.
Veronika Táchová
