Koncem srpna byla největší britská automobilka Jaguar Land Rover terčem kybernetického útoku. Ani po třech týdnech se nepodařilo obnovit výrobu, a to nejen v závodech ve Velké Británii, ale také na Slovensku, v Brazílii a Indii.
Vzniklá škoda dosahuje stovek milionů liber. Kyberútok zasáhl i 700 subdodavatelů automobilky, kteří jí dodávají 30 000 komponentů. Odbory a vedení firmy požadují od britské vlády finanční pomoc. Na to reaguje níže uvedený komentář listu The Spectator.
Nekopírujeme nikoho, hlásá reklama automobilky Jaguar propagující její novinku, model Jaguar Type 00. První nula znamená nulové emise, druhá nula pak to, že jde o koncept.
Automobilka, jak se zdá, nekopíruje ostatní velké nadnárodní společnosti ani v tom, že by se pojistila proti kybernetickým útokům. Jaguar Land Rover [JLR] toto pojištění zřejmě nemá. Teď po kyberútoku, jak zjišťuje, má vážné problémy. Zavřela továrny, dělníky poslala domů a napravuje škody. Britská vláda již oznámila, že uvažuje o pomoci automobilce, aby ji a její dodavatele ochránila před krachem. Kauzu rozebírá komentátor listu The Spectator Ross Clarc v článku Let jaguar crash. Don´t waste my money saving it.
Prosím ne, píše Ross Clarc, a ptá se: Proč by měly být moje daně použity na záchranu aktivistické a arogantní firmy, která nám sděluje, že nemá zájem vyrábět automobily levnější než 100 000 liber [cca 2,5 mil. Kč]? I si odpovídá: Toto přece není veřejná služba.
Jaguar nejspíš vsadil na špatného koně
Clark dále uvádí, že firma pohrdá svými věrnými zákazníky, kterým říká, že už o ně nestojí. Obvinila je z „odporné nenávisti a netolerance.“ A to tak, že odsoudila lidi, kteří kritizovali její reklamu nového modelu. Reklamu, která pracovala s genderovými motivy, kritizoval i americký prezident Donald Trump. Ten ji označil za zvrácenou. Podle Clarka jsou vozy automobilky směšná a nadměrně veliká monstra znečišťující ovzduší, která se vejdou sotva na ulici. A končí špatně zaparkovaná na chodnících.
Společnost nemusí mít vůbec žádnou budoucnost, ať už by byla napadena kyberútoky, nebo nikoliv. Jaguar ukončil v Británii prodej svých vozů do doby, než na trh uvede svůj nový elektromobil. Tu svou uměleckou představu automobilu Lady Penelope [fiktivní komiksová postava z filmu Thunderbirds] s klimatizační jednotkou přilepenou na příď vozu.
Pokud se firma domnívá, že si vydělá na živobytí tak vypráskaným autem, jako je tohle, tak hodně štěstí. Je to její svobodná volba. Ale já opravdu odmítám, aby mi peníze z kapsy tahala Rachel Reevesová, britská ministryně financí, a aby je dala JLR. Kromě toho, že by ještě víc zatížila veřejné financování, vyslala by nebezpečnou zprávu dalším společnostem: Nedělejte si starosti s pojištěním proti kyberútokům, protože účet zaplatí přeci vláda.
Zachování výroby oceli je národní zájem, zdůrazňuje britská vláda
Britská vláda za několik desetiletí zachraňovala mnohé automobilky. Automobilky jsou zkrátka elitou průmyslu požívající výhody jako žádné jiné průmyslové odvětví. Ale co se ještě může objevit? British Leyland a většina jeho dodavatelů zmizela. Jako oběti arogance a sebeuspokojení a jako důsledek sebevražedného chování odborů. JLR je poslední zbytek toho, co kdysi býval British Leyland. Už není totiž v britských rukou, vlastní ho indická společnost Tata Motors. A Británie by se bez ní obešla. Inspektor Morse – postava televizního seriálu, která jezdí jaguarem – by si určitě našel jinou značku.
