Evropská unie [EU] dnes [25.6.] finálně odsouhlasila podmínky obchodní dohody s USA. EU zruší cla na americké průmyslové zboží a některé zemědělské produkty. Spojené státy na oplátku nastaví celní strop na evropský export na 15 procent.
Členské státy EU dohodu schválily dnes po téměř roce komplikovaných jednání. Dohoda by měla platit do konce roku 2029. Unijní státy jejím schválením současně zareagovaly na aktuální tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten EU v minulých dnech pohrozil novými cly, pokud podmínky dohody neschválí do letošního 4. července. Ekonomové i diplomaté se shodují, že sjednané podmínky dohody evropským firmám přinášejí to nejdůležitější a sice stabilní a předvídatelné poměry.
„Pro evropské, v našem případě české firmy, je právě ta předvídatelnost stěžejní. A já si myslím, že tu předvídatelnost nyní máme,“ říká v podcastu, který FinTag publikuje již příští týden, vedoucí ekonomické sekce Velvyslanectví ČR ve Washingtonu Jan Hladík.
Ukrajina dnes Německu nahrazuje Rusko, říká diplomat Erik Siegl
V podcastu FinTag Jan Hladík popisuje i to, jak české firmy vnímaly celní politiku prezidenta Trumpa v uplynulých měsících: „Můj názor je, že firmy se té celní politice Donalda Trumpa přizpůsobily. Zvykly si na to, že cla tady s námi po nějakou dobu budou. Co bylo ale nejdůležitější, jak jsme to vnímali při spolupráci s českými firmami s vazbami na USA, byla právě ta předvídatelnost. Otázky zněly, budou cla deset procent, nebo 30 procent? Jak dlouho tady s námi budou? Anebo se ještě zvýší? Nebo se naopak sníží?“
I pro USA je politika D. Trumpa velký hazard, říká šéf české firmy, která v USA vyrábí
Podle něj nyní, když dohoda mezi USA a Evropskou unií dospěla ke zdárnému závěru, spočívá hlavní přínos v tom, že vzájemné obchodní vztahy mají jasně dané podmínky. Což znovu dokládá na příkladu jednání s českými firmami v předchozích měsících.
„Jejich zástupci nám často říkali, jestli ta cla budou deset nebo 15 procent pro nás není tak rozhodující. Nebude to likvidační, pokud víme, že s tím můžeme dlouhodobě pracovat. Protože my jsme schopni ty náklady přesunout v rámci našeho dodavatelského řetězce až po toho koncového zákazníka, tvrdili. Pro ně byla důležitá ale právě ta předvídatelnost,“ vysvětluje dále pro FinTag.
Co je obsahem dohody EU s USA
Podle dohody Evropská unie zruší cla na americké průmyslové zboží a některé zemědělské produkty. Spojené státy na oplátku nastaví strop pro cla na evropský export na úroveň 15 procent. Samotná dohoda je komplexní, i když neřeší úplně všechny sporné oblasti transatlantického obchodu. Nevyřešené jsou například americké tarify na zboží využívající ocel a hliník, stejně jako spory kolem evropské technologické regulace.
„Cílem EU bylo především zabránit nové celní válce a udržet Spojené státy zapojené do širších bezpečnostních otázek, včetně podpory Ukrajiny,“ komentuje pro FinTag uzavření dohody vedoucí analytik XTB Jiří Tyleček.
Trump v Davosu: Když se bude dařit USA, bude se dařit celému světu
Připomíná ale i to, že dohoda čelila složité ratifikaci. Evropský parlament proces dvakrát pozastavil. Mimo jiné kvůli Trumpovým výrokům ohledně Grónska a také poté, kdy americký soud zpochybnil širší režim globálních cel zavedený prezidentem.
„Nakonec se podařilo dohodu prosadit až po úpravách ze strany Evropského parlamentu,“ říká Jiří Tyleček.
Dány většina Gróňanů nesnáší. To jistě ví i viceprezident J. D. Vance
Zdůrazňuje, že součástí dohody je i možnost jejího pozastavení. To pokud by porušily USA její podmínky. Což se může i stát. Prezident Trump nedávno například pohrozil Francii 100% clem na šampaňské a vína kvůli francouzským digitálním daním.
„Dalším důležitým testem bude vzájemná dohoda o subvencích v leteckém průmyslu,“ doplňuje Tyleček pro FinTag.
Analýza: To bylo křiku kvůli clům Trumpa. A výsledek? Nic než křik
Z pohledu investorů podle něj dohoda přináší krátkodobou úlevu, protože snižuje riziko okamžitého zavedení nových cel na evropský export. Zároveň ale nejde, jak připomíná, o definitivní konec obchodních sporů. Na stole i nadále zůstávají „nedohody“ v oblasti průmyslových cel, digitálních daní, technologické regulace a leteckého průmyslu.
Americká ekonomika zrychlila
Zpráva o uzavření dohody mezi EU a USA není jedinou dnešní zprávou, která se týká Ameriky a stojí za pozornost. Americké ministerstvo obchodu ve své zpřesněné zprávě opět významně revidovalo růst hrubého domácího produktu [HDP] v letošním prvním čtvrtletí. A to z 1,6 procenta z konce května na 2,1 procenta dnes. A není bez zajímavosti, že už na začátku května odhadovalo 2% růst. Podle úřadu ekonomiku hnaly k lepšímu výkonu vyšší investice, vývoz, vládní výdaje a výdaje spotřebitelů.
„K revizi směrem vzhůru přispěl zejména nižší dovoz, než se původně předpokládalo,“ vysvětluje dále pro FinTag Jiří Tyleček.
Podle amerického ministerstva obchodu soukromé investice bez započtení investic do bydlení stouply na začátku roku o 10,6 procenta. Investice do bydlení se však o 7,8 procenta snížily. Jde o nejvyšší pokles od roku 2022 a pátý čtvrtletní pokles za sebou. Podle analytiků částečně možná i proto americká centrální banka tento měsíc ponechala základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 3,50 až 3,75 procenta. Jakkoli její zástupci na tiskové konferenci volili výrazně jestřábí tón.
Výdaje a investice federální vlády se zvýšily v prvním čtvrtletí o 9,4 procenta. Daří se také trhu práce. Zaměstnavatelé od března do května vytvářeli v průměru 188 000 pracovních míst měsíčně. Loni vznikalo kvůli nejistotě spojené s obchodní a imigrační politikou prezidenta Trumpa v průměru méně než 10 000 pracovních míst měsíčně.
„Navzdory nejistotě a dopadům napětí na energetických trzích v souvislosti s konfliktem kolem Íránu zůstává největší světová ekonomika odolná,“ zhodnotila aktualizovaná data amerického HDP agentura AP.
–DNA–
