Prezident Petr Pavel si na dnešek pozval na Pražský hrad ministryní financí Alenu Schillerovou [ANO]. Projedná s ní návrh letošního státního rozpočtu. Prezident už řekl, že zákon o rozpočtu nevetuje, ale nelíbí se mu nízké výdaje na obranu.
Aktualizace 16:40.: Prezident Petr Pavel nehodlá návrh státního rozpočtu na letošní rok vetovat ani zdržovat jeho podpis. Po dnešním jednání s hlavou státu to novinářům řekla ministryně financí Alena Schillerová. Očekává, že přesný termín podpisu rozpočtu bude zveřejněn po úterním jednání prezidenta s premiérem Andrejem Babišem [ANO]. 95 procent hovoru s prezidentem se podle ní týkalo výdajů na obranu. Ty Pavla podle Schillerové nejvíce zajímaly.
—
Následně v úterý na schůzku se Schillerovou naváže prezident Petr Pavel jednáním s premiérem Andrejem Babišem. I jeho upozorní na své výhrady ke státnímu rozpočtu pro letošní rok.
Rozpočet se schodkem 310 miliard korun schválila ve třetím čtení minulý týden Sněmovna. Pokud prezident zákon o státním rozpočtu podepíše – může ho i odmítnout – skončí rozpočtové provizorium. To od začátku roku omezuje měsíční státní výdaje na jednu dvanáctinu loňských výdajů.
Minulý týden Pavel při návštěvě Pobaltí novinářům řekl, že chce se Schillerovou mluvit o tom, zda je navržený schodek v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Projedná s ní ale i výdaje na obranu. Ty opakovaně označuje za nedostatečné a vládu za to kritizuje. Pavel řekl, že bude chtít od Schillerové vědět, zda je letošní rok z hlediska výdajů na obranu pouze přechodový a od příštího roku výdaje na bezpečnost a obranu opět porostou.
Spor o výdaje na obranu
Spor o výdaje na obranu spočívá v tom, kolik Česko ve skutečnosti plánuje vydat na obranu vůči hrubému domácímu produktu [HDP] už v letošním roce. I když návrh státního rozpočtu počítá s výdaji dokonce lehce nad 2 procenta, do těchto výdajů vláda zahrnuje i výdaje rezortu Ministerstva dopravy ČR [MD ČR]. A to ve výši necelých 20 miliard korun. Bez této sumy čisté výdaje rezortu obrany klesnou na 1,73 procenta HDP. Tím Česko porušuje závazky, které má v rámci Severoatlantické aliance [NATO].
Na to začátkem března upozornil i americký velvyslanec v Česku Nicholas Merrick. Uvedl, že Česko riskuje, že bude patřit mezi země s nejnižšími výdaji na obranu v NATO. Připomněl, že státy NATO se loni dohodly, že do roku 2035 vzrostou obranné výdaje na 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta HDP budou tvořit související nevojenské investice.
„Všichni spojenci musí nést svůj díl odpovědnosti a dodržet Haagský závazek v oblasti obrany. Tyto hodnoty nejsou náhodné. Jde o to odpovědět na současnou situaci – a ta vyžaduje, aby standardem bylo 5 %. Žádné výmluvy, žádné výjimky,“ napsal na síti X, profilu amerického zastoupení v Česku, z něhož ho následně převzal velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker.
Do dopravní výstavby stát letos podle poslanci schváleného rozpočtu investuje rekordních 169,3 miliardy korun. To je o devět miliard více než byl schválený rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2025. Oproti původnímu návrhu předloženému vládou Petra Fialy [ODS] tak aktuální verze rozpočtu posiluje národní zdroje na dopravní infrastrukturu o 26 miliard korun.
Nejen výdaje na obranu: Co kritizuje NRR
Národní rozpočtová rada [NRR] spolu s opozicí opakovaně uvádějí, že návrh zákona o státním rozpočtu pro letošní rok porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. To ministryně Schillerová odmítá. Argumentuje tím, že pravidla tohoto zákona se nevztahují na situaci, kdy Sněmovna vládě návrh rozpočtu vrátila k přepracování.