Britský průmysl potřebuje polít živou vodou
Britský průmysl jistě potřebuje polít živou vodou. Ale toho nedosáhne finanční podporou některých společností. Cesta k oživení vede přes nízké daně, efektivní regulaci a nízké ceny energií. Zvláště cena energií, kterou zvýšila politika nulových emisí, je skutečný nepřítel britského průmyslu. Britské vládě, jak se zdá, to ale nevadí. Hrdě veřejnosti sděluje, že zachrání JLR. To je pravý klientský kapitalismus – zachraňovat zvlášť prestižní firmy.
USA posilují svou pozici v Británii. Investují do cloudu, IT i obrany
Zdá se, že vláda se o kyberzločiny moc nezajímá a starší lidé kvůli nim přicházejí o své úspory. Zkuste policii nahlásit třeba online podvod. Budete odkázáni na něco, co nese zavádějící název Action Fraud. Je to poloveřejná administrativní instituce financovaná vládou. Ta, jak se zdá, se zajímá jenom o zaznamenání zločinu, ale nijak proti němu nezasahuje, než že lidem radí, aby byli příště opatrnější. A to se musí změnit, kyberzločiny se musí brát vážně. Neměli bychom jenom klopit peníze na záchranu další automobilky. A neměli bychom penzistům jenom radit, aby byli příště více opatrní.
Komentář Rosse Clarca pro FinTag přeložil Michal Achremenko











































Opět bych si přihřál svoji polívčičku.
Vzpomínáte si, jak před zelenými komouši varuji, že se rozjíždí ovládnutí společnosti přes peníze (zelené výpalné, příspěvek na to či ono a další snahy) a že to nakonec pro ně může být i snaha úspěšná, než to vše následně ekonomické zákony zaříznou? A že se během toho najde dost kolaborantů? Česky řečeno, ochotných spolupracovníků je v jejich snaze za naše peníze oddaně podporovat? A současně varuji před předáváním dalších pravomocí na bruselskou úroveň?
Jesli ano, tak na na případu Jaguár názorně vidíte jak se takový proces prakticky rozvíjí, při kterém je zákazník, a vlastně nakonec i občan, na konci schvostu. Je to velmi dobrý článek a doporučuji jeho přečtení.
Z tohoto článku, ve světle voleb, jak to vše kolem nich kulminuje, vyplývá jedno. Že Rusko jako impérium, kdy politika každého impéria je ve své podstatě imperiální, je pro mne vojenský protivník. Jediná medicína proti tomu je být podobně schopně vyzbrojen a být ochoten zbraně použít. Ale jestli dnes pro mne něco představuje bezprostřední bytostné ohrožení, tak je to dnešní bruselský zelený komouš, který, na rozdíl od Ruska, má dokonce v ruce řadu mých dost důležitých národních pravomocí (třeba migraci a podobně). Pravda, ne všechny, těch pár nejdůležitějších ještě ne, ale i ty, které má, tak jej jich dost na to, aby mě, tedy můj stát, totálně hospodářsky rozvrátil. Rozvrátil tak, jak se to podařilo tomu rudému.
Hlavní cíl a téma dneška, byl to však i cíl posledních eurovoleb, které zrovna nedopadly, je eliminace evropského bolševika, který místo rudé vázanky, nosí zelenou kamizolku švarného myslivce s dobráckou tváří.
Jaguár nový model v první řadě špatně odprezentoval. V druhé řadě se fixuje na čisté elektromobily, což je podle mě slepá ulička. Kdo má všech pět po hromadě, postupuje po menších krocích. Ve třetí řadě, čumák se mi docela líbí, tedy, až na tu „klimu“ :-). Z boku je to příliš krabiciozní a totální průšvih je barva. Musí si uvědomit co chtějí dělat. Jestli šířit ideologii, nebo stavět auta. Zatím to vypadá, na to první.
