Na Ukrajině dnes [22.4.] začalo tlakování a napouštění ropovodu Družba. S odvoláním na provozovatele ukrajinské části ropovodu, společnosti Ukrtransnafta, to oznámila slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková [SMER-SD].
Současně Evropská unie schválila půjčku pro Ukrajinu v přepočtu za 2,2 bilionu korun. Obnovení dodávek ropy touto trasou na Slovensko Saková očekává zítra, ve čtvrtek ráno. Ropovod Družba Ukrajinci odstavili na konci ledna. Podle tvrzení ukrajinské strany ho poškodil ruský útok.
O tom, že maďarská petrochemická skupina MOL dostala od ukrajinského provozovatele ropovodu Družba oficiální potvrzení, že ropovod je připraven začít opět dodávat ropu do Maďarska a na Slovensko, informuje i agentura Reuters.
Tranzit ruského plynu a ropy přes Ukrajinu je záhada této války
„Společnost JSC Ukrtransnafta, která je zodpovědná za provoz ukrajinské části ropovodu Družba, firmu MOL oficiálně informovala, že práce na opravě ropovodu Družba byly dokončeny a že stav vyšší moci platný od 27. ledna 2026 byl ukončen k 18:00 dne 21. dubna 2026,“ uvedli zástupci maďarského podniku v prohlášení pro Reuters.
Podle tohoto oznámení je JSC Ukrtransnafta připravena obnovit tranzit ropy do Maďarska a na Slovensko. Ukrajinský zdroj agentuře AFP řekl, že tranzit bude obnoven do několika hodin. Zdroj z odvětví agentuře Reuters už v úterý řekl, že Ukrajina tranzit ruské ropy ropovodem Družba obnoví dneska.
Stát připravuje krizové scénáře pro případný výpadek energií
A vyjádřil se i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten oznámil, že opravy na ropovodu byly dokončeny a současně vyzval Evropskou unii, aby odblokovala [další] půjčku pro Ukrajinu v objemu 90 miliard eur [cca 2,2 bilionu Kč]. Tu blokovaly kvůli zavřenému ropovodu Družba Maďarsko a Slovensko. Své veto nyní obě země odvolaly a půjčka byla schválena.
Maďarské spory kolem Družby
Končící maďarský premiér Viktor Orbán [Fidesz] a slovenská vláda Ukrajinu obviňovali, že opravu ropovodu záměrně protahuje. Což Kyjev popřel. Obnovením tranzitu ruské ropy přes ropovod Orbán podmínil schválení unijní půjčky Ukrajině v objemu 90 miliard eur.
V Maďarsku se 12. dubna konaly parlamentní volby, ve kterých zvítězil Orbánův soupeř Péter Magyar [TISZA]. Ten avizoval, že pokud se stane předsedou vlády, tak Maďarsko pod jeho vedením diverzifikuje zásobování ropou, ale i to, že ropa z Ruska zůstane. Podobně jako Orbán se i Magyar vyslovil proti rychlému vstupu Ukrajiny do EU.
Budoucí maďarský premiér Péter Magyar v pondělí Zelenského vyzval, aby po dokončení oprav ropovod co nejdříve zprovoznil. I apeloval na Rusko, aby dodávky ropy přes Družbu obnovilo. Současně začal jednat s Evropskou unií o odblokování Maďarsku za Orbána zadržených unijních fondů. Co se týče Ukrajiny, vyjádřil se tak, že „žádnou půjčku Ukrajině nezablokuje, ale také žádnou půjčku Ukrajině nezaplatí“.
Problémy s Družbou má i Slovensko
Ukrajina byla kvůli provozu ropovodu Družba dlouhodobě ve sporu i se Slovenskem, tamějším premiérem Robertem Ficem [SMER-SD]. Ten kritizoval Ukrajinu už loni za přerušení dodávek plynu na Slovensko. Slovensko v uplynulých týdnech, kdy byl ropovod Družba mimo provoz, čerpalo ropu ze svých strategických státních zásob.
Prezident Zelenskyj v minulosti uvedl, že nechce znovu spustit Družbu, protože přepravuje ruskou ropu. Avšak Kyjev nemá na výběr, protože Slovensko a Maďarsko jsou na ruských energiích závislé. Navíc skrze ně proudí ruský plyn a ropné produkty dál do Evropy. A Slovensko a Maďarsko mají výjimku od Evropské unie na čerpání ruského plynu a ropy.
Co říká český ministr Karel Havlíček
Na otázku v podcastu FinTag, kdy by mohla skončit válka na Ukrajině, která by mohla přirozeně vrátit do hry plné obnovení odebírání energií z Ruska, ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček [ANO] odpověděl následovně: „Kdybyste se mě ptal před dvěma roky, tak bych vám řekl, že ta válka už nemůže být. A vidíte, stále je. Je to extrémně složité. Ale platí to, co říkám dlouhodobě, o co déle se bude válčit, o to obtížněji se bude hledat ta mírová pozice v maximálním zájmu Ukrajiny.“
Byla boží prozřetelnost, že jsme snížili POZE, říká Karel Havlíček
A pokračoval: „To Rusko je velké. V té válce tahá za delší konec provazu, byť není tak dlouhý, jak si možná mnozí mysleli. Ale všechny strany konfliktu, zejména ty válčící, do toho konfliktu investovaly obrovské množství kapitálu, zejména lidských životů, stovky tisíc mrtvých, dále obrovské množství finančních zdrojů, to už dneska nikdo nespočítá, včetně devastace území a samozřejmě politický kapitál, protože se za něco postavili.“
Ukrajina se od února 2022 brání ruské vojenské invazi. Příjmy z prodeje ropy a plynu pomáhají Rusku válku na Ukrajině financovat. To stejné platí i obráceně. Příjmy z tranzitních poplatků za ruské energie pomáhají ukrajinskému rozpočtu. Na zahraniční pomoci ale je Ukrajina dnes zcela závislá.
