České penzijní spoření se státním příspěvkem dlouhodobě neplní svou základní roli, to je zajistit lidem smysluplný doplněk k důchodu od státu. Hlavní problém jsou extrémně nízké výnosy při extrémně vysokých poplatcích.
V důsledku toho jsou budoucí penzijní renty výrazně nižší, než by při stejných vkladech mohly být. Uvádí to aktuální analýza think-tanku Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu [IDEA] při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR.
Podle ní i ty nejdynamičtější fondy v rámci doplňkového penzijního spoření výrazně zaostávají za úspěšnými příklady ze zahraničí. Zatímco české dynamické fondy dosáhly za posledních deset let zhodnocení 88 procent, slovenské indexové důchodové fondy z tamního povinného druhého pilíře zvýšily hodnotu úspor o 133 procent. Ještě výrazně lepších výsledků dlouhodobě dosahuje švédský státní fond AP7 Safa, který ve své dynamické třídě zhodnotil peníze o 229 procent.
Podle zmíněné studie například české dynamické penzijní fondy zaostávají za vývojem světových akciových trhů přibližně o 5,5 procentního bodu ročně. A to bude mít, jak uvádí autoři studie, zásadní dopady na výsledné úspory účastníků systému. A důsledky nízkých výnosů jsou dramatické. Aby průměrný český účastník třetího pilíře dosáhl stejné měsíční renty jako klient slovenských indexových fondů, musí v životě pravidelně spořit až desetkrát vyšší částku.
Podle tuzemské Asociace penzijních fondů dynamické fondy přinášely v uplynulé dekádě každý rok v průměru čisté zhodnocení sedm procent. Mluvčí Asociace Jan Sedláček uvedl, že tak zcela obstojí ve srovnání se všemi obdobnými podílovými fondy v Česku i zahraničí. Studie podle něj nesrovnává obdobné fondy.
Co říkají odborníci už několik let
„Potvrzuje se, že ačkoli si většina Čechů uvědomuje potřebu spořit na penzi, motivace k využívání dostupných nástrojů slábne,“ uvedl již dříve pro FinTag výkonný ředitel České asociace společností finančního poradenství a zprostředkování [ČASF] Marek Černoch.
„Penzijní produkty lidé berou tak, že dostanou státní příspěvek, možná jim přispěje zaměstnavatel, tak si to tedy udělají. Ale, že by byly prioritními produkty při zajištění na penzi, tak to se neděje. To tyto produkty nesplňují,“ doplnil.
Poslanci schválili povinný penzijní příspěvek pro náročné profese
Důvodů, proč je to tak, je podle odborníků více. Patří mezi ně dlouhodobě neřešená skutečná reforma důchodového systému, včetně jejího třetího pilíře, nedůvěra ve stát a obliba nemovitostí mezi Čechy. Ti nemovitosti vnímají jako podstatný prvek svého zajištění na stáří.
„To, že mezi Čechy vlastní bydlení, obecně reality, dlouhodobě vévodí jako součást jejich zajištění na stáří, není ničím překvapivým,“ potvrdil pro FinTag finanční poradce skupiny Partners Vladimír Weiss.
„Souvisí to s důvěrou i atraktivitou tuzemského důchodového systému jako takového. A zde ta ‚česká cihla‘ prostě jasně vede,“ dodal.
Co dále zjistila studie
Studie zároveň ukazuje na to, že ani výrazné zvýšení státní podpory nebo vkladů nemůže tento problém vyřešit, pokud zůstane současná nízko výnosová struktura systému.
„Byla by chyba se domnívat, že důvod pro nízký stav úspor penzijních účtů účastníků v ČR jsou nízké vklady občanů, případně nízké vklady zaměstnavatelů. Klíč ke smysluplnému kapitálovému pilíři je v dostatečně vysokém výnosu, nízkých poplatcích a dostatečně dlouhé době spoření účastníků,“ uvedli autoři studie Filip Pertold a Lukáš Nádvorník.
Zatímco výnos penzijních fondů se státním příspěvkem mohou lidé ovlivnit volbou investiční strategie, u regulovaných poplatků toho moc nezmůžou.
„Poplatky v českých penzijních fondech dlouhodobě ukrajují značnou část zhodnocení a v horizontu celoživotního spoření mohou připravit klienty až o polovinu jejich budoucího majetku. Za poslední dekádu vymazaly 37 až 49 procent celkových výnosů fondů,“ uvádí dále autoři studie.
DIP DIP hurááá. Portu cupuje penzijní spoření se státním příspěvkem
Klíčem je podle nich snížení poplatkových stropů, vytvoření skutečně nízkonákladových indexových fondů a zavedení povinně nabízené strategie životního cyklu, která automatickou změnou dynamičnosti investic v průběhu života zvyšuje výnosový potenciál.
Jan Sedláček uvedl, že studie porovnává český systém založený na dobrovolné účasti, kde jsou zásadní položkou náklady distribuční a marketingové, se systémem povinným.
„A protože české penzijní společnosti musí o klienty bojovat a se získáváním klientů jsou spojeny náklady, se systémem povinným. V něm klienti penzijním společnostem přicházejí automaticky, takže nejde o férové porovnání,“ uvedl Sedláček.
Důchodový systém si žádá opravdovou reformu
Pokud ke změnám nedojde, podle autorů analýzy vážně hrozí, že třetí pilíř zůstane i přes vysoký náklad státu i nadále systémem s vysokou účastí, ale s minimálním přínosem pro skutečné zajištění na stáří.
Nemovitosti v Česku zdražily za posledních devět let o 124 procent
A to přesto, že lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem jsou bezmála čtyři miliony. Problém je i v tom, že mnoho lidí zůstalo v transformovaných fondech starého Penzijního připojištění [PP]. Ty svým výnosem málokdy porazí inflaci. Takových je stále cca 1,9 milionu. V „novém“ Doplňkovém penzijním spoření [DPS], které nabízí více investičních strategií, a tak i vyšší výnos, je zhruba 2,1 milionu lidí.
Staré penzijko za nové penzijní spoření mění tisíce lidí měsíčně
DPS nahradilo PP už v roce 2013. Do PP se nedá vstupovat, ale lze z něj přestoupit do DPS. To se však vyplatí jen těm, kteří mají dostatek času do penze na to, aby se jejich peníze zhodnotily. Právě čas – dlouhá doba spoření, dlouhý investiční horizont – je z pohledu spoření na penzi tím hlavním benefitem.
–ČTK/RED–