Schodek rozpočtu 2025 není 241 miliard korun, ale 290,7 miliardy
Avšak NRR si mimo jiných problematických oblastí, jako je třeba i energetika, přímo všímá výdajů na obranu. Rada ve svém aktuálním Stanovisku přímo uvádí, že při současně navrženém rozpočtu Česko neplní svůj 2% závazek vůči NATO. Podle ní činí výdaje na obranu pro letošní rok ve skutečnosti jenom 1,73 procenta HDP.
Poukazuje na to, že ve výdajích na obranu jsou i výdaje na dopravní stavby [19,6 mld. Kč]. V samotné kapitole ministerstva obrany je ale už „jen“ částka 154,8 miliardy korun.
„To je sice dle znění zákona o financování obrany České republiky možné, ale pouze pokud jsou tyto výdaje v souladu s definicí výdajů na obranu dle platné metodiky NATO,“ uvádí zástupci NRR a dodávají: „NRR již ale dříve vyjádřila silnou pochybnost, že tomu tak je.“
Vláda Andreje Babiše se podle nich navíc i potenciálně dostává do rozporu se zákonem č. 177/2023 Sb. o financování obrany ČR.
Jak argumentuje Alena Schillerová
Ministryně financí Schillerová jakoukoli kritiku odmítá: „Plnění našeho závazku dávat na obranu dvě procenta HDP v letošním roce je nezpochybnitelné.“
To řekla i včera na CNN Prima News a dodala, že jakékoli další navýšení výdajů na obranu „je v tuto chvíli nereálné“.
Kontrola efektivity výdajů na obranu bere dech svou komplexností
Podle ní celkové obranné výdaje, včetně peněz z jiných kapitol, by měly být přibližně 185 miliard korun, tedy zhruba 2,07 procenta HDP. Odvolala se na lednovou makroekonomickou predikci ministerstva financí. To, že letos ale má ministerstvo obrany ve schváleném rozpočtu asi 154,8 miliardy korun, což odpovídá zhruba 1,73 procenta HDP, odbyla takto: „Celá řada členských zemí NATO nedodržuje ani dvě procenta.“
Skutečností je, že zhruba deset členů ANO loni neplnilo závazek dávat dvě procenta HDP na obranu. Minulý týden při schvalování návrhu státního rozpočtu ve Sněmovně ministryně i uvedla, že ČR nikdy nedávala na obranu více, než dá letos. Upozornila na letošní meziroční nárůst výdajů na obranu o 24 miliard korun. A zdůraznila pokračování modernizace armády a navýšení počtu vojáků [+1000].
Výdaje na obranu ČR letos a v uplynulých letech
[Zdroj: MF ČR]
Na CNN Prima News se vyjádřila dále k tomu, zda peníze na obranu, které vláda využije v rezortu dopravy, uzná NATO skutečně jako výdaje na obranu podle metodiky Aliance.
„Plnění je věcí metodiky, hodnocení od NATO dostane Česko až zpětně,“ vyjasnila.
Podle kritiků vlády to ale nestačí. Připomínají, že státy NATO včetně Česka se loni dohodly na růstu obranných výdajů do roku 2035 na 3,5 procenta HDP a vydávání dalších 1,5 procenta na související nevojenské investice.
–DNA/ČTK–
Gumu 107 samozřejmě trápí ty nízké výdaje na obranu. Ať si trhne. Schillerová, ač rusofobka, na jeho výlevy nedá. Ale myslím, že v dalších letech se budou tyto výdaje protispolečensky zvyšovat. Jeden ruský tank T-90M Proryv v nejnovější verzi = 80 milionů CZK. Jeden německý Leopard pro AČR včetně tzv. “Bohemizačního příplatku” = 778.4 milionů CZK. A to se určitě někomu vyplatí, že? Tanky a BVB jsou bodové cíle. Drony si s nimi poradí.
Na vládě prý během projednávání v diskusi zaznělo, že… “NATO je de facto mrtvý projekt, do kterého již nemá smysl sypat velké prostředky, podívejte se na Trumpa, vždyť on se úplně zbláznil, je to magor…” Jednalo se prý o reakci na chování Trumpa okolo Íránu, o roli USA a o americké armádě, o její nezodpovědnosti, o nepředvídatelnosti Donalda Trumpa, o uvržení celé Evropy do energetické tísně kvůli válečnému požáru v Perském zálivu.
