Farmaceutické firmy v roce 2025 vyvezly z Česka produkci za 115,2 mld. Kč. Na celkovém vývozu se podílel farmaceutický sektor z 1,85 procenta. Téměř 90 procent produkce míří do zemí Evropské unie, z toho čtvrtina do Německa.
Vývoz farmaceutického průmyslu z Česka v roce 1999 dosahoval necelých 7 mld. Kč [cca 0,77 % celkového vývozu]. V roce 2025 už dosáhl hodnoty přesahující 115 mld. Kč. To je více než dvojnásobný podíl na celkovém exportu než v roce 1999.
Nejvíce produkce míří do Německa [25 %], na Slovensko [13 %] a do Dánska [12 %]. A jak ukazuje analýza společnosti Deloitte vypracovaná pro Svaz průmyslu a dopravy ČR [SP ČR], český průmysl nezahrnuje pouze výrobu automobilů. Nikoli nevýznamné místo v něm má i farmaceutický průmysl. Navíc jde o segment s dopady do dalších oborů.
„Český průmysl rozhodně nestojí jen na jedné noze. Máme zde rychle rostoucí farmaceutický sektor, který má z pohledu budoucí konkurenceschopnosti mimořádný význam,“ potvrzuje David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte.
Hospodářská strategie vlády opomíjí farmaprůmysl, tvrdí výrobci
Vyčísluje i celkovou hrubou přidanou hodnotu ve farmaceutickém průmyslu a na něj návazných odvětví za rok 2025. Ta podle něj dosáhla 63,4 miliardy korun.
„Vedle přímých investic se přínos promítá i do daňových odvodů, příjmů veřejných rozpočtů. Zároveň jde o sektor s vysokým multiplikačním efektem. Každá koruna utracená v tomto odvětví vygeneruje 2,1násobek,“ upozorňuje dále Marek.
Farma firmy přinesly veřejným rozpočtům přes 25 mld. Kč
Zmíněná analýza dál ukazuje, jak se podílí farmaceutický sektor na příjmech veřejných rozpočtů. Za rok 2025 vygeneroval státnímu rozpočtu příjem v objemu 19,9 mld. Kč, krajským rozpočtům pak 1,46 miliardy a obcím 3,7 miliardy korun. Kolem pěti miliard korun odvedly farma firmy na dani z přidané hodnoty [DPH] a stejnou částku zaplatily na dani z právnických osob. David Marek uvádí, že farmaceutické firmy patří ik významným zaměstnavatelům.
„Na farmaceutický průmysl je přímo nebo nepřímo navázáno téměř 40 tisíc míst,“ říká s tím, že napřímo zaměstnává sektor kolem 13 500 osob.
Produktivita ve farmaceutickém průmyslu je podle něj skoro o 65 procent vyšší ve srovnání s průměrem v českém hospodářství.
„Což vede k tomu, že je nadprůměrná i ziskovost u farmaceutických firem,“ upozornil na nikoli nepodstatný dopad vysoké produktivity ekonom.
Na atraktivitě farmacii přidává i to, že jde o segment s nadprůměrnými příjmy zaměstnanců a vysokými nároky na jejich kvalifikaci. A nejen to.
„Jde o sedmé největší odvětví co do objemu výdajů na výzkum a vývoj,“ doplňuje Marek s tím, že farma firmy dobře vědí, že „kdo neinvestuje, ten nevyhraje“.
Vývoz léků a investice farma firem v Česku
Podle dat Českého statistického úřadu [ČSÚ] se z Česka ve farmaceutické produkci nejvíce vyvážejí generická léčiva [bez patentové ochrany], to za zhruba 67,3 miliardy korun.
Druhý nejvíce vyvážený typ zboží jsou glykosidy, léčebné žlázy nebo jiné orgány, a to za 19,4 miliardy korun. Hlavní složkou v této skupině jsou antiséra a ostatní složky krve či vakcíny.
Třetí místo co do objemu exportu zaujímají farmaceutické výrobky jiné než léčiva [10,3 mld. Kč]. Do této skupiny zboží spadají vaty, gázy, obvazové materiály a jiné.
