Německá vláda od příštího roku srazí ceny elektřiny vybraným firmám v průmyslu o polovinu. Co tím sleduje, jaké to bude mít dopady na české firmy, vysvětluje v rozhovoru pro FinTag hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Značí to, že Německo srazí až o polovinu ceny elektřiny, i přesunutí výroby do této země?
Řekl bych, že hlavním cílem není přesun výroby do Německa, ale udržení výroby v Německu. Tamní firmy ztrácejí konkurenceschopnost na světovém i evropském trhu z mnoha důvodů. Patří k nim i vysoké ceny energií. Německo hasí problém, který si doma i na evropské půdě samo vyrobilo. A přistupuje k tomu tak, jak to obvykle dělá na nejvyšší úrovni i EU. Uměle vyrobený problém se zaleje dotacemi na dluh a počká se, zda se to nějak vyřeší. Bohužel my se v tom vezeme s ním, protože patříme do německého energetického ostrova.
Jak tedy chápete rozhodnutí Německa?
Chápu to jako snahu snížit náklady německých firem, nicméně na účet daňových poplatníků. Na německém příkladu je jasně vidět, jak ideologie a politická naivita dokáže ignorovat technické možnosti i fyzikální zákony.
Proč myslíte?
Vysoké ceny energií jsou primárně důsledkem německé energetické politiky a také opatření, které Německo na evropské úrovni prosazovalo v době, kdy ještě na nějakou energetickou revoluci nebylo vůbec připravené.
Ovlivnila energetickou situaci v Německu i válka na Ukrajině?
Částečně. Německo věřilo v obchodní přátelství s Ruskem, které by mu zajišťovalo levný plyn pro energetickou transformaci. Zároveň silná část populace měla až hysterický odpor vůči jádru. A tak se politické garnituře podařilo zlikvidovat jeden z mála stabilních a navíc levných energetických zdrojů. Paradoxní na tom je, že se následně Německo stalo závislé na dovozu jaderné energie z Francie. Ale aby to nebylo jednoduché, Německo sice najelo na „zelenou“ transformaci, avšak nemá na to připravenou svoji přenosovou síť. Je to celá série chyb a událostí, které nemohly vést jinam než ke drahým energiím. Konkurovat pak firmám z USA nebo Asie, kde jsou energie výrazně levnější, se prostě moc nedá.
Dopady na české firmy
Pokud Německo pro tamní firmy zlevní energie, jak to dopadne na českou ekonomiku, na firmy u nás?
Pozitivně i negativně. Teprve uvidíme, co převáží. Pozitivně třeba v tom, že tamní firmy přežijí a budou nakupovat subdodávky v ČR. Na druhé straně negativně v tom, že jiné firmy mohou konkurovat těm českým právě nižšími náklady na energie. Otázkou je, jak dlouho se tento přístup dá realizovat.
Jsou vysoké ceny energií [zásadním] problémem české ekonomiky?
Ceny energií v ČR nebyly zatím příliš odlišné od těch německých. Tuzemské firmy však mají stále ještě jinou nákladovou výhodu, a sice nižší mzdové náklady. Tento kdysi vytvořený polštář stále existuje. Průměrné mzdového náklady na českého zaměstnance v průmyslu nedosahují ani polovinu německých. Ceny energií ovšem problémem jsou, protože stejně jako Němcům i našim firmám konkurují výrobci mimo Evropskou unii. Ti se derou právě na evropský trh.
Petr Dufek: Stát si může hrát s poplatky…
Kvitujete rozhodnutí nové vlády snížit regulovanou složku ceny energií?
Chápu to jako jednu z možností, jak s cenami energií něco udělat. Pokud stát na sebe vezme poplatky za obnovitelné zdroje energie [OZE], bude to úleva. Zároveň ale pracujme i s dalšími poplatky, které zrcadlí třeba nutné investice do budování a posilování sítí.
Modernizace přenosové elektrizační soustavy v EU si žádá biliony eur
Tyto náklady budou obrovské a jsou vynucené přechodem na decentralizovanou „zelenou“ energetiku. A někdo je musí zaplatit. Pokud bude možné najít zdroje na tuto transformaci třeba ve výnosech emisních povolenek nebo jiných disponibilních zdrojů z EU, bude to možné řešení.
Když se zeptám obecně – jak hodnotíte energetickou i cenovou politiku státu za poslední roky?
Za pozitivní považují odklon od ruského plynu a ropy, stejně jako rozhodnutí posilovat jadernou energetiku. V případě reakce na cenový šok na energetickém trhu, tak původně stát reagovat příliš nechtěl. Nakonec, když se uvolil, náklady na podpory domácností i firem pokryly dodatečné výnosy z energetiky, takže to státní rozpočet vlastně nezatížilo.
A máte za to, že ceny energií klesnou?
Pokud jde o ceny, tak stát opravdu moc prostor pro úlevy nemá. Může si „hrát“ s poplatky, ale náklady na budování soustavy někdo musí zaplatit. Může měnit daň z přidané hodnoty, ale opět je to o penězích, které budou v rozpočtu chybět. A mě samotného zajímá, jak jsme připraveni na likvidaci tepelných elektráren. K té bude muset dojít v důsledku evropské zelené politiky. A rovněž mě zajímá i to, na kolik to vyjde.
Daniel Tácha
Pokud jde o význam slova úleva, tak v této věci si pod tím slovem představuje něco zcela jiného.
Mimochodem. Četl jsem, jak zbavují bolesti členy svého kmene někteří šamani. Když za ním takový člen kmene přijde s tím, že má třeba v ruce bolest, že se jí málem nemůže dotknout, tak mu ji promasíruje tak, že se dotycný při tomto procesu bolestí skoro počůrá. A když pak po chvíli z jeho chýše odchází, tak ho ta ruka bolí o poznání méně, jak to výzkumníkům „léčení“ povrzovali.
Když se bacíte o něco do hlavy, doporučuji to. Vzít nůž s širokou čepelí, ten na plocho na naražené místo přiložit, zatnout zuby a hlavu s nožem na bolavém místě vší silou přitisknout na futra a nejméně minutu to vydržet. Před tím se běžte raději vyčůrat. Po chvíli jste významně zaléčeni, co se týče bolesti a následné velikosti boule.
Takže tak k věci OZE ve vztahu ke zmíněné „úlevě“. Je to jasné, nechci slevu zadarmo.