Tak, tak!
Jeden jasný, navíc velmi významný, přisluhovač, který pomáhá evropské hospodářství táhnout do pekla. A až se to podaří, tu hospodářskou káru do pekelných bran dotlačit, zavčas přehodí výhybku, určitě i kabát, stejně jako náš současný prezident se slovy, sorry, do teď jsme to dělali špatně, ale už jsme se poučili a od teď soudruzi, od teď už víme, jak na to a já vám to zpětné vytlačení káry z pekla ven budu za slušnou odměnu organizovat. A občan, daňový poplatník, náklady jako vždy, a z valné části svou vinou, „radostně“ zatáhne.
Ostatně nic nového pod sluncem, když se volič o politiku a ekonomiku nestará a pak naletí na kde co. V Německu se zavedené firmy napakovaly na zakázkách při výrobě technických zařízení pro efektivní předčasné spalování svých spoluobčanů, které probíhalo v koncentačních táborech a po válce tytéž firmy pokračovaly ve vydělávání peněz při obnově válkou zničeného německého hospodářství.
Teď jsem zabrousil na FORUM24. Je to takové moje názorové otužování. Jako když cíleně skočíte do ledové vody, kde se klepete zimou a ve které hrozí těžké nachlazení, ale ona vás vlastně otužuje a upevňuje vám zdraví tím, že vám trénuje systém rychlého uzavírání podkožních cévních vlásečnic, což zvýší tepelně izolační vlastnosti těla. A to brání prochladnutí. Je to důležité, neboť při dlouhodobé podvýživě a při prochladnutí, tak první, co kolabuje, je imunitní systém.
A hleďte, co jsem objevil! Objevil jsem tam komentář s názvem začínající: „Brusel není Moskva…..“ A píše se tam:
Některá fakta mohou působit banálně, ale je třeba je zvláště nyní v předvolebních časech připomínat. Česká republika je od roku 2004 členem Evropské unie. To není státní útvar, ale společenství suverénních států. Proto o nejdůležitějších věcech rozhoduje Evropská rada, v níž zasedají hlavy států nebo premiéři národních vlád. Společně určují politické směřování a priority EU…….
Toliko první věty komentáře, který toho dále rozvíjí. A proč je důležité politiku sledovat, jak stále říkám? Protože v článku, když si dáte CTRL-F a napíšete slovo komise, tak narazíte na jedinou větu, ve které se píše: …..a Evropská komise, která pečuje o obecné zájmy EU…….
Takže jak to je? Je to tak, že komise není orgán volený, ale je jmenovaný. To je první problém, protože když si vyhledáte, co komise jako taková je, narazíte na následující:
….Evropská komise je výkonný orgán Evropské unie, který iniciuje legislativu. Je tvořena 27 komisaři a v jejím čele je předseda Evropské komise. V širším významu označuje kolegium s celým administrativním aparátem, který čítá až 32 tisíc zaměstnanců………
No a pak článek dlouze rozebírá, kolik peněz, z nichž nemalou část jsme do rozpočtu také odvedli, jsme (zatím, než budeme čistými plátci) obdrželi. To je vše.
Prostě si představte, že zvolíte stranu, ta i s ostatními, které získali většinu, si zvolí lidi, zástupce, a ti je pak politicky zastupují tím, že iniciují, tedy vymýšlí české zákony. Takže prvotní zákonná iniciativa nevychází od pánů Babiš, Fiala, Rakušan a dalších, kterým voliči dali svůj hlas, ale od jimi jmenovaných pánů a dam, a to podle jejich uvážení.
To je třeba podle mne jedním z důvodu, proč tito nikým nevolení pánové a dámy nemají problém vymyslet kdejakou evropskou šílenost. Jejich osud v EU je v konečném důsledku závislý ne na voličích, ale na lidech v aparátu EU, kteří si je nakonec vybrali.