Podívejte se lidi, pokud si ještě nejste někteří ve svém názoru na věc jisti, tak vás mohu ujistit, buďme v klidu. Pořád tu razím, jít od obecného ke konkrétnému, protože za svůj život mám mimo jiné odpozorované, že ač velmi rozdílné věci, ve své podstatě jako by fungovaly na podobném principu.
A ve všem platí, všeho s mírou. To platí i pro ekonomiku. Proto jsem i mnohem dříve nebrojil proti deficitu. Nebo proti inflaci. Bylo mi jasné, že razantní reakce na objektivní věci by mohly ekonomiku dokonce zaříznout jako celek, protože by zaběhlé věci, které i tak ještě fungují, mohla rozvrátit.
Takže jak s výdaji? S tím nárůstem? Ten je objektivně nutný, aby se dohnalo lajdáctví minulých vlád (všech), ale je třeba postupně. Je to stejné, jako když jste tlustí tak, že sotva vyjdete pár schodů a rozhodli byste se nejednou intenzívně hýbat. A začnete ze dne na den pořádně běhat. Akorát si zničíte klouby, můžete dostat infarkt a podobně. Proto i ten nárůst v ekonomice musí být postupný. V tom má kšeftmon pan Babiš pravdu. Ten nápor dalších peněz by se bez potřebných návazností na jisto jen promrhal. Vzpomeňte si na dotace pro obce, pro jejich zvelebení, které přišly narychlo, jak je zvelebily. Zhusta tak, že je u nás přerozhlednováno. Předpokládám, že ministryně, zvaná pávice, na bývalého komouše, který jedná stylem kam vítr tam plášť, je v tomto duchu připravena.
My jako voliči však musíme pozorně sledovat, když by i tato vláda v pozdějším zvyšování výdajů na obranu opět začala uhýbat a tvrdila by, že už peníze na další zvýšení nejsou (není pravda, peníze obecně jsou, protože lidé i firmy dělají a daně platí), tak kam jdou ty, které jsou.
I tak je však nutné mít na paměti, že vše, co je nad dvě procenta, se už se dostává do oblasti, kdy to neúměrně zatěžuje ekonomiku. Abyste tomu rozuměli. Když výzbroj jen koupíte, ty peníze vám z ekonomiky zmizí. Když si to vyrobíte sami, tak nevěřte na nějaké řeči typu ekonomické perpetuum mobile, že to rozproudí ekonomiku. Proč? No, protože to někdo vyrobit musí. Ten někdo pak nepracuje v jiné firmě produkující to, co k životu denně potřebujme, takže tam vlastně chybí. Když by se zbrojní výdaje dokonce utrhly ze řetězu, zbrojní průmysl by pak v důsledku přílivu peněz ty nejschopnější zaměstance z produktivních firem doslova vysál. Výzbroj není produktivní výrobek, je to čistokevně nákladová položka. A to by už mělo pro ekonomiku záporný efekt. Tyto jevy, i když v jiné oblasti, řada zemí v minulosti zažila. Nakonec dnešní Rusko je důkazem. Jak se jeho situace pokračující válkou zhoršuje a musí stále a více a více vyrábět zbraně, tak tam mají, nebo měli, zaměstanci v některých továrnách platy jako v Rakousku. A to v zemi, která má průměrnou mzdu oproti nám dramaticky nižší. To tam časem zákonitě nemůže skončit dobře. Z tohoto důvodu mají ta dvě procenta hluboký smysl.
P.S. „Takhle to pak dopadá, když se lajdačí“, jsem slýchával při své výchově.
Hlavní účetní ČR pí Schillerová nemohla dopadnout špatně u generála prezidenta Pavla. Zvorany Stanuruv a Fialuv rozpocet je neopravitelny a tak vznikll nějaký hybrid, který má mnoho neznamych minovych poli. Těšínská jablíčka s rozpočtem 2027 budou hodně kyselá. Zbrojít za každou cenu na dluh pro 20000 lampasaku, je podivne bez nějaké formy branné povinností naznačuje i mlčící generál p. Zuna, takto MO za SPD. To je noční mura pro celé politické spektrum ČR.