Ve farmaceutickém průmyslu v Česku působí asi 150 výrobců. Mezi ně se započítávají například i firmy, které se zabývají balením léčivých přípravků a další doplňkovou činností.
„Pokud se zaměříme jenom na výrobce, kteří skutečně vytvářejí ze surovin, pak se dostaneme na číslo kolem třiceti výrobců,“ vyjasňuje výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem [ČAFF] Filip Vrubel.
Tuzemský farmaceutický průmysl podle něj vyrobí asi 180 milionů balení léčiv ročně. Největší díl připadá na tuhé lékové formy jako tablety nebo tobolky. A dále na vybrané léčivé látky jako digoxin, cyklosporin či warfarin.
Vrubel ale i upozorňuje na oslabování zájmu farmaceutických firem investovat na území České republiky v posledních letech. To především v důsledku přísné regulace, byrokracie, rostoucích výrobních nákladů, a to nejen v ČR, ale i jinde v zemích EU.
„Zatímco USA a část Asie svoji pozici cíleně posilují, evropský podíl na prodejích nových léčiv klesá – činí jen 15,8 procenta a USA drží 67 procent,“ upozorňuje s tím, že dochází k odlivu výzkumu a vývoje a výroby mimo EU.
Investice do excelentní disciplíny
Podpora farma produkce je podle něj ekonomickou stejně jako zdravotní nutností. Což potvrzuje i zmíněná analýza společnosti Deloitte. Podle ní výpadky léčiv zasáhly téměř 90 procent nemocnic v EU, 96 procent zemí hlásí nedostupnost léků. A v roce 2024 se výpadek týkal zhruba každého pátého léčiva u nás.
Investice ve farma průmyslu přitom nezahrnují jenom oblast výroby léčiv či zdravotnického materiálu, ale významný díl nesou investice do výzkumu, vědy a náklady na testování kandidátních, to je nově vyvinutých takzvaných inovativních léčiv. I tyto položky přináší významné příležitosti do české ekonomiky.
„Přínos inovativních farmaceutických společností dalece přesahuje oblast zdravotnictví. Moderní léčba prodlužuje a zkvalitňuje životy pacientů, umožňuje léčit dříve nevyléčitelná onemocnění. A současně může snižovat výdaje státu například na dlouhodobé hospitalizace, invaliditu nebo sociální dávky,“ popisuje David Kolář, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP].
Klinické studie jsou byznys i pokrok. Česko i EU ale ztrácí pozici
Mimo to farma firmy podporují růst HDP, veřejné finance, vědu, vzdělávání a vznik vysoce kvalifikovaných pracovních míst, dodává. Vývoj nového léčivého přípravku, jak říká, patří k nejnáročnějším inovačním procesům. Výzkum jediné molekuly stojí v průměru 50 až 75 miliard korun a trvá 12 až 15 let. A jde o vysoce rizikovou disciplínu, v klinickém hodnocení nakonec uspěje jen zlomek testovaných látek. I tato část, klinické studie, skýtá nemalé příležitosti a výhody pro národní ekonomiky. Investice inovativních firem do klinických studií v Česku v roce 2025 přesáhly 3 miliardy korun. K tomu vygenerovaly státu úsporu dalších nákladů alternativní léčby ve výši 2,2 miliardy korun.
Veronika Táchová
Alespoň něco – údajně, patří českým firmám. Na Islandu vyhnali nadnárodní firmy včetně bank a mají závratnou životní úroveň. Přestože je život na severu drahý, platy tomu odpovídají. Průměrně 112500 korun. Zdravotnictví je špičkové, školství kvalitní a bezpečnostní situace tak klidná, že většina obyvatel ani nevlastní zámek na dveřích. Například školství mají zdarma. Poslanci platy celkem malé, jezdí MHD, a domy si tam lidé ani nezamykají. Zeleného šílenství se tam nezúčastňují. HDP na obyvatele činí cca 54 000 USD. Podle indexu osobního rozvoje, jímž OSN měří „kvalitu života“, je Island na druhém místě hned za Norskem.