Jenže ve zmíněném článku, že Brusel není Moskva, není o tomto faktu výslovně ani zmínka. I to, podle mého názoru, vysvětluje skutečnost, o které mluvil v jednom rozhovoru maďarský prezidet Orbán, že od té doby, co jezdí do Bruselu pan Fiala, tak ČR je tam jen kývacím panákem. Je to logické, protože když by nastala situace, že ODS projede volby, tak co pak se současným předsedou ODS. S největší pravděpodobností bude vyšoupnut do Bruselu (toto není česká specialita, ale toho se děje ve všech státech EU, jak mám informace) a tam kývací panáky předseda komise nutně potřebuje. Předseda té komise, která podle komentáře Brusel není Moskva, starostlivě pečuje o obecné blaho EU.
A to také vysvětluje podle mě i tu skutečnost, že o co intenzívněji tato komise podle svého vlastního uvážení o blaho EU, ve smyslu jak bychom měli žít a myslet, pečuje, o to rychleji na úrovní suverénních států politicky sílí radikální strany.
Um, já nevím, není to přesně ten princip, jak vzniká vláda? Vy si zvolite stranu, maximálně zakroužkujete poslance, a ouvej, pak vám Babiš najmenuje ministra financí, kterého jste nechtěli ani nevolili, což? Řekl bych, že to je v zastupitelské demokracii tak nějak normální, nemluvě o tom, že komise je 1) zodpovědná parlamentu EU, který je volený přímo, a má technicky pravomoc komisi i odvolat, 2) se skládá z lidi jmenovaných jednotlivými státy, ne úředníky EU, kteří navíc musí projít schválením parlamentu, 3) nebo o tom, že komise tam není od toho, aby zastupovala státní zájmy, ale zájmy EU jako celku. Od zájmu státu tam je Rada, right? A prvotní zákonnou iniciativu sice mají, ale ta musí následně projít celým legislativním procesem včetně Rady a Parlamentu, nezačne si platit jen tak sama od sebe. 4) Moc nechápu pointu vašeho příspěvku, to co píšete se vlastně nijak moc nevylučuje ani nevztahuje k textu, který se zdá vás z nějakého důvodu rozčílil..
Mně šlo poukázat na mlžení. Ale nerozčílilo mně to, protože se jedná o politickou reklamu v době vrcholícího politického boje. A v něm se přehání, zamlčuje se, neříká se vše. Kdo sleduje politiku, tak to ví.
Ale k věci. V národních politikách to tak není. Většinou voličů zvolený politik je politikem na vrcholu a pokud on vymýšlí a navrhuje zákony, tak chodí s politickou kůží na trh. To se projevuje na preferencích dnešní vládní většiny. Co špatného se událo, jde na její triko, i kdyby tomu tak nebylo. To, že pak má politik svého ministra financí a že i ten je obvykle poslancem, na podstatě věci nic nemění. Je na vrcholu a na něj já jako volič dosáhnu. Proto mne dnes vyzývá, organizuje pro mne setkání a dělá vše pro to, abych ho volil.
Jenže v EU je to tak, že orgány, které rozhodují o legislativě jsou v podstatě čistě zákonodárné. I smlouva EU říká, že stojí na zastupitelské demokracii. Jenže evropská komise (od tam lezou ty nápady) je jmenována, ne mnou zvolena, aby mne zastupovala. Rada Evropské unie to jsou členové vlád členských států. Těm jsem kompetenci rozhodovat na úrovni EU nedal, mají ode mne povolení konat pouze na území ČR. Protože jsem je volil podle volebních zákonů ČR. Tak jediné, na co mám jako volič vliv a co je vytvářeno způsobem, který zapadá do způsobu zvaného demokratický, je evropský parlament. Jedině členy tohoto tělesa jako evropský volič volím.
To je zásadní rozdíl oproti demoktratické národní politice, ale o tom článek pochopitelně mlčel. A raději z toho udělal významový guláš, aby to tak nevyčnívalo a chutě se dobře promíchaly.