–ČTK/RED–
Byla doba, kdy banderovci z ropovodu kradli ropu. Nyní byli k natlakování donuceni tím, že ten ropovod bude zásobovat i západní Evropu. A nedostali by těch 90 miliard. Snad dostanou švindlstatut – že budou zem přidružená k NATO, což ve skutečnosti neznamená nic. Ani plnohodnotně platný článek 5 by nezaručoval vojenskou pomoc. Jistě banderovci vymysleli vyděračské podmínky. Tranzitní poplatky nejspíše zvednou. To je to nejmenší. Americký expert odhaduje válečné ztráty banderovců na dva milióny mrtvých a asi jeden milión zraněných. Uvedl také, že mají ztráty na lidech desetkrát větší. Kvalita armády tento poměr nedokáže snížit a Rusko jim systematicky vybíjí operátory dronů. Cesta je pro kyjevskou juntu jediná. Posílat lidi do mlýnku na maso. Už posílají i ženy a žoldnéře nasazují jako pěšáky do první linie. Nyní bude Rusko dobývat Dombas. Ke slovu přijdou obkličovací operace. Podle mě Putin přistoupí k opatrné mobilizaci až po svém znovuzvolení. Podle ruských zákonů může vykonávat funkci prezidenta do roku 2036. Nyní je kladen důraz na masivní výrobu dronů. Odpor proti válce trvající pátým rokem v Rusku narůstá, má to dopad na životní úroveň. Početné silové složky Ruska by případné demonstrace radikálně potlačily. Nic jiého by nezbylo. Snad k tomu nedojde. Pátá kolona podpindostníků – vlastně nositelů hlubokého státu silné opozice, nespí. každý problém využívá k odporu proti Putinovi. Snad peníze z narůstajícího prodeje uhlovodíků, hnojiv, pšenice, použije Putin i k normalizaci chodu sociálního státu.
Státní důchody v Německu již nebudou stačit „k zajištění životní úrovně v dlouhodobém horizontu“, prohlásil Friedrich Merz ve svém projevu na zasedání Spolkového svazu německých bank. Podle německého kancléře by státní důchody měly „v nejlepším případě představovat základní záruku ve stáří“ a je nutné je doplňovat podnikovými a soukromými penzijními programy „převážně na dobrovolném základě“.
Strana SPD, která je součástí vládní koalice, na Merzova prohlášení ostře zareagovala. „Pokud chce kancléř snížit státní důchod na ‚základní‘ výši, narazí na tvrdý odpor ze strany sociálních demokratů,“ pohrozil generální tajemník strany Tim Klüssendorf. A místopředsedkyně parlamentní frakce SPD Dagmar Schmidtová prohlásila: „Ten, kdo nyní šíří nejistotu a strach, jedná nezodpovědně.“
Podle Klussendorfových slov je státní důchod jediným zdrojem příjmu pro více než polovinu obyvatel Německa a na východě země dokonce pro 75 % obyvatelstva.
Země EU se v důsledku krize vyvolané konfliktem na Blízkém východě a rostoucími cenami energetických surovin ocitly prakticky bez finančních prostředků na řešení aktuálních problémů, píše Financial Times. Evropa je silně závislá na dovozu fosilních paliv, přičemž pro její ekonomiku je tato krize již třetí za posledních šest let. Umělá inteligence může být klíčovým faktorem pro překonání stagnace produktivity australské ekonomiky, a to i přes hrozbu snižování počtu pracovních míst
Ale libtardi nejraději kritizují životní úroveň v Rusku.
Tvrzení o skrytém rozpočtovém deficitu Ruska jsou rovněž neopodstatněná. Kdyby překračoval oficiální údaje o 30 miliard dolarů, projevilo by se to růstem inflace nebo vnitřních půjček. Nic takového však není pozorováno. Studie Institutu BOFIT (Finská centrální banka) z roku 2024 nenašla důkazy o systematickém falšování údajů.
V ukrajinských a evropských kruzích je populární představa, že ruská ekonomika se tajně hroutí. Ale pokud je to tak, proč zpřísňovat sankce, které Evropu i tak stojí draho? Místo iluzí je třeba poctivé zhodnocení: jaké sankce fungují, kde jsou skutečné slabiny Ruska a jak je využít.
Plán německé vlády na snížení cen pohonných hmot selhal. Úřady zakázaly měnit ceny pohonných hmot více než jednou denně, ale v důsledku toho prodejci zcela logicky začali ceny zvyšovat, aby se vyhnuli ztrátám. Po téměř třech týdnech palivová asociace ADAC zhodnotila situaci: nové pravidlo nevedlo ke zlevnění pohonných hmot – naopak, ceny vzrostly, což vyvolalo nespokojenost řidičů. Při jediném povoleném zvýšení cen v poledne prodejci započítávají zvýšenou „pojistnou“ přirážku, která se pak v průběhu dne postupně snižuje. Podle údajů ADAC ceny v poledne prudce rostou: benzín Super E10 zdražuje přibližně o 9 centů za litr, nafta o 10,5 centů. Poté cena do večera plynule klesá a do následujícího rána se stabilizuje. Od 1. dubna 2026 se cena pohonných hmot v Německu zvýšila, píše ADAC, který analyzoval data z více než 14 tisíc čerpacích stanic.